Jan Potůček Možná si řeknete, proč ptáky z tropů chránit proti letním teplotám? Ale málokterý druh papouška přirozeně žije v místech, kde by se nemohl skrýt před ostrým slunečním svitem a vedrem. Navíc ne každý papoušek pochází z tropů, některé australské druhy žijí v podobném mírném podnebném pásu, jaký máme u nás a každoročně zažívají zimy se sněhovými nadílkami a nočními mrazy. Prakticky všem papouškům pak pobyt na slunci v době letních „třicítek“ skutečně vadí a chovatel nebo majitel mazlíčka by jim měl takové dny zpříjemnit a zároveň zajistit, aby je nepostihl úžeh nebo celková dehydratace organismu. Na co si tedy v parných letních dnech dávat největší pozor?
1. Vytvořte stín, kam se papoušci můžou schovat
Pokud papoušky chováte ve venkovní voliéře a nemají kryté zázemí, zakryjte alespoň část střechy voliéry, aby některá bidla byla v trvalém stínu. Předejdete tak velkým problémům, protože přehřátý papoušek může zkolabovat a v nejhorším případě i uhynout. Pokud mají papoušci u venkovní voliéry i kryté zázemí, ponechte jim možnost kdykoli se během dne schovat dovnitř, kde je příjemněji. Zároveň pamatujte na pravidelné větrání vnitřních voliér, protože v letním parnu se vzduch v uzavřených prostorách velmi rychle ohřívá, nemluvě o tom, že vysoké teploty bez větrání vedou k rychlému kažení krmiva a pitné vody. Pokud máte domácího mazlíčka v domě nebo bytě, zajistěte, aby mu do klece v parných nesvítily přímé sluneční paprsky a mohl být ve stínu. I v tomto případě platí, že je dobré v místnosti, kde se nachází klec nebo voliéra s papouškem, vždy ráno a večer pořádně vyvětrat.
2. Rosení a sprchování pomůže papoušky zchladit
Řada chovatelů má na venkovních voliérách nainstalované sprchy, které papouškům pouští právě (ale nejen) v parních letních dnech. Stejně jako pro lidi je to ideální způsob, jak zchladit organismus. Pokud sprchy na voliérách nainstalované nemáte, můžete papoušky zkropit ze zahradní hadice, ale určitě ne silným proudem, nýbrž rozprašovačem nebo prostě prstem regulujte proud vody tak, aby byl papouškům příjemný. U ochočených papoušků je ideální rozprašovač na vodu pro květiny, případně sprchování v koupelně. Někteří mazlíčci si navyknou na tekoucí vodu z kohoutku v umyvadle a sami si pod ni vlezou a nechají se zmáčet. Tady platí jedno důležité pravidlo: k ničemu papouška nenutit, musí se sám osmělit. Jinak se proudu vody bát a těžko se tohoto strachu zbaví.
3. Pravidelně měňte pitnou vodu v miskách
Ve dnech, kdy teplota přesahuje 30°C, je dobré měnit vodu v miskách ve voliérách nebo klecích častěji než jednou denně. Ideálně při každém krmení, ale minimálně ráno a večer. Voda se totiž v takovém teple rychle kazí a papoušci by pak mohli trpět průjmy a jinými zdravotními problémy. Nemluvě o tom, že mnoho papoušků je zvyklých si do misky s vodou máčet krmivo a velmi rychle ji znečistí. Vodu v misce nestačí vylít a znovu napustit, misku je třeba pečlivě umýt. Jinak se na jejích stěnách uchytí bakterie, které se velice rychle rozmnoží. Stačí si prstem přejet po dně misky, zda na něm neulpěl mazlavý povlak. Mytí misek na vodu by mělo být pravidelné v podstatě po celý rok, každodenně. V létě ale i několikrát denně. Rozhodně se to vyplatí.
4. Odstraňujte včas krmivo, které se může kazit
Letní teploty rozhodně nepřejí některým druhům krmiva, jako je třeba máčené a klíčené zrní, ovoce nebo vaječná směs. Toto krmivo je třeba měnit častěji než jednou za den. Pokud ho papouškům podáte ráno, pak nejpozději večer je třeba zbytky vyhodit a nahradit novým krmivem. Co se týká klíčeného a máčeného zrní, to se v letních měsících ani nevyplácí papouškům podávat, pokud je tedy nechováte v pokojové teplotě bez nějakých větších výkyvů. V tomto případě dochází k pomnožení bakterií velmi rychle a klíčené zrní nadělá v chovu více škody než užitku.
5. Pozor na plíseň!
Vlhko a teplo vytváří ideální podmínky pro tvorbu plísní, zvlášť pak na zemi ve vnitřních voliérách, nejčastěji pod krmnými pulty nebo místy, kde papoušci nocují. Proto je dobré situaci průběžně kontrolovat a častěji ve voliérách uklízet. Může se totiž stát, že papoušci zkonzumují veškeré krmivo z misek a poté si slezou na zem, kde se prohrabují zbytky nebo tím, co zkrátka vyházeli ven. Takové zbytky ale můžou být už plesnivé a zadělat chovateli na velké problémy. Záleží také na tom, co je ve voliéře nebo kleci použito jako „podestýlka“ – zda štěpky, písek, staré noviny nebo něco jiného. Pokud jde o materiál, který dobře absorbuje vlhkost, je riziko vytváření plísní větší.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
