Nečekaný objev šesti dosud neprokázaných virů u kriticky ohroženého australského papouška neofémy oranžovobřiché oznámili vědci z Univerzity Jamese Cooka v severním Queenslandu. Nositeli jsou ptáci chovaní ve dvou různých voliérách záchranných stanic provozovaných společností Zoos Victoria. Autoři výzkumu upozorňují, že viry, které dosud nebyly u neofémy oranžovobřiché zjištěny, by mohly ohrozit již tak dost omezenou divokou populaci těchto ptáků, která čítá asi jen 70 jedinců a je pravidelně doplňována ptáky odchovanými v zajetí. Pokud by se z těchto vypouštěných ptáků přenesly viry na divoce žijící neofémy, mohlo by to mít dalekosáhlé následky, varovali autoři studie zveřejněné v magazínu Americké společnosti pro mikrobiologii.
Tým mikrobiologů testoval 40 neofém a při rozboru jejich trusu identifikoval 11 různých druhů virů, přičemž šest se dosud u neofém oranžovobřichých nikdy nevyskytovalo. „Kriticky ohrožená neoféma oranžovobřichá s pouhými 70 jedinci žijícími v přírodě je druhem ohroženým vyhynutím. Přesto až do tohoto okamžiku proběhl jen minimální výzkum virové diverzity existující u těchto ptáků,“ konstatoval vedoucí výzkumného týmu docent Subir Sarker. „Z odebraných vzorků jsme identifikovali řadu virových patogenů, o kterých jsme věděli, že jsou přítomné v populaci neofém oranžovobřichých, ale bylo zde také šest nových patogenů, které jsme zjistili vůbec poprvé.“
Zastaví se vypouštění neofém odchovaných v zajetí?
Sarkerův tým použil na detekci virů technologii sekvenování nové generace, která porovnávala všechny viry přítomné v trusu ptáků odebraného v roce 2021 u papoušků chovaných v zařízeních Zoos Victoria. Vědci identifikovali 11 virů patřících do čeledí Adenoviridae, Circoviridae, Parvoviridae a Picornaviridae. U ptáků z první voliéry bylo potvrzeno osm druhů virů a u těch z druhé voliéry pouze tři. „Neoféma oranžovobřichá už tak čelí mnoha hrozbám, včetně ztráty přirozeného prostředí, predace a nízké schopnosti rozmnožování. Ochrana divoké populace je silně závislá na posilování ptáky odchovanými v zajetí,“ upozorňuje Subir Sarker. Pokud by šestice nových virů měla představovat další hrozbu, mělo by být přehodnoceno další vypouštění ptáků odchovaných v zajetí.
„Nyní záleží na Zoos Victoria a na orgánech ochrany přírody, včetně členů záchranného programu neofémy oranžovobřiché, aby rozhodli, zda toto riziko podstoupí,“ uvedl doktor Sarker v oficiální tiskové zprávě Univerzity Jamese Cooka. „Je to rozhodně oblast, na kterou bychom se měli zaměřit a věnovat větší finanční prostředky na výzkum, abychom pochopili všechny souvislosti a ochránili tyto ikonické australské ptáky.“ Součástí vědeckého týmu byl i doktor Paul Eden ze Zoos Victoria a doktorandská kandidátka Natalie Klukowski z Univerzity La Trobe. Neofémy oranžovobřiché v minulosti čelily epidemii cirkoviru (PBFD) a některé chovy v zajetí proto musely být izolovány od ostatních záchranných stanic. Bez vypouštění ptáků odchovaných v zajetí by ale neoféma oranžovobřichá už v přírodě vyhynula.
Úvodní foto: John Barkla, The Wonderful World of Birds