Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Jaroslav Jelínek: Ary hyacintové se nám podařilo odchovat až po 14 letech, ale stálo to za to

Jaroslav JelínekČtrnáct let čekali na úspěšný odchov arů hyacintových. Podařilo se až loni, zato měrou vrchovatou: Jaroslav a Lucie Jelínkovi odchovali od jediného páru pět mláďat! Úspěch mohl být ještě větší, samice totiž snesla čtyři snůšky po dvou vejcích při stoprocentní oplozenosti. Tři mláďata ale uhynula buď ve vejci, nebo krátce po vylíhnutí. Nejen o tomto mimořádném úspěchu jsme si povídali při návštěvě chovatelského zařízení manželů Jelínkových v Hradci Králové. Kromě arů hyacintových se totiž věnují chovu prakticky všech velkých druhů arů, dále africkým papouškům a výstavním andulkám.

Jak k tomu vlastně došlo, že se vám podařilo odchovat pět mláďat arů hyacintových od jednoho páru za jediný rok?

Podle mého názoru je to náhoda a velké štěstí. Když si pořídíte mláďata, musíte je udržet při životě a starat se o ně až do dospělosti, musejí spolu harmonizovat. Jde o náhodu. Zvlášť když máte jen jeden pár, jako je tomu v našem případě.

Takže váš chovný pár jste si pořídili už jako mláďata?

Ano, jako půlroční mláďata. Od té doby jsou pořád spolu. Za celý svůj život neměli žádné závažné zdravotní problémy, a prostě se to povedlo.

Po kolika letech přišel takový úspěch?

Letos jim je čtrnáct let. Bylo to už jejich třetí hnízdění, předchozí dvě byla neúspěšná. První snůška byla neoplozená, z druhého hnízdění bylo jedno mládě, které rodiče nekrmili, takže uhynulo. Toto je jejich třetí hnízdění.

V kolika letech začali hnízdit?

Poprvé v devíti letech.

Chovný pár arů hyacintových u Lucie a Jaroslava Jelínkových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovný pár arů hyacintových u Lucie a Jaroslava Jelínkových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chovný pár je ručně odchovaný nebo jde o ptáky odchované pod rodiči?

Byli ručně odchovaní, od vejce.

Pět mláďat je opravdu hodně, z kolika snůšek se vylíhla?

Ze čtyř snůšek, přičemž každá snůška byla o dvou vajíčkách, všechna byla oplozena. Z první snůšky jsou dvě mláďata, z každého dalšího po jednom. Jedno mládě z druhé až čtvrté snůšky vždycky z různých důvodů nepřežilo.

Takže jich mohlo být dokonce osm?

Příroda asi nechtěla, aby jich bylo víc.

Nechtěl jste zkusit chovnému páru nějaké mládě ponechat, aby ho vychoval sám?

Jelikož jsem měl z předchozího hnízdění zkušenost, že mládě nekrmili, nechtěli jsme riskovat, ale pokud zahnízdí letos, tak to určitě zkusíme.

Všechna mláďata, respektive vejce, jste odebrali samici hned nebo jste je podkládali pod jiné ary?

První snůšku jsme odebrali asi na dvou týdnech a podložili jsme ji pod osvědčený pár arů vojenských, který měl ve stejném termínu snesena tři vajíčka. Dvě jsme odebrali a nahradili je vejci od arů hyacintových. Další snůšky jsme arům hyacintovým ponechali až téměř do líhnutí, zhruba 22 dnů. Potom jsme je odebrali do líhně a líhli jsme je ručně.

Takže jste mláďata nezkoušeli rozkrmit náhradními rodiči a spoléhali jste se vyloženě na ruční odchov?

Arové vojenští ta dvě mláďata vylíhli a krmili asi tři týdny. Ale pak při dalších snůškách arů hyacintových už se to termínově nesetkalo s hnízděním dalších arů, takže nebylo možné tato vejce podložit někam jinam. Proto jsme je museli líhnout ručně.

Jak tato hnízdění vycházela časově? Kdy začala první snůška a kdy skončila poslední, čtvrtá?

Přesně to vychází tak, že pokud jim odebereme vajíčka, zhruba do 21 až 23 dnů snesou první vejce další snůšky.

Jakou směs jste použili pro ruční dokrmování mláďat arů hyacintových?

Od prvního dne mícháme v poměru 1 : 1 NutriBird s Kaytee pro ary. Konzistenci míváme takovou, jaká bývá uvedena v návodu. Na začátku je řídká, až po deseti dnech zahušťujeme na finální hustotu a pak už krmíme hustým.

Po kolika hodinách jste krmili mláďata poprvé po vylíhnutí?

Poprvé až ve chvíli, kdy je strávený žloutkový vak, což se dá lehce poznat. Pokud má mládě ještě zelený trus, dáváme mu jednou až dvakrát za den napít řídkého fenyklového čaje. Pakliže už vylučuje jenom moč, poprvé ho nakrmíme. V tom případě už řídkou směsí NutriBirdu a Kaytee.

Vydavatel časopisu Nová Exota Jan Sojka obhlíží závěsné klece coby venkovní výlety pro ary u Jaroslava Jelínka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Vydavatel časopisu Nová Exota Jan Sojka obhlíží závěsné klece coby venkovní výlety pro ary u Jaroslava Jelínka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jak dlouho trvá procedura krmení takových mláďat? V době naší návštěvy měli nejstarší ptáci sedm měsíců a všimli jsme si, že je už odstavujete.

Ano, podle mého názoru by bylo možné je odstavit už v šesti měsících, kdyby byl člověk tvrdý. Ale myslím si, že sedm až osm měsíců je běžná doba odstavu. I v přírodě to trvá delší dobu a rodičovské páry proto hnízdí jen jednou za dva roky.

V jakých intervalech jste mláďata krmili, když ještě nebyla odstavovaná?

Když byla nejmenší, krmili jsme je po hodině a půl. Poctivě ve dne v noci. Pak se jim postupně interval prodlužuje podle toho, jak se jim zvětšuje volátko a jsou schopna absorbovat větší množství krmení, až na finální tři krmení denně. To je asi od stáří tří měsíců. Pak, když se odstavují, aby měla potřebu žrát, vynecháváme jedno krmení. A když už začnou trochu žrát, vynecháme další krmení.

Na jakém krmivu odstavujete? Viděli jsme granule…

Odstavujeme na granulích a piškotech a na nakrájeném ovoci. Hlavně jablkách a banánech.

V jaké teplotě mláďata držíte v odchovně, když ještě nejsou úplně opeřena?

Po vylíhnutí nasazujeme teplotu 36 stupňů a pak ji zhruba co týden snižujeme a půl stupně.

Když porovnáte odchov arů hyacintových s ručním odchovem jiných druhů arů, s nímž máte bohaté zkušenosti, je hodně odlišný?

Podle mého názoru se krmí snadněji než některé jiné druhy arů. Z těch, které jsem měl možnost vyzkoušet, jsou určitě náročnější arové vojenští, červenouší, kanindy. Bývají u nich problémy s trávením, arové hyacintoví u nás prospívali celkem dobře. Nějaké drobné problémy se vyskytly, ale ty byly celkem snadno řešitelné.

A osobně jste už z dřívějška měl zkušenosti s dokrmováním arů hyacintových, i když jste je sám neodchoval?

Ano, krmil jsem už několik mláďat pro svého kamaráda Zdeňka Špalka, takže zkušenosti jsem už měl.

U nejmladšího mláděte ary hyacintového jsme si všimli rovnátka na křivém zobáku. Je známo, že právě u arů hyacintových se spousta mláďat rodí se zdeformovaným zobákem. Čím to je?

To nikdo neví, ani odborníci. Říká se, že to je krmením, ale podle mého názoru to tak asi nebude. Já si myslím, že jelikož jde o mládě z poslední snůšky, samice už byla příliš vyčerpaná a už vajíčku nedala patřičnou kvalitu, tak se prostě zobák zahnul. Ale rovnátko od paní doktorky Vaidlové by to mělo napravit.

Vnitřní prostory voliér pro chov arů u Jaroslava a Lucie Jelínkových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Vnitřní prostory voliér pro chov arů u Jaroslava a Lucie Jelínkových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

V jakém věku jste mu je nasadili?

Rozhodnutí jsem nechal na paní doktorce. V podstatě jsem ji kontaktoval, když mláděti bylo asi šest týdnů, a ona řekla, že to je ten správný čas, kdy by to udělala, takže jsme to provedli hned.

Rovnátko se pak musí nějak měnit, když zobák odrůstá?

Ne, rovnátko je vlastně přišroubované čepy na spodní čelisti zobáku a mláděti, jak roste, to rovnátko postupně samo odpadne. A potom, jakmile odpadne, je třeba vyhodnotit, jestli je už zobák napravený nebo je třeba udělat nové větší rovnátko.

Zjišťoval jste si u jiných chovatelů arů hyacintových, jaká je šance, že se ten zobák úplně narovná?

Já sám mám takovou zkušenost, že svůj chovný pár jsem kupoval v obou případech s křivými zobáky a asi v pěti až šesti letech, jak to postupně odrůstalo, nebylo patrné, že někdy měli jinak zakřivený zobák.

A těm jste nedával rovnátka?

Ne, ale oni měli trošku jiné zakřivení zobáku. Je rozdíl v tom, zda se zahýbá vrchní čelist až za bodem, kde dotýká spodní čelisti, nebo před. Když je to před, je nutné rovnátko, protože by se čelisti mohly zkřížit a jít mimo sebe, když je to až za, tak to není potřeba řešit.

Pojďme k vašemu chovnému zařízení. Je výjimečné v tom, že větší prostor má v krytém zázemí, zatímco venkovní výlety jsou maličké, řešené jako závěsné klece metr na metr s výškou půldruhého metru. Proč jste volil takové řešení, počítáte s tím, že byste je někdy nahradil klasickým velkým výletem?

Mluvil jsem s celou řadou lidí, kteří viděli mnohá chovatelská zařízení, a sám jsem něco viděl ve světě a podle mého názoru, když je zařízení menší, je větší snaha páru hnízdit. Méně se zabaví tím, že létají po velkém prostoru. Když se musejí pohybovat okolo hnízdní dutiny, nutí je to do ní vlézt.

Ary hyacintové chováte vedle několika dalších druhů arů v jednom samostatném zařízení. Byli vždycky takto pohromadě nebo jste složení těchto voliér v průběhu let měnil? Jak na to reagoval chovný pár arů hyacintových?

V podstatě celou kolekci mám dlouhodobě. Postupně jsem samozřejmě nějakého ptáka doplnil, případně došlo k úhynu, ale 80 procent ptáků je v těchto voliérách dlouhodobě, přibližně deset let.

Čím startujete u velkých arů a konkrétně u arů hyacintových hnízdní sezónu?

Pravidelně od jara do podzimu krmím naklíčenou směsí zrní. Zkoušel jsem dva roky vynechat klíčení a dávat jenom suché – výsledek byl naprosto stejný. Podle mě tedy není klíčená směs nutným stimulem k toku. Jinak krmíme bohatou směsí ovoce, zeleniny, granulemi pro velké papoušky, směsí zrní pro velké papoušky. Naklíčenou směs zrní obohacujeme o luštěniny.

Dáváte přednost spíš komerčním směsím zrní nebo si je mícháte sám? Případně domícháváte?

Dávám přednost komerčním směsím. Konkrétně kupuji značku Avicentra.

A jaké používáte granule?

Kaytee pro velké papoušky a nebo ZuPreem.

Které ovoce mají arové nejradši?

Dáváme jim úplně všechno podle sezóny. Třešně, višně, švestky, meruňky, broskve, jablka, hodně banánů, ty milují. Dáváme jim je oloupané, nakrájené na kolečka. V podstatě jde o veškeré ovoce, snad kromě kiwi. Rádi mají i granátová jablka, rybíz, angrešt, arónie…

Čtyři z pěti odchovaných mláďat arů hyacintových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Čtyři z pěti odchovaných mláďat arů hyacintových (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

A jaké druhy ořechů? U arů hyacintových se říká, že potřebují hodně tučnou stravu, z ořechů třeba makadamové. Dáváte jim stejné ořechy jako ostatním arům nebo mají jiný výběr?

U nás dostávají všichni arové pestrou směs ořechů. Převažují lískové a vlašské, z tropických prakticky všechny, co se dají sehnat. Para ořechy, makadamové…

Čtyři snůšky v jedné sezóně jsou docela velký nápor na samici. Budete počet snůšek v příští sezóně nějak omezovat, aby se nevyčerpala?

Já jsem ji k tomu v podstatě nijak nenutil. Naopak, byl bych rád, kdyby zahnízdila jen dvakrát nebo třikrát, aby se nevyčerpala. Byla ale v tak dobré kondici, že zahnízdila čtyřikrát. Kdyby takovou kondici neměla, nezahnízdila by.

Takže zavírání budky nebo jiné metody násilného přerušení hnízdění jste nezvažoval?

Ne, nemělo by to smysl. To je prostě pud, že když přijde o snůšku, žene ji to k dalšímu zahnízdění. A pokud je v dobrém stavu, zahnízdí. U ostatních druhů arů to je v různých sezónách různé. Některý ara zahnízdí jednou, některý třeba dvakrát nebo třikrát podle toho, jaká je sezóna a jak se cítí ten konkrétní pták.

Stalo se vám i u některých jiných druhů arů, že by měly za sezónu tolik snůšek a tolik mláďat?

Takový rekord jsem měl u jednoho páru arů araraunů. V jednom roce měli dvanáct mláďat. Tři snůšky po čtyřech mladých.

Viděli jsme, že ve vnitřních voliérách arům nijak zásadně nepřitápíte. Hodně chovatelů razí názor, že se ptáci musejí nechat přes zimu „přemrznout“, aby na jaře šli do toku. Co si o tom myslíte? A jak moc přitápíte?

V zimě temperujeme. Zařízení se ohřeje sluníčkem třeba i na 20 °C, a když je dlouhodobě zataženo a mráz, přitápíme, ale maximálně na sedm stupňů.

Voliéry máte postaveny částečně z termopanelů, osvědčilo se vám to?

Řešil jsem to tímto způsobem, protože k němu mám profesně nejblíž. Jsem truhlář, takže dřevostavba je pro mě nejjednodušší a tyto panely mi přijdou jako skvělý materiál. Položením panelu na střechu máte zároveň krytinu, izolaci i podhled. A to ihned.

Jak jsou vlastně vnitřní voliéry velké?

Délku mají 3,5 m, šírku 1,5 m a výšku 2,5 m. A venkovní zavěšená klec je půdorysně metr na metr a vysoká metr a půl.

U pletiva jsme si všimli, že používáte klasickou tloušťku 2,05 mm a oko 19 na 19 mm. Není s tím problém? Ani arové hyacintoví s tím nic neudělají?

Neudělají. Pečlivě to sleduji, ale nikde pletivo „nenačali“. Jediná, kdo mi ho ničila ještě ve starých voliérách, byla mláďata arů zelených. Jinak nikdo.

Který z druhů arů kromě hyacintových byl pro vás z hlediska odchovu největším oříškem?

Paradoxně to byly ararauny. Jak říkám, je to hodně o štěstí. Koupil jsem si mladou samičku, kterou jsem asi ve třech letech dopároval a pak jsem čekal 12 let, než snesla první vajíčko. A to je právě máma těch 12 mláďat za jednu sezónu.

A to byl váš první pár araraunů?

Ano, a vůbec první ara, kterého jsem choval, byla tato samička ararauny. Všichni kolegové mi říkali, ať ji dám pryč, že není vhodná do chovu. Vydrželi jsme to a ona se pak „rozjela“…

Kolik je to let? Asi to bude už dlouho.

Tak 15 let.

Od začátku jste choval ary nebo jste se předtím věnoval chovu nějakých jiných druhů papoušků?

Měl jsem v podstatě kompletní kolekci afrických papoušků. Pak jsem postupně přešel jenom na žaky, takže v současné době chovám kromě arů ještě žaky. A potom výstavní andulky.

O tom jsme vůbec netušili. Jezdíte s andulkami na výstavy?

Samozřejmě. Jsem členem pražského Klubu chovatelů andulek se sídlem v Praze.

To máte tedy široký chovatelský záběr. Sportovní chovatelství je docela náročné.

Ano, ale řekl bych, že andulky jsou z toho všeho, co chovám, nejzábavnější. U arů se zase tak moc neděje, ty nakrmíte a čekáte, jestli zahnízdí nebo ne. U andulek se pořád něco děje.

Jaroslav Jelínek u klece s odchovy arů araraun, arů vojenských a arů malých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jaroslav Jelínek u klece s odchovy arů araraun, arů vojenských a arů malých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jaké máte krevní linie, od koho jste si pořizoval výstavní ptáky?

Od těch nejlepších chovatelů – mám linii Jo Manes, Daniel Lütolf… Mým největším úspěchem bylo loňské vítězství dvoufaktorových perel na Evropském šampionátu v Kaslu.

Kamarádíte s Ladislavem Grodou, který objíždí mezinárodní výstavy a bývá na nich hodně úspěšný?

Samozřejmě se známe a třeba do zmiňovaného Kaslu jezdíme společně. Letos tam tedy nebyl…

Jak dlouho se vlastně věnujete výstavním andulkám?

Začínal jsem s nimi až jako s posledními, mám je asi pět let. Větším papouškům jsem se věnoval celý život, tohle je úplně jiná disciplína. Je to šlechtitelství.

A jaký preferujete typ výstavní andulky?

Jednoznačně „Lütolf“, i když mám jako společníka v chovu Němce pana Standfusse, s nímž jsme ve sdružení a ten má informace ze zákulisí posledního Evropského šampionátu, kde Daniel Lütolf bezkonkurenčně kraloval, ale už k tomu byly připomínky ze strany veterinárního dohledu. Jeho ptáci totiž mají už tak zapeřenou hlavu, že v podstatě nevidí. V Kaslu dokonce zvažovali, že Lütolf kvůli tomu diskvalifikují. Rozhodovali se mezi diskvalifikací a vítězstvím. Ono to je už opravdu trochu za čarou. Bylo by dobré se vrátit zpátky k figuře a nepreferovat jenom hlavu. Podle mého názoru jde hlavně o eleganci.

Z výstavních andulek se věnujete hlavně perlovým, s kterými jste loni zvítězil na Evropském šampionátu, nebo je to jedno?

Musíte se věnovat spoustě barev souběžně, protože je musíte kombinovat. Kdybyste jel jenom určitou mutaci, kvalita ptáků by šla dolů.

Upřednostňujete tedy typ.

Ano, před barvou dávám rozhodně přednost typu. Ať si vezmete jakoukoli mutaci, ať to jsou perly nebo lacewingy, albina, lutina, stejně musíte mít základní barvy, které dávají kvalitu. Šedozelenou, šedou, světle zelenou. Moje nejoblíbenější andulky jsou asi světle zelené.

Kolik máte výstavních andulek?

Člověk si musí držet nějaké rezervy, takže hnízdím 50 párů. V posledních sezónách odchovávám od 150 do 300 mláďat. Přísnou selekcí se snažím zvyšovat kvalitu. Tím, jak kvalita stoupá, ale samozřejmě klesá plodnost ptáků.

A jaké pro ně máte klece na chov?

Klasické andulkářské klece, tuším okolo 70 cm dlouhé, 40 cm široké a 40 cm vysoké. Budky mám zavěšené zvenku. Přes léto mám všechny andulky ve velké voliéře, asi sedm metrů dlouhé, tři metry široké a dva a půl metru vysoké. Tam jsou od května do listopadu.

Takže někdy na přelomu listopadu a prosince vám začala hnízdní sezóna.

Teď mi začaly andulky hnízdit už na přelomu září a října. Nechávám je hnízdit ve chvíli, kdy mám pocit, že jsou ptáci v kondici a v toku. Ideální je, když jdou do toku přirozeně a nemusím je stimulovat krmením. Pak už je to problematické. Nejlepší výsledky bývají, když jsou ptáci ve vrcholné formě, což je právě v případě pražského Klubu chovatelů andulek docela problém, protože ten má výstavu v říjnu. Na té poslední jsem tedy měl ptáky z rezerv a z prodejních jedinců, takže proto jsem tam neuspěl. Preferuji ale hnízdění před vystavováním.

Ale už vystavujete i v zahraničí.

V Německu vystavuji dost, pravidelně jezdím do Mnichova a na Evropský šampionát do Kaslu.

Když se ještě vrátím k arům, voliéry máte umístěny v zástavbě rodinných domů a sám jste říkal, že jste měl problém získat územní rozhodnutí pro stavbu venkovních výletů. Neřešíte se sousedy problém s hlukem?

Mám tolerantní sousedy. V podstatě neporušuji žádný hlukový limit. Vše je v mezích stavebního zákona územního plánu.

Ale omezujete vypouštění ptáků do venkovních zavěšených klecí.

Ano, pouštím je okolo poledne a zavírám je nejpozději v osm večer. Zástavba okolo nás ale vznikla celkem nedávno, kdy už jsme tu měli voliéry, a všichni věděli, že si staví své domy vedle chovatele papoušků a museli to respektovat. A zezadu za voliérami mám pole.

Jaké máte chovatelské plány do budoucna? Máte nějaké vyhlédnuté druhy, chystáte se stavět další voliéry?

Nemám v plánu žádné kapacitní ani druhové rozšiřování, pouze první odchov arů hyacintových si necháme a v budoucnu bychom ptáky chtěli dopárovat nepříbuznými protějšky.

Jedno z odstavovaných mláďat ary hyacintového (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Jedno z odstavovaných mláďat ary hyacintového (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Budete se spíš pídit po ptácích, kteří budou dostupní v České republice, nebo se kvůli „krvi“ poohlédnete v zahraničí?

Zatím nevím, na to je spousta času. Arové hyacintoví dospívají zhruba ve věku deseti let, takže není kam spěchat.

Chov arů a výstavních andulek je docela nezvyklá kombinace. Co z toho považujete za náročnější?

To se nedá příliš srovnávat, jde o něco úplně jiného. Společného mají pouze to, že jde v obou případech o ptáky.

Takže vy vlastně máte chovatelský kalendář plný po celý rok. Máte stále nějaký program. Přes zimu, kdy byste mohl odpočívat, vám hnízdí andulky.

Andulky představují minimálně dvě hodiny práce denně.

Když chováte tolik různých ptáků, jak vlastně vypadá váš klasický den? Kdy je všechny krmíte? A jak to máte s ženou rozdělené, abyste to všechno stihli?

Pokud dokrmujeme mláďata arů, já je krmím přes noc a manželka přes den. O andulky se starám sám, manželka naopak krmí chovné páry arů. Ary krmíme třikrát denně. Každý den samozřejmě dostávají čistou vodu. Ráno mají ovoce a zeleninu, v poledne zrní a granule a večer ořechy. Když je možnost to rozdělit do tří krmení, je to ideální.

Viděli jsme u vás ary, ale výstavní andulky ne. Ty nechováte doma?

Ne, mám je v práci. Hlavně ze zdravotních důvodů, protože přece jenom u andulek je větší riziko přenosu nemocí, takže bych je měl nerad v objektu, kde chovám další ptáky. U andulek navíc v podstatě není možná ani karanténa, protože neustále do chovu doplňujete nové ptáky, odvážíte je na výstavu, přivážíte si z ní nějaké nové ptáky. A andulka je poměrně „krátkodobé“ zvíře. Když máte pětiletou, je to rarita. Většinou po druhém roce je za zenitem.

To nám říkal i Ladislav Groda, že výstavní andulka je zajímavá první rok – dva.

Ano, maximálně tři roky. Pětiletá je výjimka.

Nějací jiní výstavní ptáci, korely nebo agapornisové, vás nelákají?

Ne.

Ani kanáři a drobní exoti?

Měl jsem i zebřičky. Ne že by mě to nelákalo, ale prostě se to už nedá stíhat.

Co vás vlastně dovedlo k chovatelství? Kdy jste s ním začínal a měl jste nějaký vzor třeba v rodině?

Od malička jsem měl rád ptáčky. Od andulek, zebřiček až po ary hyacintové. Začínal jsem s agapornisy, australskými papoušky… Po revoluci jsem si pořídil první ary a žaky a postupně to přibývalo. V rodině jsme ale žádného chovatele neměli.

A vy sám si vychováváte nějakého nástupce?

Mám tři děti, všechny mají rády zvířata a pomáhají nám s krmením i uklízením.

Rozhovor vznikal pro časopis Nová Exota, kde vyšel v čísle 1/2015

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Předchozí článek

Vznikl ParrotsDailyNews.com, nový mezinárodní internetový deník o papoušcích

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 23. až 25. ledna 2015

1 Comments

  • Skvělý článek, díky za něj, přeji mnoho úspěchu i v letošním roce.

Napiš komentář pro Jiří Vlašín Cancel reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější