Jindřiška Jelínková, Silvie Ucová: O registracích žaků vědí chovatelé včas, lhůty musí dodržet

Lhůtu třicet dní od chvíle, kdy vstoupí v platnost nové nařízení Evropské komise o přílohách A až D (reflektující přílohy CITES I až III), budou mít všichni majitelé papoušků žako na to, aby požádali o jejich registraci u příslušného krajského úřadu. Co když ale registraci ve stanoveném termínu nestihnou? A jak to bude s povinným značením žaků – za jakých okolností bude možné zaregistrovat papouška s půleným kroužkem nebo kroužkem s osičkou? Zeptali jsme se Jindřišky Jelínkové, vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce a Silvie Ucové, zooložky CITES z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.




Pokud si někdo vzpomene na registraci žaka týden po vypršení termínu, opravdu mu reálně hrozí pokuta? Nebo bude nějaké období, po které by se mu to prominulo?

Jindřiška Jelínková: Žádné přechodné období se neplánuje, ani žádný „generální pardon“. Když budu citovat zákon, tak ten, kdo jako vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře jej ve lhůtě nepřihlásí k registraci podle § 23, nenahlásí změny týkající se exempláře nebo změny na exempláři podle § 23a, nezajistí, aby exemplář byl vždy doprovázen svým registračním listem, popřípadě dalšími doklady stanovenými v § 23 odst. 2, nebo neoznačí exemplář podle § 23c, dopustí se přestupku a vystaví se riziku sankce. U právnických osob se ve stejných případech jedná o správní delikt (když nepřihlásí exemplář k registraci nebo ho neoznačí), maximální výše pokuty je stejná jako u fyzických osob. Více vám může sdělit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Nová pravidla tedy budou od začátku vyžadována od všech bez výjimky?

Jindřiška Jelínková: Ano, zákon je jasný a nejsou v plánu žádná nadstandardní řešení pro žaky.

Kdo by vlastně měl informovat majitele žaků o této nové povinnosti? Ne každý vlastník žaka patří mezi chovatele, kteří sledují odborné časopisy nebo weby. A ve všeobecně zaměřených médiích se o povinné registraci žaků zatím moc neinformovalo.

Jindřiška Jelínková: Informovat budeme všichni, tedy ministerstvo, naše Agentura i ČIŽP, prostřednictvím tiskových zpráv, zveřejněním informací na webu, oslovíme různá chovatelská sdružení e-mailem, případně poskytneme články do chovatelských časopisů. U mainstreamových médií ale nemůžeme mít jistotu, že tuto informaci zveřejní.

Právě, jak se ale potom má o povinné registraci žaků dozvědět nějaká babička na venkově?

Silvie Ucová: Babičkami z venkova se argumentuje často. Informace o nových zákonných podmínkách pro chov žaků budou k dispozici včas a prostřednictvím několika zdrojů. Prostě jde o novou povinnost, které se budou muset všichni majitelé žaků přizpůsobit.

Jak budete řešit případy „mazlíkářů“, kteří odmítnou své žaky registrovat? Budou vůbec nějakým způsobem dohledatelní?

Jindřiška Jelínková: Registrace je plně v kompetenci krajských úřadů. My, v rámci našich stanovisek coby vědeckého orgánu CITES, nerozlišujeme mezi „mazlíkáři“ a ostatními chovateli. Zabýváme se vždy podnětem (žádostí o stanovisko) z krajského úřadu v rámci konkrétního správního řízení či registrace. V případech, kdy dáváme stanovisko k výjimce ze zákazu obchodních činností, se zabýváme prokázáním legálního původu zakladatelských chovných jedinců a chovem či odchovem v zajetí.

Ale reálně se o takovém člověku dozvědět nemusíte, pokud má jednoho žaka někde u sebe doma.

Silvie Ucová: My – opět mluvíme pouze za vědecký orgán CITES – se opravdu o nezaregistrovaném žakovi dovíme těžko. My řešíme pouze žádosti o stanovisko zaslané z krajských úřadů na konkrétní již zaregistrované jedince.

Celý rozhovor s Jindřiškou Jelínkovou a Silvií Ucovou z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR si můžete přečíst v brožuře Žako v CITES I (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

CITES připouští dvojí značení žaků: celistvý kroužek CITES s číselným kódem přiděleným ministerstvem životního prostředí nebo čip. Budou existovat nějaké výjimky, například celistvé kroužky, které nejsou CITES pro ptáky získané v letech 2010 až 2016? Ministerstvo životního prostředí se o této možnosti zmiňuje.

Jindřiška Jelínková: Podle našich informací by měly krajské úřady akceptovat jakékoli celistvé nesnímatelné kroužky u starších jedinců, získaných před zařazením do CITES I, pokud budou v určité kvalitě. Tedy když číslo na nich bude dobře čitelné, , jedinečné a kroužek nebude snímatelný (resp. bude mít správnou velikost).Rozhodně by to tak mělo platit pro účely registrace. U výjimek ze zákazu obchodních činností bude na krajském úřadu, zda uzná takový kroužek, či bude požadovat označení mikročipem v případech, kdy stávající celistvý kroužek není v požadované kvalitě.

Ministerstvo životního prostředí ve svých pokynech pro krajské úřady také uvádí, že pokud by předepsané označení způsobilo újmu na zdraví exempláře nebo pokud je neproveditelné vzhledem k fyzickým vlastnostem exempláře, může krajský úřad uznat jiný typ označení. Znamená to, že některým žakům bude při registraci uznán i půlený kroužek nebo kroužek s osičkou?

Jindřiška Jelínková: Ve zcela výjimečných a ojedinělých případech by k tomu mohlo docházet, jedná se o tzv. jiný způsob značení. Krajský úřad ale ve své podstatě značení neurčuje, může ho pouze uznat. Anebo nemusí, záleží také na typu dokladu, který má být vydán.

V ministerských pokynech je uvedeno, že krajské úřady mají takové případy konzultovat s vámi, tedy Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Silvie Ucová: Není to řečeno jako podmínka, spíše se mohou dotázat. Ale ano, můžeme se k takovým případům vyjadřovat a dávat stanoviska a doporučení, krajský úřad si situaci stejně ale musí vyhodnotit vlastně sám.

Jednomu chovateli jste už údajně řekli, že kroužky s osičkou nebo půlené kroužky se budou uznávat pouze u domácích mazlíčků, nikoli u chovných ptáků. Je to tak?

Silvie Ucová: Ten rozhovor si pamatuji, šlo o asi hodinový telefonát. Rozhodně bych to takto nepaušalizovala, žádné oficiální dělení chovatelů na mazlíčkáře a obchodníky není. Vždy jde o konkrétního chovatele a jeho exempláře. Uznávání jiného způsobu značení by mělo být opravdu spíše výjimečné v případech, kdy nelze exemplář označit uzavřeným celistvým kroužkem nebo mikročipem Pokud bude mít obchodník s žaky třeba 90% neokroužkovaných a neočipovaných jedinců může to být opravdu problém.

Co když nějaký chovatel namítne, že by se mu dospělí chovní ptáci mohli oškubat, pokud je načipuje, a bude v takovém případě požadovat náhradu škody?

Silvie Ucová: Pokud chovatel odmítne označit ptáka v souladu se zákonem, měl by řádně doložit, jaké k tomu jsou důvody. Je pak na krajském úřadu, aby posoudil, zda lze v daném případě uznat jinou formu značení. I když by mu ale třeba jiná forma značení byla uznána, takna jedince, který není trvale nezaměnitelně označen pak však není možné vydat výjimku na exemplář, která by pak platila po celou dobu života jedince tak, jak jsou chovatelé zvyklí. Čistě teoreticky by bylo možné vydat výjimku na jednu transakci. Vše je opět v kompetenci krajských úřadů.

Povinná registrace žaků přichází v době vrcholící hnízdní sezóny. Bude možné požádat u hnízdících párů o odklad registrace na dobu po vyvedení mláďat?

Silvie Ucová: Chovatel v každém případě musí požádat v uvedené měsíční lhůtě. Na registrační list se pak stanoví termín, do kdy musí být exemplář označen. § 23 zákona říká: Je-li označení neproveditelné pouze dočasně a nemá-li exemplář žádný individuální rozlišovací znak, stanoví registrační úřad pozdější termín pro označení exempláře. Toto lze vztáhnout i na hnízdní páry – rodičovské exempláře.

Jindřiška Jelínková: Čili je možné, aby úřad stanovil pozdější termín pro značení – po vyvedení mláďat.

Pokračování rozhovoru o vydávání výjimek ze zákazu obchodních činností a kódech původu, ale také o očekávaném reálném dopadu přeřazení žaků do CITES I na volně žijící populace si můžete přečíst v brožuře Žako v CITES I

Komentáře jsou uzavřené.

Web používá cookies, kliknutím toto berete na vědomí. Dálší informace

Cookies je soubor, který se ukládá ve vašem počítači. Je potřebný k fungování uživatelského nastavení, reklamy a bezproblémového fungování webu. Kliknutím na OK souhlasíte s používáním.

Storno