Jan Potůček UVNITŘ TABULKA – Pěti druhů papoušků se dotkla letošní aktualizace Červené knihy ohrožených živočichů a rostlin, kterou spravuje Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). U tří druhů došlo k přesunu do kategorie nižšího ohrožení, u dvou naopak do kategorií svědčících o potřebě větší ochrany. V prvním případě jde o tři druhy charmozinů, které se přesunuly z kategorie potenciálně ohrožených (NT) do nejnižší kategorie nejméně dotčených (LC). Naopak do přísnějších kategorií ochrany se přesouvá kakadu palmový, který byl dosud nejméně dotčený (LC), zatímco nyní je potenciálně ohrožený (NT) a také amazónek červenolící, který dokonce přeskočil tři kategorie z nejméně dotčeného (LC) do kategorie ohrožený (EN), mezi nimiž jsou ještě dvě kategorie potenciálně ohrožený (NT) a zranitelný (VU).
Horským druhů charmozinů se daří
Letošní aktualizace Červené knihy IUCN se dotkla o poznání menšího počtu druhů papoušků než loni, kdy změnilo kategorii ohrožení dokonce 27 druhů. IUCN se letos soustředil především na sladkovodní ryby a z ptáků na drobné exoty, sovy a také na tukany. U většiny došlo k přesunům do nižších kategorií ohrožení. Když zůstaneme u papoušků, zmiňované tři druhy charmozinů jsou charmozin žlutoprsý, zelený a pruhovaný. První z nich se v zajetí prakticky nevyskytuje a existuje jen minimální počet fotografií těchto ptáků z přírody. Charmozin žlutoprsý se soustředí do horských oblastí Papui-Nové Guineji a Šalamounových ostrovů. Podle nejnovějších odhadů by jeho populace měla čítat okolo 10 tisíc jedinců a zatím je jen minimálně dotčena kácením lesa.
Ani charmozin zelený nepatří mezi druhy, které by se vyskytovaly v chovech v Evropě nebo Spojených státech. Nějaké pokusy o jejich vývoz do Singapuru proběhly, ale vzhledem k tomu, že jde o ptáky navyklé na život v horách, patrně se je nepodařilo dlouho udržet při životě. Opět jde o endemita z Papui-Nové Guineji a Šalamounových ostrovů, který je místy velmi častý. Jeho populace má čítat přes 10 tisíc dospělých jedinců. Charmozin pruhovaný má ze všech tří jmenovaných charmozinů největší areál výskytu od Indonésie po Papuu-Novou Guineu. Vzácně se také dovážel do Evropy, kde ho choval německý ptačí park Walsrode a soukromí chovatelé v Belgii a Dánsku. Každopádně jde o chovatelskou raritu, která se do České republiky patrně nikdy nedostala.
Změny v Červené knize IUCN … by Jan.Potucek
Kakadu palmový je ohrožený zejména v Austrálii
Amazónek červenolící, kterého IUCN nově řadí mezi ohrožené druhy (EN), se přirozeně vyskytuje v jižním Ekvádoru a severním Peru. Do roku 2014 byl považován za poddruh amazónka rezavolícího, poté jej Joseph del Hoyo prohlásil za samostatný druh. Divokou populaci odhaduje mezinárodní organizace BirdLife International na 1200 až 1600 pohlavně dospělých jedinců s tím, že početnost tohoto druhu velmi rychle klesá. Ověřit se to dá ale velmi těžko, protože obývá komplikovaně přístupné vysokohorské biotopy ve výšce 2500 až 3500 m.n.m. Do zajetí se dostal jen velmi vzácně. Nelze vyloučit, že jej v 30. letech minulého století chovala pražská zoologická zahrada, která si v letech 1931, 1935 a 1936 dovezla čtyři amazónky rezavolící. Dnes je tento druh rozdělen na čtyři samostatné taxony: amazónek rezavolící, červenolící, Fuertesův (modrokřídlý) a černokřídlý.
Nejčetnějším druhem papouška chovaným v zajetí, který se objevuje v letošní aktualizaci Červené knihy IUCN, je kakadu palmový. I když je v přírodě velmi častý, celková populace se odhaduje na 260 až 640 tisíc dospělých jedinců, neplatí to o všech poddruzích. Kakadu palmový se vyskytuje zejména na Papui-Nové Guineji a v Indonésii, ale areál jeho výskytu zasahuje i do severní Austrálie. Tamní poddruh macgillivrayi čítá pouhých 2200 jedinců a jejich počty nadále klesají. Pro představu, australští kakaduové palmoví představují jen okolo pěti procent celkové divoké populace těchto ptáků. Zatímco v Austrálii viditelně ubývají, na Papui-Nové Guineji se jim daří i přes degradaci tamních lesů. Kakaduové palmoví se dokázali s těžbou dřeva vyrovnat a přizpůsobili se nové situaci. Ohrožuje je spíše nelegální odchyt a obchodování na černém trhu, proto je i přes svoji četnost v přírodě zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES.
Úvodní foto: Wikimedia Common / JJ Harrison
