Účinné topení do voliér, které příliš nevysušuje vzduch, ani nevíří prach? Zkuste sálavé panely

Nízkoteplotní sálavý panel EcosunPřede dvěma roky jsem řešil, jaký způsob vytápění zvolím v zimovišti plánovaných voliér pro ary. Možností bylo hned několik, včetně typů vytápění, jako nejjednodušší (i když asi ne nejlevnější) se mi jevilo elektrické topení. Přemýšlel jsem nad klasickými radiátory umístěnými podél obslužné chodby. Z praxe jsem ale věděl, že tyto radiátory jednak víří prach a samy se časem stávají „lapačem“ nečistot, a také příliš vysušují vzduch v místnosti. Takovou jsem alespoň měl zkušenost z ptačí místnosti v rodinném domě, kde máme dočasně umístěné ary, pro které stavíme výše zmiňované voliéry. Po několika návštěvách u různých českých chovatelů jsem nakonec zvolil systém sálavých panelů umístěných na stropě zimoviště.

O sálavých panelech jsem se už dříve dočetl v časopise Nová Exota a v praxi jsem je viděl u vydavatele tohoto titulu Jana Sojky v Olomouci. Zpočátku jsem ale měl k tomuto řešení nedůvěru. Zdálo se mi, že panely jsou příliš malé a prostor zimoviště spolehlivě nevytopí, zvlášť když arové budou v zimních měsících, kdy venkovní teplota může klesnout hluboko pod bod mrazu, vyžadovat teplotu alespoň okolo 10°C. Obával jsem se také, že na prostor plánovaného zimoviště, který měl mít plochu 30 metrů čtverečních a obsah přes 90 metrů krychlových, bude třeba těchto panelů opravdu hodně. Z omylu mě vyvedl nejen Jan Sojka, u kterého jsem v podobně velké části zimoviště viděl pouhé dva panely, ale i elektrikář, který mi zasíťoval voliéry.

Nízkoteplotní sálavý panel Ecosun

Elektrikář sice nechová papoušky, sálavé panely ale zná velmi dobře. Dokonce jeden takový má doma na uzavřeném balkóně, takže si může v zimě přitápět a sedět venku. Od něj jsem se dozvěděl, že jeden panel dokáže vytopit poměrně velký prostor a že teplo, které sálá především směrem od panelu dolů, se postupně rozprostře po celé místnosti. Samozřejmě pokud by byl panel umístěn ve vnitřní voliéře nad bidlem, mohl by příliš sálat na papouška, co na něm bude sedět, ale od začátku jsem věděl, že pokud zvolím tento typ topení, panely neumístím přímo do záletů, ale nad obslužnou chodbu, jak jsem to viděl u Jana Sojky. Zbývalo zjistit, kolik takových panelů je do zimoviště třeba, jak jsou drahé a jak drahý bude jejich provoz.

K TÉMATU: Na návštěvě zimoviště papoušků v ústecké zoologické zahradě

Na to první mi odpověděl zástupce firmy Fénix, od které jsem si sálavé panely objednal. Stačilo zaslat vnitřní rozměry místnosti, kam chci panely umístit, a výrobce vypočítal, že by mělo jít ideálně o čtyři panely. Což mi přišlo trochu přehnané, na druhou stranu později jsem se dozvěděl, že takový počet je ideální pro vytopení daného prostoru na pokojovou teplotu 20°C. Rozhodl jsem se tedy nejprve objednat panely tři a v zimovišti připravit napojení pro další jeden nebo dva, kdyby to bylo v budoucnu třeba. Zvolil jsem nízkoteplotní sálavý panel Ecosun 600 U, což je topná jednotka o rozměrech 62 x 112,5 cm a tloušťce 6 cm. Součástí balení byl i rošt pro zachycení panelu na strop a kabel pro připojení do zásuvky.

Umístění sálavých panelů na stropě nad obslužnou chodbou v zázemí voliér (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Umístění sálavých panelů na stropě nad obslužnou chodbou v zázemí voliér (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zapojení panelu do elektrické zásuvky, předem připravené po instalování sádrokartonového podhledu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zapojení panelu do elektrické zásuvky, předem připravené po instalování sádrokartonového podhledu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Osamělá zásuvka pro případný další sálavý panel, pokud by ho bylo potřeba (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Osamělá zásuvka pro případný další sálavý panel, pokud by ho bylo potřeba (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Na co myslet před instalací

Místa pro zachycení panelů jsme společně s elektrikářem a zedníkem rozplánovali dlouho dopředu, protože s nimi museli počítat řemeslníci, od kterých jsem si nechal v zimovišti dělat sádrokartonový podhled. V přesně stanovených místech vyřezali otvory pro elektrické zásuvky a vysunuli jimi už dříve natažené rozvody elektřiny. Montáž sálavých panelů nebyla nijak složitá, i když jsem se zpočátku obával, zda sádrokarton udrží takovou váhu (jeden panel váží téměř 10 kg). Ještě před samotnou montáží jsme museli vyřešit otázku, kam umístit termostat, který snímá teplotu prostoru i podlahy. Nesmí totiž být přímo pod sálavými panely, které by negativně ovlivňovaly naměřené hodnoty. Protože jsem panely plánoval rozmístit na stropě po celé délce obslužné chodby (s výjimkou jedné části, kde je připravené místo pro případný čtvrtý panel), museli jsme zvolit přímo jednu z vnitřních voliér.

ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvě zimoviště papoušků v ostravské zoologické zahradě

Termostat Fenix TFT nakonec „zaparkoval“ v poslední chovné kóji, která na konci zimoviště přepažuje obslužnou chodbu a obsazovat papoušky ji hodlám až jako úplně poslední. Termostat je na stěně asi ve výši očí, ptáci se k němu nebudou moci nijak dostat, protože nejbližší bidlo nebo pletivo jsou dostatečně vzdáleny a stěna je kompletně obložena dlaždičkami. I tak je to nouzové řešení, které bude po obsazení voliéry značně nepraktické. Termostat samotný si ale nemůžu vynachválit. Jde o poměrně jednoduchý přístroj s dotykovým displejem, na kterém se dá nastavit několik režimů topení, počítá provozní hodiny a automaticky je násobí průměrnou cenou elektřiny za 1 kWh (v eurech). Chovatel tak má neustálou kontrolu nad tím, kolik peněz přibližně protopil. Tedy pokud skutečně topí. Pokud je totiž termostat nastaven na určitou úroveň teploty, ale samotné panely mají vypnuty jističe, přístroj se tváří, jako že topí a počítá „propálenou“ elektřinu.

Termostat s dotykovým displejem, který je nastavený na 7°C. Červené proužky vpravo znamenají, že panely topí. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Termostat s dotykovým displejem, který je nastavený na 7°C. Červené proužky vpravo znamenají, že panely topí. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Celkový pohled na vnitřní část voliér se sálavými panely na stropě. Třetí panel je mimo záběr. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Celkový pohled na vnitřní část voliér se sálavými panely na stropě. Třetí panel je mimo záběr. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

V rozvodné skříni lze jednoduše pomocí jističů omezit počet topících sálavých panelů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

V rozvodné skříni lze jednoduše pomocí jističů omezit počet topících sálavých panelů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

První ostrá zkouška, ale ještě bez ptáků

Sálavé panely jsme instalovali loni na podzim, kdy bylo ještě relativně dobré počasí a vysoké teploty, takže dlouho jsem neměl důvod je vyzkoušet v akci. K tomu došlo až na přelomu listopadu a prosince, při prvních náznacích mrazů. Nutno dodat, že šlo o zkoušky v prázdném zimovišti, protože stále ještě čekám na kolaudaci voliér, bez které do nich ptáky přesouvat nehodlám. Trochu je ale urychlilo postěžování elektrikáře, který při posledních dodělávkách v zimovišti pořádně promrzl. Shodli jsme se na tom, že i když jsou voliéry prázdné, stavba by neměla přes zimu přemrznout, a určitá temperace (na 7°C) by byla nanejvýš vhodná. Rozhodl jsem se tedy zapnout jediný ze tří panelů, na termostatu nastavit 7°C a čekat, co se stane.

Panel skutečně začal sálat, při procházení pod ním to bylo zřetelně cítit, ale vytopení celého prostoru, kde se předtím teplota pohybovala okolo 2°C, trvalo několik hodin (až do druhého dne). Poté se ale už zvolená hodnota držela, termostat panel vždy po určitém překročení zvolené hranice teploty automaticky vypnul a pokud teplota klesla až k přibližně 6,5°C, znovu ho zapnul a topilo se dál. Některé dny, když bylo venku nad nulou, dokonce termostat ani nesepínal a uvnitř se dařilo držet teplotu nad 7°C. Je sice škoda, že topím pro prázdné voliéry, na druhou stranu jsem rád, že si můžu celý systém vyzkoušet bez přítomnosti papoušků a nerušit je případnými úpravami nebo odstraňováním nečekaných problémů. Praktická zkouška už za skutečného provozu voliér mě čeká až začátkem jara. Rád se poté znovu podělím o své zkušenosti.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

1 komentář

  1. tomas-Ara napsal:

    Tak toto je super článek pro skutečné chovatele.Za mě děkuji že jste se podělil o tuto zajímavou zkušenost a v mém případě velkou inspiraci. Taky řeším tento problém s udržením teploty a myslím ,že nás bude mnohem více.

Web používá cookies, kliknutím toto berete na vědomí. Dálší informace

Cookies je soubor, který se ukládá ve vašem počítači. Je potřebný k fungování uživatelského nastavení, reklamy a bezproblémového fungování webu. Kliknutím na OK souhlasíte s používáním.

Storno