Záchrana nohy mláděte a registrace žaků CITES. Papouškářské setkání v Bohdanči přilákalo 60 účastníků

UVNITŘ FOTOGALERIE – Na šedesát chovatelů papoušků, většinou majitelů domácích mazlíčků, se v sobotu zúčastnilo tradičního srazu papouškářů v Bohdanči u Kutné Hory, které pořádá Zdeněk Krňávek ze Šumperka. Jde o jakousi zimní obdobu oblíbených letních srazů vyznavačů volného letu papoušků, které se konají na přehradě Krásné u Šumperka. Na bohdanečský sraz ale jezdí účastnící většinou bez papoušků, aby se z odborných přednášek dozvěděli novinky v chovu papoušků, veterinární rady nebo aktuální změny v povinnostech chovatelů z hlediska mezinárodní ochrany ohrožených druhů. Několik opeřenců si ale do Bohdanče také našlo cestu.




Sraz papouškářů přilákal zájemce z celé republiky. Účastníci přijeli z Kadaně, Prahy, Liberce. Jičína, Jeseníku, Ostravy, Znojma, Brna, Jihlavy či Plzně. Úvodní přednášky se zhostil přímo pořadatel akce Zdeněk Krňávek, který shrnul několik zajímavých zkušeností s řešením zdravotních problémů papoušků. Nejprve se věnoval problematice škubání papoušků, kdy se zaměřil na škubání mláďat u odchovu arů araraun Báry a Endyho a to v určitém vývoji růstu peří mláďat, kdy musel vždy na krátkou dobu mláďata odebírat a vracet, protože po vyzkoušení různých možných variant, zůstalo toto řešení jako jediné účinné.

Fénovat papoušky? A jak vybírat kšíry?

Další část přednášky obsahovala spíše reakce na dotazy ve facebookových diskusích. Například jak řešit přerostlé drápy u papoušků a jak jim předcházet. Zdeněk Krňávek doporučil brusná bidla, ale podle jeho slov jsou lepší „písková“ než „cementová“. Další chovatelé se ptali na rizika spojená s fénováním papoušků po osprchování nebo koupeli. „Zaznamenal jsem hlasy, že by se to nemělo dělat, že můžete papouška spálit. My naše ararauny po sprchování běžně fénujeme a to jen cca tři až pět minut, protože se na to vždycky těší. Samozřejmě je ale nejdříve nutné na ruce vyzkoušet, zda není proud vzduchu z fénu moc horký a také je nikdy nefénujeme tak, že jsou zcela suché. Jde jen o to, že se jim to opravdu líbí a těch pár minut jim nijak neublíží, protože potom stejně ještě několik hodin dosychají sami,“ vysvětlil Zdeněk Krňávek.

LOŇSKÝ ROČNÍK: Pitva mláděte ararauny a odchov arů v paneláku. Setkání papouškářů v Bohdanči u Kutné Hory nenudilo

Mnoho majitelů domácích mazlíčků chodí s papoušky ven a chtějí poradit s výběrem vhodných kšír. Zdeněk Krňávek nedoporučuje kšíry s bezpečnostní karabinkou, za kterou se papoušek může zachytit a poranit se. Upozornil také na problém malé pevnosti gumy v provázku připojeném ke kšírám. Mnoho výrobků nevydrží silný tah a náhlý nápor a guma praská. Další téma směřovalo k chovu dvou domácích mazlíčků stejného druhu a pohlaví. Jeden z účastníků srazu si pořídil dvě ararauny, ale místo páru zvolil dvě samice. Zprvu bezproblémové soužití se ale časem změnilo v agresivní potyčky. Podle Zdeňka Krňávka může jít o hormonální změny u samic.

Zdeněk Krňávek připravuje úvodní přednášku papouškářského setkání v Bohdanči (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Do Bohdanče dorazilo 60 účastníků ze všech koutů České republiky, z velké většiny šlo o chovatele domácích mazlíčků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Semináři přihlížela i fenka jezevčíka, která měla v den konání setkání termín porodu štěňat (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

V zázemí semináře se čile dokrmovala mláďata žaků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Dotaz z jiného soudku se týkal vhodné dezinfekce pro úklid klecí a voliér. „Jsou chovatelé, co používají levné chemické přípravky, hlavně aby ušetřili. My dezinfikujeme přípravkem F10 a v konečném důsledku nás to vyjde levněji. Litr sice stojí přes dva tisíce korun, ale přípravek se hodně ředí a když si to propočítáte, vyjde vás jeden úklid maximálně na pár korun,“ popsal Zdeněk Krňávek.

Amputace článku prstu u malého ary harlekýna

Značnou část své přednášky věnoval Zdeněk Krňávek veterinárním problémům, kdy je třeba pokaždé, když se odeberou mláďata z budky k ručnímu dokrmování, udělat kontrolní rozbor trusu, aby se vědělo, jak velké je v případě pozitivního nálezu osídlení bakteriemi a podle toho dotyčné mládě sledovat, zda je potřeba nasadit v případě nějakého zhoršení antibiotika či nikoliv.

Zdeněk Krňávek také zmínil případy, kdy sám řešil problémy s dokrmovanými mláďaty žaků, u kterých se po vytažení z budky a následném rozboru trusu objevila bakteriální infekce. Ukázalo se, že šlo o problém přenesený z rodičů, kdy se tento bakteriální problém přeléčil bez jakýchkoliv dalších následků. Jiná situace nastala u mláděte ary harlekýna (kříženec ary ararauny a ary zelenokřídlého) s pokročilým zánětem posledního článku prstu, který bylo nutné amputovat, protože už nebylo v době převzetí k umělému dokrmování vzhledem k pokročilému stádiu zánětu jiné varianty. Zdeněk Krňávek účastníkům setkání s Bohdanči promítl fotografie, jak prst vypadal před zákrokem, kdy byl plný sněti a hrozilo, že se infekce rozšíří do celé nohy a těla.

„Poslední článek i s drápkem jsme museli amputovat, v podstatě byl už mrtvý. Riziko šíření infekce bylo tedy velké. Rána se po několika dnech zatáhla a prst je plně funkční, i když nemá poslední článek a nikdy už nebude mít drápek,“ uvedl Zdeněk Krňávek. Dalším zajímavým případem byl pád ochočeného a do té doby zcela zdravého papouška u jednoho z účastníků setkání Radovana Kolka z Jeseníku z bidla. Vyšetřením krve a následným RTG byl prokázán nedostatek vápníku – pták jej buď nedostával v patřičném množství, nebo měl poruchu jeho vstřebávání. Jako léčba byl nasazen přípravek Calcivet, který obsahuje i vitamín D3 nutný pro vstřebání vápníku do těla. „Jinak by byl vápník vyloučen a tělem by jen prošel,“ vysvětlil Zdeněk Krňávek.

Účastníci setkání měli k jednotlivým přednáškám mnoho dotazů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Do Bohdanče přijel i majitel Faunaparku Lipová-lázně Petr Augustýn (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zdeněk Krňávek hovoří o veterinárních problémech domácích mazlíčků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ukázka koprologického rozboru trusu papouška (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Účastnice semináře s ochočeným žakem (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Žakům a CITES I se věnovala přednáška šéfredaktora serveru Ararauna.cz (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zachráněný žako s rozjíždějícíma se nohama

Šťastného rozuzlení se na bohdanečském srazu dočkal případ mláděte žaka, které krátce po vylíhnutí vyhodili rodiče z budky na dno klece (psali jsme o něm na Ararauně zde). Mládě se podařilo zachránit, ale po několika dnech se u něj projevil problém s rozjíždějícíma se nohama. Oslovení veterináři doporučovali euthanasii, podle jejich mínění nešlo tuto vadu léčit. Zdeněk Krňávek se s tímto ale neztotožnil a oslovil ostravskou veterinářku Karinu Ciencialu – Jaworskou, která doporučila rozjíždějící se nohu přivazovat k tělu. Protože však pro změnu začala „ujíždět“ druhá noha, u mláděte se musely po 24 hodinách měnit úvazy jedné a druhé nohy k tělu. Mladý žako nakonec nevykazuje žádný problém – Zdeněk Krňávek mládě, které patří prostějovskému chovateli Zdeňku Vystavělovi, který byl taktéž přítomen na setkání, přivezl přímo na sraz do Bohdanče a ukázal ho účastníkům.

Žakům se věnovala i další přednáška šéfredaktora serveru Ararauna.cz Jana Potůčka, který se zaměřil na problematiku registrací papoušků CITES po jejich přeřazení do CITES I. Účastníci setkání se dozvěděli, jakým způsobem probíhají registrace, v jakých případech jsou potřeba tzv. žluté eurocitesy (výjimky ze zákazu obchodní činnosti) a kdy vývozní permity. Papouškáři v Bohdanči se také jako první dozvěděli, kolik nových registrací papoušků žako evidovaly krajské úřady v České republice od 4. února, kdy byl žako oficiálně v Evropské unii zařazen do CITES I. K pátku 24. března šlo o 3 902 registrací, přičemž v tomto čísle nejsou započítány registrace z doby, kdy byli žakové v CITES II a existovala povinnost jejich registrace (do roku 2009).

Prst mláděte ary harlekýna po ambutaci zaníceného článku (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Situace před amputací (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zdeněk Krňávek ukazuje mládě žaka, u kterého se projevily „rozjeté“ nohy, ale podařilo se je napravit (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Stejné mládě v detailu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Přednáška šéfredaktora serveru Ararauna.cz o povinných registracích žaků (Foto: Zdeněk Krňávek)

Starší žaky lze zaregistrovat i po 6. březnu

Jan Potůček rovněž upozornil na probíhající kontroly České inspekce životního prostředí, které se zaměřují na majitele většího počtu žaků. Vysvětlil, jakým způsobem mohou kontroly probíhat a jaká práva mají chovatelé, které inspekce navštíví. Dodal také, že ačkoli lhůta pro podání žádosti o registrace žaků, které majitelé získali před 4. únorem letošního roku, uplynula 6. března, krajské úřady tyto papoušky nadále bez problémů zaregistrují. „Chovatel může dostat maximálně symbolickou pokutu v řádu stokorun, že nedodržel zákonnou lhůtu. Pořád je to ale mnohem menší postih, než kdyby úřady přišly na to, že má neregistrovaného žaka. Tam se pokuty pohybují až do výše půl milionu korun,“ upozornil šéfredaktor serveru Ararauna.cz, který v následující třetí přednášce přiblížil vlastní chov arů araraun ve voliéře.

Účastníci papouškářského setkání v Bohdanči měli tento rok možnost předat přímo na místě vzorky trusu svých papoušků na koprologický rozbor. Organizátor srazu Zdeněk Krňávek tyto vzorky následující den dovezl veterináři Petru Vitáskovi do Rudy nad Moravou a v neděli večer dostali chovatelé informaci o výsledcích. „Téměř všechny vzorky byly v pořádku, pouze u jednoho eklekta byl zvýšený výskyt bakterií,“ prozradil Zdeněk Krňávek serveru Ararauna.cz. Letošní ročník srazu papouškářů v Bohdanči měl rekordní účast lidí a organizátor pomalu řeší otázku, zda další ročníky nepřesunout ze sportparku Agnes do kapacitně většího zařízení. Nechme se tedy překvapit, kde se sejdeme příští rok.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




1 komentář

  1. Jaroslav napsal:

    Vzorek trusu sebraný co nejčerstvější jak bylo doporučováno na FB, nemá pro nějaký rozbor vůbec žádnou hodnotu a šlo jen o to se opět nějak zviditelnit.Trus je třeba na rozbor, který má nějakou hodnotu a váhu sbírat po dobu třech dnů v různém čase.Celé toto setkání chovatelů byla jen snaha opět se zviditelnit.Fénování papoušků?Jen to nastinte před veterináři.Opravdu famozní.

Web používá cookies, kliknutím toto berete na vědomí. Dálší informace

Cookies je soubor, který se ukládá ve vašem počítači. Je potřebný k fungování uživatelského nastavení, reklamy a bezproblémového fungování webu. Kliknutím na OK souhlasíte s používáním.

Storno