Na návštěvě u Petra Střechy, specialisty na papoušky modrobřiché a karibské amazoňany

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Mezi českými chovateli papoušků se najde několik málo specialistů, kteří se soustředí na chov opravdu vzácných a unikátních druhů. Patří mezi ně i Petr Střecha z Ivančic u Brna, který si mezi prvními v Česku pořídil vzácné a složitě odchovávané papoušky modrobřiché. Tento menší druh papouška, který byl dlouho považován za amazoňana, se v našich zeměpisných šířkách rozmnožuje velmi těžce. Petru Střechovi se ho ale daří odchovávat pravidelně a vlastní hned několik chovných párů. „Poprvé jsem je viděl v Německu u poměrně známého chovatele Filipa Krammera a vůbec se mi nelíbili. Asi proto, že je měl ve sklepě, kde seděli smutně v malé voliérce,“ vzpomíná.




Papoušci modrobřiší nejsou nijak výrazně zbarvení, takže na ně Petr Střecha rychle zapomněl. Časem však dostal příležitost získat několik ptáků od tuzemského chovatele, u něhož papoušci modrobřiší neprospívali. Doplnil je o další krevní linie od dvou chovatelů z Německa a během dvou let od nich měl první mladé. Bohužel o ně ale přišel kvůli kontrole od České inspekce životního prostředí. „Dost brutálně mi vstoupila do voliér během hnízdního období a samice po této kontrole všechna tři mláďata zabila,“ popisuje Petr Střecha. Hned další rok se mu ale podařilo odchovat devět mláďat papoušků modrobřichých. Letos je chová již šestým rokem a nedá na ně dopustit. „Jsou to dost unikátní ptáci, nejen svým zjevem, ale i chováním,“ upozorňuje.

Petr Střecha před částí svého chovného zařízení pro jihoamerické papoušky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pohled do vnitřního zázemí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Samička papouška modrobřichého u hnízdní budky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Siluety chovného páru papoušků modrobřichých v záletu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Samec papouška modrobřichého s charakteristicky modrým břichem (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zvědavý pár papoušků modrobřichých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Létají skoro jako kolibříci

Jednou z charakteristických vlastností papoušků modrobřichých je schopnost zastavit se v letu jako kolibřík, otočit se a letět střemhlav pryč. Mají i netypický hlasový projev a způsob námluv. „Zajímavé je, že mají podstatně více peří než amazoňané, takže opravdu váží málo. To jim umožňuje takové akrobatické létání jako kolibříkům,“ popise Petr Střecha. Podobně jako amazoňané jsou i papoušci modrobřiší náchylní k nabírání váhy, proto je chovatel krmí dietní směsí od německé společnosti Blattner určené pro křivky a hýly. Všechny páry mají k dispozici dva typy hnízdních budek: klasickou na výšku pro amazoňany modročelé a ležatou. Všechny páry si vybírají tu pro amazoňany, i když je na jejich velikost poměrně obří. Daří se jim v nich ale odchovávat mladé.

K TÉMATU: Na návštěvě u Jana Nedělníka, majitele nejucelenější kolekce amazoňanů v Evropě

Petr Střecha dává přednost přirozenému odchovu mláďat pod rodiči, po špatné zkušenosti s návštěvou od České inspekce životního prostředí ale další rok všechna mláďata odchoval ručně. Od následujícího roku to nechal na rodičích a daří se mu. Papoušci modrobřiší jsou poměrně náchylní ptáci, ani Petru Střechovi se nevyhnulo několik úhynů. V současné době má ale jejich chov „vychytaný“ natolik, že se ptáci drží v dobré kondici. Během naší návštěvy trávily chovné páry čas ve zděném zázemí, kde jim chovatel přitápí až na 15 stupňů. Teplota v jeho chovném zařízení neklesá ani za tuhých mrazů pod 10 stupňů. „Papoušci modrobřiší jsou společně s amazoňany černouchými, které také chovám, asi nejteplomilnější. Možná by zasloužili víc tepla, ale u mě mají všichni papoušci stejné podmínky,“ vysvětluje Petr Střecha.

Krmná dávka pro pár papoušků modrobřichých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ležaté budky papoušci modrobřiší ignorují (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

V zázemí používá Petr Střecha jako podestýlku jemné štěpky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Praktické uchycení bidel různé tloušťky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovný pár amazoňanů jamajských ve venkovním výletu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Loňské mládě amazoňana jamajského (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Neustálý přísun čerstvých borových větví

I během zimy mají papoušci přístup do venkovních voliér, kde pravidelně dostávají čerstvé větve na okus. Petr Střecha dává přednost větvím borovice. „Jeden můj známý pracuje v lese, takže mi je pravidelně vozí. Mám tedy neustálý přísun čerstvých borovic,“ libuje si. Někteří papoušci, jako právě modrobřiší, mají větve v zázemí, kde byli v době naší návštěvy uzavřeni, protože se blížilo jejich hnízdní období. Naopak jiní, třeba amazoňané velcí, nádherní a jamajští, ale také kognové dlouhozobí, si užívali větví ve venkovních výletech. A to včetně loňských odchovů amazoňanů jamajských, kteří patří k další specialitě chovu Petra Střechy. Mláďata chovaná ve společnosti kognů se nám ale podařilo spatřit jen krátce. Velmi rychle se před námi schovala.

ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvě u Petra a Moniky Jarošových, specialistů na amazoňany a amazónky z Říčan u Brna

„Mláďata odchovaná pod rodiči jsou velmi stresová. Proto upřednostňuji jejich odebrání z budky po okroužkování a ruční dokrmení,“ říká Petr Střecha. Vystresovaní ptáci by se jinak mohli zabít o pletivo nebo stěnu voliéry. Rovněž amazoňané jamajští mají u Petra Střechy dietní režim, protože jinak by byli schopni spořádat velké množství krmiva a ztloustnout. Stejně jako papoušci modrobřiší tedy dostávají směs zrní od Blattnera pro křivky a hýly. Jinak dostávají stejně jako ostatní druhy papoušků v chovu Petra Střechy veškeré dostupné druhy ovoce a zeleniny. Před začátkem hnízdní sezóny jim předkládá klíčenou směs a z vitamínových doplňků Calcivet do vody, který papouškům dodává potřebný vápník, a Aviclens pro klíčení zrní.

Pár amazoňanů jamajských ve vnitřním záletu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Amazoňan jamajský patří mezi vzácněji chované druhy papoušků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zvědavý pohled na neznámé návštěvníky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Petr Střecha v zázemí svých voliér (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Žlutěji zbarvený pár amazoňanů modročelých z Itálie čeká na svůj první odchov (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Mládě amazoňana černouchého na hnízdní budce (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Střídmé krmné dávky a hodně ovoce

Krmné dávky jsou u Petra Střechy střídmé. Například papoušci modrobřiší dostávají pouze hrst směsi od Blattnera, která zaplní dno misky. „Víc nepotřebují, protože potom krmení nechávají, takže je jasné, že by toho víc nesežrali,“ vysvětluje chovatel. Pro amazoňany jamajské si dováží ještě speciální mikroslunečnici, která je velikosti zrnek kmínu. „V Itálii se dají běžně sehnat čtyři druhy, jeden dokonce jasně fialový. Blattner je také přimíchává do svých směsí,“ líčí chovatel. Loni v květnu si Petr Střecha dovezl z Německa pár amazoňanů černouchých. Ptáci prý u původního majitele nikdy nehnízdili, ale v novém prostředí po třech týdnech snesli čtyři vajíčka a z nich odchovali tři mláďata. Vidíme je v úplně poslední voliéře a mají se čile k světu.

NAPSALI JSME: Na návštěvě u Antonína a Ľubice Nečasových, chovatelů vzácných amazoňanů, kakaduů a dalších papoušků

Amazoňané černouší jsou zajímaví tím, že je u nich patrný pohlavní dimorfismus. Samec má jasnou černou skvrnu na příuší, kdežto samice má na stejném místě peří šedavé. Podle Petra Střechy je samic v zajetí nedostatek, proto mnoho chovatelů křížilo amazoňany černouché s příbuznými amazoňany běločelými (oba druhy pochází z Mexika). „Ono se to ve druhé nebo třetí generaci takříkajíc ztratí, ale ten vstup tam je, ptáci jsou trochu jiní,“ vysvětluje. Kříženci jsou mohutnější než amazoňani černouší a samičky mají červené čelo s bílými znaky jako amazoňan běločelý poddruhu nana. „Jakmile má samička bílé čelo s červenou barvou, je to jasný kříženec,“ upozorňuje Petr Střecha, kterému se podařilo napoprvé odchovat hned dvě samičky a jednoho samce.

Amazoňan nádherný ve venkovním výletu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pár amazoňanů velkých – oratrix (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Papoušci se zabavují čerstvým okusem ve voliéře (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Detail amazoňana nádherného (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Porovnání velikosti amazoňana nádherného a amazoňana velkého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pohled na část venkovních výletů chovného zařízení Petra Střechy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Čekání na úspěch u žlutých amazoňanů modročelých

Z Itálie si Petr Střecha dovezl amazoňany modročelé s výraznějšími žlutými znaky. Od nich na první odchov teprve čeká. „Líbili se mi a byl jsem za ně ochotný zaplatit určitou cenu. Nejsou to ale úplně žlutí ptáci, za které si dokáží chovatelé říci horentní sumy. Takové se mi platit nechce, přeci jenom jde o amazoňana modročelého,“ říká Petr Střecha. Jeho páru bude letos šest let, takže by se mohl dočkat prvních mláďat. Dopárovávání čeká také kogny dlouhozobé, kteří zatím obývají proletovou voliéru s mláďaty amazoňanů jamajských. Kogny má Petr Střecha tři, jde o sourozence z jednoho hnízda. Nyní shání další nepříbuzné ptáky. Chováním i způsobem letu se podle chovatele podobají papouškům modrobřichým, dostávají i podobné krmivo.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Na návštěvě u Zdeňka Vandělíka, specialisty na aratingy a další jihoamerické papoušky

Na co jsou však kogny specialisté, jsou borové šišky. „Mohu říct, že jim to i dost prospívá,“ konstatuje Petr Střecha. „Kolikrát mají zobáky vyloženě zalepené od pryskyřice a jsou šťastní, že tam můžou něco olizovat.“ Ve vedlejší voliéře vidíme zajímavou skupinku: pár amazoňanů nádherných a pár amazoňanů velkých. V jednu chvíli si vedle sebe sednou zástupci obou druhů a je vidět patrný velikostní rozdíl. Papoušci jsou ale klidní a navzájem se respektují. „Choval jsem ještě amazónky krátkoocasé, ale kvůli velkému nedostatku samečků jsem je opustil,“ vysvětluje Petr Střecha, když se přesouváme od venkovních voliér na zahradě do jeho domu, kde odstavuje mládě amazoňana jamajského a také amazónka bělobřichého „zelenopunčoškového“.

Trojice kognů dlouhozobých a mládě amazoňana jamajského otočené zády k objektivu (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Kognové milují čerstvé větve na okus (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Petr Střecha chová tři kogny dlouhozobé a shání pro ně nepříbuzné partnery (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Všichni tři kognové jsou příbuzní z jednoho hnízda (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Petr Střecha před voliérou s kogny a mláďaty amazoňanů jamajských (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Odstavná klec pro mladého amazoňana jamajského a amazónka bělobřichého „zelenopunčoškového“ (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Petr Střecha se svým chovatelským následovníkem (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

V epicentru ptačí chřipky

Loni v zimě si Petr Střecha prošel náročným obdobím, když přímo v Ivančicích byly nalezeny labutě uhynulé na ptačí chřipku. Ivančice byly vyhlášeny za epicentrum nákazy a Krajská veterinární správa nařídila vybít veškerou drůbež. Nařízení se mělo vztahovat i na holuby. „Soused má uzavřený chov holubů, takže hrozilo, že o ně přijde. V krizovém centru mi potvrdili, že papoušků se nařízení netýká, tak jsem po nich požadoval vysvětlení, jaký je rozdíl mezi uzavřeným chovem papoušků a uzavřeným chovem holubů. Nedovedli to vysvětlit, tak nakonec sousedovy holuby nevybili,“ líčí. Sám byl připraven v případě potřeby své papoušky převézt pryč, dokonce i do zahraničí.

DALŠÍ REPORTÁŽ: Na návštěvě u Víta Kučerňáka, chovatele vzácných papoušků, veterináře a pořadatele výstav v Hrotovicích

„Měl jsem štěstí v tom, že ministerstvo zemědělství nemá v případě papoušků určené tabulkové ceny. Jsou to výrazně dražší ptáci a nechce se jim handrkovat o peníze,“ míní Petr Střecha. I během ptačí chřipky prý pouštěl papoušky do venkovních voliér, krmivo a vodu jim ale i nadále podával pouze v krytém zázemí. „Na režimu chovného zařízení jsem nic neměnil. Pokud bylo venku alespoň pět stupňů a svítilo sluníčko, ptáky jsem vypouštěl do výletů,“ říká. A jaké chovatelské plány má Petr Střecha do budoucna? Nevylučuje, že se od spíše zelenavě zbarvených jihoamerických papoušků přeorientuje na pestrobarevné lorie. „Myslím, že se jednou stanu loriářem jako můj vzor a velký kamarád Jirka Šustr, který je do chovu hodně zapálený. Tam jsou ty barvy úplně někde jinde, ptáci jsou také mnohem aktivnější,“ uzavírá Petr Střecha.

Příští týden zveřejní Ararauna.cz. rozhovor s Petrem Střechou o jeho chovu.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




1 komentář

  1. jaroslav napsal:

    Kupum mladu paru Konžskych r.2018 -jardacek@gmail.com, 0918 936 204 ak by niekto mal. Tak po Brno pridem si po ne.

Web používá cookies, kliknutím toto berete na vědomí. Dálší informace

Cookies je soubor, který se ukládá ve vašem počítači. Je potřebný k fungování uživatelského nastavení, reklamy a bezproblémového fungování webu. Kliknutím na OK souhlasíte s používáním.

Storno