Statistika CITES za rok 2019: Počet registrovaných papoušků žako v Česku překročil 10 tisíc

UVNITŘ TABULKA – Téměř tři roky od zařazení obou druhů papoušků žako do první přílohy CITES, mezinárodní úmluvy o obchodování s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, Česká republika stále zaznamenává zvýšený počet nových registrací těchto ptáků. Jenom za loňský rok tak došlo k registraci 791 žaků velkých a žaků liberijských, a za druhé pololetí roku 2019 šlo o 427 exemplářů. To představuje v průměru více než dva nově registrované žaky denně. Vyplývá to ze statistiky registrovaných exemplářů CITES I k 31. prosinci 2019, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.

Ke konci loňského roku obsahoval centrální Registr CITES pro Českou republiku celkem 10 073 registrovaných exemplářů žaků velkých a liberijských. Poprvé se tak jejich počet přehoupl přes hranici 10 tisíc. Žakové tak s velkým náskokem zůstávají nejčastěji chovaným papouškem zařazeným do CITES I v tuzemsku. Následují amazoňané velcí, jichž za loňský rok v Česku přibylo 54 na celkový počet 1 272 (jenom za druhé pololetí 2019 u tohoto druhu přibylo 96 nových registrací) a amazoňané kubánští, jejichž počet se ale příliš nezměnil (meziročně přibyly tři registrace na 1 196, za druhé pololetí 2019 ale přibylo 32 registrací). Skutečný počet papoušků ale může být vyšší, protože tato data zahrnují pouze registrace od vzniku centrálního Registru CITES v roce 2004.

Arů arakang je v Česku už 630

Pokud zůstaneme u amazoňanů, slušných meziročních nárůstů počtů registrací dosáhli amazoňané žlutokrcí (+ 38 na 308), amazoňané vínorudí (+ 20 na 512) a amazoňané nádherní (+ 16 na 144). Přibývalo i amazoňanů rudoocasých, a to o 14 na celkových 121, a amazoňanů fialovotemenných (+ 10 na 254). Pouze nepatrný meziroční nárůst o jednu registraci zaznamenal amazoňan tukumanský, jichž bylo v Česku ke konci loňského roku evidováno 49. Žádné meziroční posuny centrální Registr CITES nezaznamenal u amazoňanů ohnivých (od roku 2004 pouze jedna oficiální registrace), amazoňanů rudookých (140), amazoňanů zelenolících (183) a amazónků červenohlavých (45). Jediný druh amazoňana, který vykázal meziroční pokles počtu registrací, byl amazoňan žlutoramenný (- 1 na 45).

K TÉMATU: Statistika CITES za rok 2018: aratingů žlutých je už v Česku přes 300, amazoňanů velkých je více než kubánských

Zajímavé meziroční přírůstky u českých chovatelů zaznamenal správce Registru CITES, ministerstvo životního prostředí, u arů. Loni přibývalo nejvíce arů arakang, které jsou zároveň nejčastěji chovaným druhem ary vedeným v CITES I u nás. Registr zaznamenal 58 nových exemplářů, z toho 51 za druhé pololetí. K 31. prosinci 2019 bylo v Česku registrováno 630 arakang. Meziroční nárůst o 41 registrací na celkových 509 zaznamenali arové marakány. Přibylo o 27 registraců arů kanind (nyní 147), 25 registrací arů červenouchých (nyní 224), 21 arů hyacintových (nyní 191) a 11 arů zelených (nyní 84). O poznání méně přibývalo arů vojenských (+ 4 na 259) a arů horských (+ 3 na 145). Žádný vývoj nezaznamenal Registr CITES u arů kobaltových, jichž v Česku zůstává šest.

Dramatický propad počtu kakaduů filipínských

Značně přibylo i dalších jihoamerických papoušků aratingů žlutých. Jenom za rok 2019 přibylo 84 registrací na aktuálních 385. Nárůst počtu aratingů žlutých je dlouhodobý a konstantní za poslední dva roky. Loni přibylo i 25 pyrurů modrobradých (ke konci loňského roku jich bylo registrováno 219) a 13 papoušků chocholatých (nyní 197). Naopak ubylo osm registrací papoušků žlutoramenných (nyní pouhých osm) a žádný vývoj nenastal u příbuzných papoušků žlutokřídlých (stále 13 registrací). Nutno dodat, že u těchto dvou druhů není registrace úřady přímo vyžadovaná, takže reálný počet chovaných jedinců může být diametrálně odlišný.

ČTĚTE TAKÉ: V Česku je už přes 500 arů arakang a téměř 8 500 žaků, vyplývá z Registru CITES za rok 2017

Příliš velké změny loni nenastaly v počtech registrovaných druhů kakaduů spadajících do CITES I. Nejvíce přibylo kakaduů moluckých, a to o 16 na celkový počet 174. Pět nových registrací eviduje ministerstvo životního prostředí u kakaduů žlutolících (ke konci loňského roku jich bylo registrováno 289). Po jedné nové registraci statistika přisuzuje kakaduům palmovým (nyní 64) a kakaduům Goffinovým (aktuálně 61). Dramaticky však v České republice klesl počet nejohroženějších kakaduů filipínských. Zatímco na konci roku 2018 jich v tuzemsku bylo 10 a ke konci prvního čtvrtletí 2019 dokonce 11, ke konci loňského roku šlo už jen o pět exemplářů. To představuje pokles na polovinu chovné populace. Nutno však dodat, že statistika nebere v potaz, kolik ptáků se během roku vyvezlo nebo dovezlo do České republiky, takže počty nemusí korespondovat s odchovanými jedinci jednotlivých druhů.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz