Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Nejen Španělsko nebo Velká Británie se potýkají s invazními druhy papoušků. V celé Evropě žije volně celkem 11 druhů papoušků, které lze označit za invazní. To znamená, že se dokázali přizpůsobit životu ve volnosti a úspěšně se rozmnožují, přičemž konkurují původním druhům ptáků a způsobují škody v zemědělství. Nejnovější statistiku zveřejnili zástupci projektu ParrotNet v odborném časopise NeoBiota. Podle jejich slov však nelze ve všech případech jednoznačně potvrdit, že papoušci vyloženě škodí. ParrotNet ale míní, že do budoucna by se mělo zabránit šíření papoušků do dalších evropských lokalit, aby se zabránilo případným neblahým následkům na původní avifauně.
Zničená vinice a netopýři ohrožovaní papoušky
„Většina zpráv o škodách je dosud spojena s nejrozšířenějšími a místy přemnoženými alexandry malými a mníšky šedými,“ citoval vědce web Phys.org. Podle studií z jejich původních domovin tito papoušci pravidelně způsobují velké škody v zemědělství, ale v Evropě dosud nedošlo k tak vážným ztrátám jako v Jižní Americe nebo Jižní Asii. Významnějším problémem v Evropě je konkurence původním druhům ptáků, s nimiž papoušci soupeří o hnízdní dutiny a potravu. Oproti Spojeným státům se v Evropě takřka nevyskytují případy, kdy mníšci šedí svými hnízdy postavenými na sloupech vysokého napětí způsobili zkrat nebo požár. Negativní dopady jiných druhů papoušků než alexandrů malých a mníšků šedých v Evropě nejsou hlášeny, což je zřejmě důsledek toho, že na starém kontinentu vyskytují volně krátce a v malých lokalizovaných populacích.
K TÉMATU: V Evropě žijí nadivoko nejen alexandři a mníšci, ale i agapornisové a aratingové. Kde všude?
„Je však všeobecně známo, že invazní papoušci mohou způsobovat škody,“ říká Dr. Diederik Strubbe z ekologického oddělení Gentovy Univerzity v Belgii. „Známý je příklad vinice v Surrey (Velká Británie), kde alexandři malí způsobili škodu rovnající se ztrátě tisíců lahví vína. Ve španělské Seville stejný druh papouška ohrožuje místní populaci netopýrů tím, že je vypuzuje ze stromů, jejichž ovocem se netopýři živí.“ Podle Strubbeho jsou však takové vážné škody spíše výjimečné. Polovina studií zaměřených na vzájemné soupeření invazních papoušků a původních druhů ptáků v Evropě nepřinesla žádný důkaz o dopadu nepůvodních exotů na evropskou avifaunu, upozornil akademik.
Vědci: Je třeba zabránit jejich dalšímu šíření
Autoři průzkumu navrhují přísnější regulaci zaměřenou na předcházení vzniku nových populací invazních papoušků v Evropě. Požadují také lepší informovanost veřejnosti o dopadech, jaké mohou nastat při vypuštění nepůvodních druhů papoušků do přírody. Evropané by podle nich měli například používat ptačí krmítka, do nichž se papoušci nemohli dostat a přes zimu by tak měli nouzi o potravu. To by vedlo ke snižování stavu jejich populací ve velkoměstech. „Jako vědci zdůrazňujeme, že nejlepším způsobem, jak bojovat proti invazním druhům, je zabránit jejich vypouštění a šíření,“ konstatuje Jim Groombridge z Durrellova Institutu ochrany přírody a ekologie v britském Kentu. „Populace invazních papoušků již byly úspěšně odstraněny například ze Seychelských ostrovů, což dokazuje, že je možné jejich šíření zastavit, když vlády přijmou rychlá a jasná opatření.“
ČTĚTE TAKÉ: Polsko hlásí nález prvního hnízda invazních alexandrů malých, 20 km od českých hranic
Pro velké a zavedené populace papoušků v Evropě však podle Groombridge neexistuje žádné zázračné řešení. „K nalezení nákladově efektivních a přijatelných metod pro zabránění škod páchaných papoušky je zapotřebí více aplikovaných výzkumů,“ dodává. Vedle mníšků šedých a alexandrů malých se začínají v Evropě více rozšiřovat i alexandři velcí, jichž je podle vědců na celém kontinentu nejméně tisíc. Mezi invazní druhy počítají autoři studie i andulku, jež se úspěšně divoce rozmnožuje v Řecku, ale začíná se šířit i v Rakousku a dalších zemích. Česká republika podle vědců čelí volnému výskytu mníšků šedých. Ti se kdysi vyskytovali v Posázaví a aktuálně je volně chová jeden chovatel na jižní Moravě. Poblíž českých hranic v Polsku pak loni vyhnízdil poprvé i alexandr malý.
Úvodní foto: Terra Mater / Matt Hamilton
