Nejznámější z vzácného a v zajetí téměř nechovaného papouščího rodu Geoffroyus. Samec je celkově zelený, horní krovky ocasní a spodní část těla má žlutější. Čelo, hrdlo a strany hlavy jsou růžově červené, temeno a záhlaví fialově modré. Střední krovky křídelní má variabilně červenohnědé, spodní krovky křídelní modré, ocasní pera žlutavě zelená, zespodu žlutější. Horní část zobáku je korálově červená, spodní hnědavě šedá, oko bledě žluté a běhák zelenavě šedý. Samice má hrdlo a spodní líce olivově hnědé, ostatní část hlavy tmavě hnědou, horní a spodní část zobáku hnědavě šedou. Jde o středně velkého zavalitého papouška, který dorůstá délky 21 až 27 cm a hmotnosti do 150 g.
Obývá Moluky a Malé Sundy, Indonésii, Novou Guineu a Yorský poloostrov v Austrálii. Na australském kontinentu byli objeveni až v roce 1913. Existuje patnáct poddruhů: papoušek uzdičkový sundský (Geoffroyus geoffroyi geoffroyi), papoušek uzdičkový tmavý (Geoffroyus geoffroyi floresianus), papoušek uzdičkový modrohrdlý (Geoffroyus geoffroyi cyanicollis), papoušek uzdičkový obiský (Geoffroyus geoffroyi obiensis), papoušek uzdičkový molucký (Geoffroyus geoffroyi rhodops), papoušek uzdičkový kaiský (Geoffroyus geoffroyi keyensis), papoušek uzdičkový tanibarský (Geoffroyus geoffroyi timorlaoensis), papoušek uzdičkový aruský (Geoffroyus geoffroyi aruensis), papoušek uzdičkový huonský (Geoffroyus geoffroyi orientalis), papoušek uzdičkový misimský (Geoffroyus geoffroyi sudestiensis), papoušek uzdičkový rosselský (Geoffroyus geoffroyi cyanicarpus), papoušek uzdičkový guinejský (Geoffroyus geoffroyi minor), papoušek uzdičkový japenský (Geoffroyus geoffroyi jobiensis), papoušek uzdičkový biakský (Geoffroyus geoffroyi mysoriensis) a papoušek uzdičkový papuánský (Geoffroyus geoffroyi pucherani).
Chov v zajetí
Do zajetí se tento papoušek dostal jen velmi vzácně a většinou se jej nedařilo udržet dlouho při životě. Jde o bojácné ptáky, kteří žerou většinou ovoce – podobně jako další zástupci rodu si pochutnávají zejména na nezralých banánech v celku, zavěšených v kleci nebo voliéře podobně jako na banánovnících. Déle se je podařilo udržet při životě jen v jejich domovině na Nové Guineji, ale také v detašovaném pracovišti německého ptačího parku Walsrode na Mallorce. Celosvětově byl poprvé v zajetí odchován v roce 1970 v zoologické zahradě Taronga v australském Sydney.
Do České republiky nebyl podle dostupných informací nikdy dovezen. Několik importů proběhlo v sousedním Německu, po brzkých úhynech všech dovezených ptáků ale o ně chovatelé ztratili zájem. Na celém světě jsou v zajetí jen jednotliví ptáci nebo páry, jde o opravdovou raritu a situace se patrně jen tak nezmění – vzhledem k zákazu odchytu, vývozu a dovozu volně žijících živočichů z Oceánie.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Žádná tuzemská zoologická zahrada je nechová.
