Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Šedesát druhů ptáků budou moci od začátku dubna obdivovat návštěvníci novopečeného Orniparku Jaroměř, který vzniká poblíž říčních lázní a loděnice u výpadovky na Náchod. Na ploše tří tisíc metrů čtverečních budou k vidění nejen papoušci, ale i vodní ptáci, bažanti, dravci, sovy a drobní exoti. A také jediný zástupce savců – klokan. „Otevřeme 1. dubna, i když by nebylo vše úplně hotové. Tomu také uzpůsobíme vstupné. Ze začátku bude dobrovolné, i z toho důvodu, že zatím nemáme licenci pro provozování zoologické zahrady, o kterou jsme zažádali koncem ledna,“ říká v rozhovoru pro server Ararauna.cz Milan Kršmaru, jeden ze zakladatelů a hlavní představitel Orniparku Jaroměř, který zároveň pracuje i jako ošetřovatel ptáků v blízkém Safari Parku Dvůr Králové nad Labem.

Jak a kdy vlastně vznikla myšlenka založit vlastní Ornipark v Jaroměři?

Přicházel jsem k tomu postupně, ale hlavní myšlenka přišla loni, kdy se nahromadily telefonáty od lidí, kteří se ke mně chtěli jet podívat na návštěvu. Chovatelství se věnuji v podstatě 30 let, už svých osmi let, kdy mi táta koupil první andulky. Potom přišli papoušci zpěvaví a další druhy. Od chvíle, co jsem začal pracovat v zoologické zahradě, začalo mě vnímat víc a víc lidí, a jakmile jsem začal psát články do časopisu Nová EXOTA, přišly ty telefonáty s prosbami o návštěvu, což je teď docela populární. Tak jsem si řekl dobře, uděláme to tak, že svůj soukromý chov předělám a otevřu ho pro veřejnost. Zkrátka že z něj udělám zoopark.

Zároveň jsi zaměstnancem Safari Parku Dvůr Králové nad Labem, vzniká Ornipark v nějaké spolupráci s touto zoo?

Spolupracujeme, mám v tom jejich podporu. Ze začátku jsem se toho trochu obával, ale asi tím, že jsem pro ně zřejmě dost svědomitý zaměstnanec a nemají se mnou žádné problémy, mám prostor prezentovat úspěchy zoo na různých přednáškách a seminářích, si řekli, že mně v tomto projektu podpoří. A já jim na oplátku slíbil, že zůstanu dál zaměstnancem zoo. Safari Park je pro mě priorita a Ornipark je můj koníček, jenom trochu rozšířený. Ze Safari Parku mi pomáhají vyřídit žádost o oficiální licenci zoo, abychom nebyli pouhým zooparkem. Problém je v tom, že zooparky jsou limitované na 20 chovaných druhů určité třídy živočichů, ať už jde o ptáky nebo savce, ale protože chceme být pouze ptačím parkem, a už teď máme 60 druhů ptáků, licenci pro zoo budeme potřebovat.

Co konkrétně máš na starosti v Safari Parku Dvůr Králové nad Labem?

Jsem ošetřovatel a mám na starosti chov a odchov ptactva, ať už expozičního nebo toho, co je v zázemí.

Společně jsme se byli podívat v budoucím Orniparku, kde se intenzivně budují budoucí expozice. Co tedy můžou návštěvníci očekávat, až 1. dubna oficiálně otevřete?

Můžou čekat nejenom prohlídku zooparku a ptactva. Celá myšlenka Orniparku není jen o voliérovém chovu a výstavě ptactva, chceme také vzdělávat veřejnost. Mělo by to být komunitní centrum, a to jak pro chovatele, tak nechovatele, jak pro děti, tak pro starší lidi, kteří si tam odpočinou. Chceme, aby se u nás něco nového dozvěděli a naučili. Náš voliérový chov chceme co nejvíc přizpůsobit přírodním biotopům, odkud jednotlivé druhy ptáků pochází, abychom zachovali biodiverzitu. Takže australským ptákům dáme do voliér australské keře a přizpůsobíme je třeba i imitacemi termitišť pro konkrétní druhy ptáků. Ornipark tedy nebude naučný jen z hlediska ptáků, ale i flory.

Další aktivita, kterou připravujeme, budou vzdělávací kroužky pro děti, kterými chceme podporovat chovatelství a jeho rozvoj. Mně v tomto koníčku podporovala rodina, ale neměl jsem možnost někam chodit do kroužku, neměl jsem ani ten dar dostat se na nějakou školu, která se zabývá chovatelstvím. Můj ročník to měl docela složité, dnes je to už jednodušší. Jsou tu ale i mladí, kteří se nechtějí chovatelství věnovat profesně a hodlají se mu věnovat jako koníčku. Proto připravujeme kroužky. Chystáme také letní příměstské tábory, protože sám jsem otec a taky řeším, co s dětmi přes léto. A zároveň budeme nabízet i pronájem prostor pro různé svazy, kluby a lidi, kteří se věnují zoologii, zvířatům, cestování, a chtěli by se někde setkávat a prezentovat svoje poznatky. Na tyto aktivity v Orniparku vybudujeme speciální prostor.

Ornipark má od konce minulého roku spuštěné internetové stránky, hodně ho propaguješ na sociálních sítích. Ukazuješ tam řadu druhů ptáků, které budou od dubna k vidění v Orniparku. To všechno jsou ptáci, které už máte někde deponované a připravené pro stěhování do Orniparku?

Jenom abych vysvětlil, proč vznikl web, aniž by ještě byl hotový park. Protože celý projekt financujeme z vlastních soukromých zdrojů a zároveň jsem zaměstnancem Safari Parku, času je tedy málo a všechno to stojí peníze. Nebrali jsme si kvůli výstavbě parku žádný úvěr nebo hypotéku. Proto jsme se rozhodli začít propagovat dopředu a získat trochu podpory i od veřejnosti, aby lidé vůbec věděli, že tady něco takového vzniká. Zároveň nám to trochu pomůže finančně se stavbou a rozvojem. Lidé na webu vidí, co připravujeme a kdo na tom pracuje. Myslím, že jsme dobrá parta lidí. Kamil Dubenecký se věnuje chovu ptáků, Michal Staněk se stará web a moje žena Nikola o veškerou administrativu a účetnictví. Na webu je už teď vidět 60 druhů ptáků, které fyzicky vlastníme, nic není deponované z jiných zařízení. Všechny tyto druhy návštěvníci uvidí hned od 1. dubna.

V tom výčtu druhů na vašem webu jsou i někteří ne příliš běžní ptáci, kteří se u soukromých chovatelů prakticky nevyskytují, jako jsou kladivouši nebo agapornis oranžovohlavý. Jak jste se k těmto ptákům dostali? Bylo to třeba díky spolupráci se zoologickými zahradami?

Ano, některé druhy mám jako chovatel díky spolupráci se zoologickými zahradami v rámci výměny odchovů. To se týká například kolpíků nebo kladivoušů. U papoušků to je jiná, jejich chovu se věnuji léta a cestuji po evropských chovatelích, takže mám dost vlastních kontaktů. Dříve jsem choval celou skupinu běžně dostupných agapornisů kromě agapornisů oranžovohlavých, které jsem vždycky chtěl, tak jsem si postupně díky sociálním sítím získal kontakty na chovatele v Belgii a Holandsku a mám v tuto chvíli sestavené dva nepříbuzné páry.

Nebojíš se, že zrovna tito ptáci jako známí stresoři budou mít problém být ve veřejné expozici, okolo které budou denně procházet neznámí lidé?

Stresoví jsou. Proto jsme se rozhodli, že určité druhy, ty opravdu hodně kriticky ohrožené, budeme vystavovat vždycky jen v dočasných expozičních voliérách a třeba jen odchovaná mláďata a nikoli chovné páry. Zabráníme tím stresu, kdy by třeba nedej bože přestali hnízdit, a nebo se stal i nějaký úhyn. Za léta, co se věnuji chovatelství, jsem už poznal, že jsou určití ptáci, na které se špatně podíváš a spadnou z bidla. Zrovna agapornis oranžovohlavý je druh, který bude vystaven buď v případě lichých kusů nebo mláďat.

Spousta zoologických zahrad je zapojena do různých chovných programů, záchranných projektů, reintrodukčních programů. Plánujete také něco takového?

Plánujeme. Tím, že chováme i některé australské papoušky, kteří jsou v příloze CITES a v přírodě jsou kriticky ohrožené, jsme oslovili různé programy. Třeba zrovna v Austrálii je program umělé rezervace na záchranu papoušků žlutoramenných a podporu hnízdních příležitostí papoušků žlutokřídlých. S nimi jsme navázali spolupráci a oslovili je, že je chceme finančně podporovat a začlenit se tak na dálku do jejich programu. Oni zase do budoucna podpoří nás, ať už pomocí v chovu nebo třeba zprostředkování návštěvy jejich rezervací. Jiné spolupráce jsme zatím nenavázali, ale chtěli bychom si vytvořit i vlastní programy na určité druhy, které jsou v CITES a jsou kriticky ohrožené. Program, o kterém uvažujeme a musí se na něm ještě zapracovat, by fungoval tak, že by spojoval chovatele kriticky ohrožených druhů po Evropě, tak jako to funguje třeba mezi zoologickými zahradami, aby se navzájem podporovali v chovu, nejenom co se týče rad, ale i určitých kusů do dopárování a podobně.

Ony existují druhy papoušků, které jsou v zajetí poměrně běžné, zatímco v přírodě jsou kriticky ohrožené, například latam vlaštovčí.

Latam je na tom hůře než papoušek žlutoramenný, protože je jich v přírodě už jen asi 900 kusů, kdežto u papoušků žlutoramenných jde asi o tisíc párů schopných reprodukce. U latamů je to horší, ale zase v soukromých chovech je jich hodně, takže i když spadají do CITES, nejsou vázaní povinnou registrací. Naši ptáci by ale registrovaní byli, protože tím, že chceme získat licenci pro zoo, všechny ptáky budeme přirozeně přihlašovat na odboru životního prostředí krajského úřadu, ať už to budou ptáci spadající pod CITES I nebo ne. U každého druhu, který máme uvedený na webu, máme v redakčním systému excelovské tabulky s plemennými knihami, abychom nemuseli vést písemnou administrativu.

Jak to bude od 1. dubna v Orniparku Jaroměř fungovat? Je jasné, že nebudeme mít všechno úplně hotové, takže s čím můžou návštěvníci počítat hned na začátku a co si necháváte na další rozvoj?

Od 1. dubna budou hotové expozice, voliéry, zázemí, které je částečně vidět už teď na našem webu. A budou tam ptáci, chodníky a nějaké traviny. Ale samozřejmě počítáme s tím, že to není konečná, takže se budou dodělávat další výběhy a voliéry, chceme udělat i nějaké menší dětské hřiště a houpačkami a skluzavkou. Do budoucna, protože v severovýchodní části areálu je krásný svah, plánujeme vybudovat vyhlídku. Chceme tam udělat naučnou stezku českým lesem. Tyto věci budeme postupně dodělávat, ale zároveň nebudou blokovat provoz parku jako takový. Tento rok bude tedy v takové rozvojové fázi, kdy si ho návštěvníci opravdu užijí, ale zároveň když přijedou další rok, bude tam pro ně spousta novinek. Otevírat tedy nebudeme s hotovým produktem, ale bude to park, který se bude neustále vyvíjet na základě potřeb lidí a jejich ohlasů.

Jak jste vlastně přišli na pozemek, kde se Ornipark nachází?

Byl to běh na dlouhou trať, protože město mi docela házelo klacky pod nohy. Přišel jsem na město s tím, že otevřeme park jako soukromý chov pro veřejnost a potřeboval bych sehnat vhodný pozemek. Město řeklo, že nás podpoří, ale pozemek si musíme najít sami. Dali nám číslo, pod kterým jsou v katastru pozemky města, my jsme si měli něco vybrat, obhlídnout a přijet jim říct. Ale takhle jsem to nechtěl, měl jsem představu, že město samo ví o místech, která jsou vhodná pro to, co chceme dělat a dá nám dva tři pozemky na výběr a ty si půjdeme prohlédnout. A ne že budeme objíždět všechny pozemky ve vlastnictví města. Ač je Jaroměř malé město, pořád je to dost pozemků. Tři měsíce jsem hledal pozemky, jezdil jsem se vždycky podívat na konkrétní pozemek, potom na město, dopisoval jsem si s úředníky, volal, navštěvoval, až jsme vlastně dospěli do stavu, kdy nám město každý vybraný pozemek shodilo ze stolu. Někde to nešlo kvůli pronájmu s nevypověditelnou smlouvou, jinde to měli včelaři, jinde to bylo v povodňové zóně. Pořád tam byly nějaké problémy. Nakonec jsem tedy začal hledat přes inzerát pronájem nebo koupi pozemku a objevila se zahrada, kterou vlastnil doktor z Jaroměře a chtěl se jí zbavit. Bylo to dědictví po jeho otci a neměl o něj zájem. Líbilo se mu, co tam chceme vybudovat a nám se zase líbilo, kde je ten pozemek situovaný, je v perfektní části města. Takže jsme si plácli. Ale bylo to úplnou náhodou. Pro nás to bylo jako dar z nebe, už jsme byli nešťastní. Město nám řeklo, že nás podpoří, ale na druhou stranu pro to neudělali vůbec nic.

Je bezvadné, že jste našli místo v zahrádkářské kolonii, kde se nachází další volnočasové aktivity jako Muzeum kouzel nebo koupaliště. Předpokládám, že s nimi budete spolupracovat a předávat si návštěvníky.

Ano. To je právě výhoda pozice toho pozemku. Je v klidné části města, kde je zahrádkářská osada a lidi jsou tam jenom přes sezónu a jsou to zrovna lidi, kteří také chovají papoušky nebo drůbež, takže víme, že nenarazíme na problém, že by jim tam zoopark vadil. Sousedíme s Muzeem kouzel a magie, který se tam nachází léta. Vlastní ho rodina kouzelníků, kteří dělají vystoupení pro děti, školy a školky, které tam pravidelně v sezóně jezdí. Chodí tam spousta  návštěvníků, protože to mají zažité. Padesát metrů vzdušnou čarou od nás je krásné koupaliště Stará Úpa, kde jsou jak vodáci, tak se tam dělají různé koncerty. Je tam restaurace, konají se tam různé tábory a kempy, mají tam dřevěné chatky a místo pro stanování. My na jednu stranu toho všeho využijeme nejenom pro migraci lidí a vzájemné podpory, ale díky tomu, že tam jsou i tyto prostory, můžeme spolupracovat do budoucna se školkami a školami, můžeme pro ně dělat různé vzdělávací programy apod. Můžeme tam pořádat dětský tábor. Je to opravdu na super místě.

Máš představu, kolik lidí by mohl Ornipark Jaroměř ročně přilákat?

Nemám, ale když to třeba srovnám s návštěvností naší nedaleké zoo ve Dvoře Králové nad Labem, se kterou se tedy velikostně nemůžeme srovnávat, tak loni to bylo něco přes 700 tisíc lidí, a u nedalekého zooparku v České Skalici, který nabízí různé druhy zvířat, jako jsou alpaky, lemuři, opice, apod., a který se otevřel loni a měl poměrně velkou návštěvnost k několika desetitisícům lidí, tak očekáváme, že ta naše první sezóna by mohla přilákat taky několik tisíc lidí.

Zmínil jsi zoopark v České Skalici. Plánujete nějaké užší spolupráce s těmito menšími zooparky?

Spolupráci jako takovou určitě, protože všichni jsme chovatelé a začínali jsme jako chovatelé, takže se navzájem známe. Zoopark v České Skalici pana Luboše Moravce je dokonce v tuto chvíli naší největší oporou, protože v něm máme deponované vlastní ptactvo. Dovolil nám vytvořit tam takovou deponační část pro naše zvířata. Předáváme know-how a navzájem se podporujeme. Nehraju si na to, že by to byla konkurence. Nemám to rád ani mezi chovateli, takovou tu závist, že někdo má něco víc, tak mu to zhaním. Nebo ta zášť, co je v různých klubech a svazech, to se mi nelíbí. Já jsem jako kluk znal lidi jako byl pan Junek a další, to byly velké kapacity, ale v životě jsem u nich neviděl, ať to byl jakýkoli klub nebo svaz, ať to byl korelář nebo papouškář a bažantář, nikdy mezi nimi nebyla konkurence a nenávist. Dnes, asi je to dané sociálními sítěmi nebo možnostmi toho, že člověk vidí, kolik toho je, mi přijde, že se chovatelé vzájemně nepodporují. Vzniká mezi nimi konkurence, kdy si navzájem neporadí. Já třeba k těm dalším zooparkům takto nepřistupuji, rád s nimi spolupracuji. Když se mě někdo na něco zeptá, tak jim odpovím nebo jim řeknu, co jsem vymyslel pro Ornipark a zda si to u sebe nechtějí taky vyzkoušet. Ať už se bavíme o Zooparku Nehvizdy a panu Glattovi, nebo o Zooparku Česká Skalice a panu Moravcovi.

Co třeba Zoopark Stěžery, který je kousek od Hradce Králové?

S nimi se neznám, ale pokud by přišli a nabídli spolupráci a podporu v našich začátcích, nebo na výměnách odchovů, nebudeme se tomu bránit.

Napadá mě, že by všem těmto zooparkům pomohla i vzájemná propagace, protože se nachází poměrně blízko sebe.

Já se tomu nebráním, ale je to všechno o domluvě s ostatními parky. Nemůžu přijít a rozhodnout se, že na svůj plánek dám fotku zooparku v České Skalici, Safari Parku, Stěžer nebo kohokoli dalšího, aniž by o tom dopředu věděli a souhlasili s tím. My je oslovíme, protože je dobré se navzájem podpořit. Třeba v Polsku to takhle funguje. Když jedeme s dětmi do Polska do nějakého zábavního parku, tak je tam cedule, kde je napsáno, že kromě toho konkrétního parku je 15 km tímto směrem farma, 15 km jiným směrem zoo a podobně. Líbilo by se mi, kdyby to tak fungovalo i v České republice, protože takhle se můžeme vzájemně podpořit. Safari Park spolupracuje s různými zoo v Evropě a teď má například program se Zoo Opole. Kdo si koupí vstupenku do Safari Parku, získá slevu nebo dokonce vstup zdarma do Zoo Opole a naopak. Navzájem se podporují i na bannerech a lidi o tom vědí. Takhle by to mělo fungovat i v malých zooparcích.

Máš nějaké vysněné ptačí druhy, které byste chtěli časem získat pro Ornipark v Jaroměři?

Ono je jich asi spousta, ale nejsme nafukovací. Musíme brát ohled na naši kapacitu, takže jsme se rozhodli, že zoopark pojedeme s druhy, které máme, ať už jsou kriticky ohrožené nebo běžné v chovech s tím, že se nebráníme obměně určitých druhů a přejít třeba na ty, které by se nám líbily. Spíše bychom ale chtěli rozšířit chovy než získávat nějaké vzácné druhy, protože s nimi je potom problém u odchovů. Takže třeba u agapornisů oranžovohlavých bychom se chtěli dostat ze dvou až na pět párů. Rozšířili bychom chov papoušků žlutoramenných, protože od těch máme pouze dva páry, kdežto od žlutokřídlých šest. Chtěli bychom se spíš dostat v určitých druzích na víc párů a časem to třeba obměnit nebo změnit na úkor těch běžných a specializovat se spíš na ty ohrožené. Ale nemáme to dané tak, že by naším snem byl ara škraboškový a budeme dělat všechno pro to, abychom ho tady měli.

Jaké vstupné budete chtít od návštěvníků po otevření 1. dubna?

Dokud nezískáme oficiální licenci zoo, za kterou bojujeme, pojede náš park bez oficiálního vstupného. Vstupné bude dobrovolné, podobně jako v jiných zooparcích bez licence pro zoo. U vchodu nebude nikdo sedět a koukat, zda tam návštěvník hodí desetikorunu, protože jde okolo na zmrzlinu na koupaliště a chce se podívat na zvířata, anebo přijde vyloženě kvůli nám a řekne, že to máme hezké a podpoří nás stovkou. Když nám návštěvník nic nedá, taky to chápeme. Chceme lidi podpořit a spojit, nechceme se separovat, že náš park je jen pro bohaté nebo pro střední třídu, nebo že dáme nějaké konkurenční vstupné. Až získáme licenci, máme představu, že vstupné bude jasně fixně dané na 100 korunách. Ale důchodci budou mít vstup zdarma, stejně tak děti do určitého věku, studenti budou mít slevu.

Říkáš, že jste si nebrali žádné úvěry a vše financuješ z vlastních zdrojů. Zároveň zůstáváš zaměstnancem Safari Parku Dvůr Králové nad Labem. Kdo všechno se vlastně bude podílet na chodu Orniparku, až oficiálně otevřete?

Tím, že se nechci vzdávat své práce v Safari Parku, budeme muset samozřejmě najmout zaměstnance a bridágníky. Jsem schopný společně s kolegy nadšenci ze zoo, kteří se chtějí rozvíjet i v pořádání kroužků pro děti, vytvořit základ tří stálých zaměstnanců, kteří jsou schopni se střídat a starat se o zvířata. Máme v sobě oporu a důvěru a hlavně zkušenosti, takže víme, že to poběží dobře. Ale jsme limitovaní časem. Takže to vyřešíme dvěma stálými zaměstnanci a podpoříme je brigádníky, což budou studenti. A rádi bychom taky navázali spolupráci se školami zaměřenými na chovatelství a zemědělství, kterým bychom nabídli možnost praxe pro studenty.

Počítáte s tím, že Ornipark vstoupí do některé ze dvou asociací zoologických zahrad, které existují v České republice?

To asi uvidíme podle toho, jak k nám bude přistupovat komise ministerstva životního prostředí.

V jaké fázi je vaše žádost o licenci zoo?

V podstatě úplně na začátku. Tím, že jsme nechtěli řešit licenci ve fázi, kdy jsme měli jen základní myšlenku a představy, jsme čekali až na chvíli, kdy budeme moci ukázat, kde to bude a jak to bude fungovat. Aby komise měla nějaký obrázek a na základě toho jsme poslali žádost. Jakmile otevřeme, přijede za námi komise složená z 15 členů, kteří nás budou hodnotit, ať už co se týče prostoru, chovu zvířat, chodu parku, hygienických požadavků, jako jsou toalety pro návštěvníky apod. Není to jenom o tom mít kvalitní a velké prostory pro zvířata, ale mít taky kvalitní zázemí pro návštěvníky. Proto jsme žádost podali až koncem ledna.

Jak dlouho může trvat její vyřizování?

Zhruba rok. Potom dostaneme zkušební licenci. Pravidla se neustále mění, musíme se přizpůsobit a brát podmínky komisařů. Komise se skládá z ředitelů jiných zoo, ze zástupců krajské veterinární správy, veterinářů, apod. Čili je poměrně široká, a ta bude rozhodovat a určovat pravidla. Musíme dodržet všechno, co budou chtít. Zda budeme mít dočasnou licenci na rok s nějakou obnovou, nevím. Ale abychom si licenci obhájili a získali ji na delší dobu, budeme k tomu přistupovat tak, že uděláme, co budou chtít, protože chceme být oficiální zoo.

Budete mít v místě Orniparku možnost nějakého dalšího rozvoje a rozšiřování?

Ano, určitě. Teď pracujeme na pozemku tří tisíc metrů čtverečních. Rozšíření je možné v části okolních pozemků a je to samozřejmě o debatě s jejich majiteli a taky o ceně odkupu. Ale je tam možnost, protože existují nevyužité části pozemků zhruba do velikosti půldruhého tisíce čtverečních metrů a my bychom se tak mohli rozšířit až na 4,5 tisíce čtverečních metrů. To je,  myslím, že pro ptačí park dostatečná velikost.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Předchozí článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 9. až 11. února 2024

Dálší článek

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Nejčtenější