Jan Potůček Pouhé tři roky trvala obnova divoké populace ary škraboškového v brazilské přírodě. Ptačí druh, který ve volnosti vyhynul v roce 2000 a v zajetí zůstávaly jen desítky exemplářů rozprostřené po několika soukromých chovatelích na celém světě, se do přírody vrátil v roce 2022, kdy bylo ve dvou vlnách vypuštěno 20 ptáků. Šlo o jedince odchované německou Asociací na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) a převezené do Brazílie právě za účelem obnovy divoké populace. Z dvacítky ptáků jich v přírodě přežilo 11, jeden pár dokázal opakovaně odchovat mláďata, ale nyní i tito ptáci z přírody znovu vymizí.
ACTP doufala, že se s Brazílií domluví
Brazilská vláda totiž trvá na odchytu všech arů škraboškových z přírody poté, co se u letošního mláděte vylíhnutého v přírodě prokázal cirkovirus (PBFD) a poté jej testy potvrdily i u dalších arů škraboškových v aklimatizační voliéře, připravených k dalšími vypouštění do přírody. Paradoxně k němu mělo dojít po dvou letech sporů brazilských úřadů a ACTP kvůli vývozu arů škraboškových a kobaltových do Indie a dalších zemí. Jenže mezitím se objevil problém s PBFD, který se Brazílie rozhodla řešit rázně. V průběhu minulého týdne se začaly na oficiální stránce ACTP na Facebooku objevovat emotivní příspěvky, které naznačovaly, že k odchytu ptáků z přírody dojde velmi brzy.
Ve středu 10. září došlo na nejhorší: manažer projektu návratu arů škraboškových do přírody za ACTP Cromwell Purchase zveřejnil video, na kterém informoval, že do reintrodukčního centra poblíž města Curaçá míří odchytová jednotka brazilského Institutu pro ochranu biologické rozmanitosti (ICMBio). Tím se mělo tříleté úsilí o obnovu divoké populace arů škraboškových v přírodě uzavřít. Už v pondělí 8. září vydal ICMBio oficiální prohlášení k dalšímu osudu arů škraboškových vypuštěných do přírody. „Výskyt cirkoviru u některých arů škraboškových v Curaçá si vyžádal okamžitý zásah příslušných enviromentálních orgánů, a to jak na federální, tak i na státní úrovni, s cílem přijmout opatření k omezení šíření viru jak v populaci arů škraboškových, tak i v populace dalších brazilských papoušků obývajících tento region,“ píše se v něm.
PBFD má pocházet z přírody
ACTP ještě před tímto rozhodnutím upozornila, že PBFD rozhodně nepocházelo od arů škraboškových dovezených z Německa a zachycený kmen cirkoviru neodpovídá žádnému zjištěnému v Evropě. Naopak má být blízký kmenu cirkoviru dříve zjištěnému u ary hyacintového v Brazílii. Arové škraboškoví se tak měli podle ACTP nakazit v přírodě, nikoli v zajetí. To by znamenalo, že odchyt papoušků vypuštěných do přírody nic nevyřeší. V regionu je poměrně velká populace arů marakán a dalších papoušků, které by ICMBio musel také odchytit, ale nic takového neavizuje. Samotný úřad ale zpochybňuje, že by nákaza PBFD pocházela z Brazílie.
„Cirkovirus je potenciálně nebezpečný patogen a jeho výskyt v divokých populacích v Brazílii – ačkoli byl zkoumán na několika místech – nebyl do této události nikdy hlášen ani prokázán. Jakékoli tvrzení o opaku bez vědeckého základu je bezohledné a nezodpovědné,“ tvrdí ICMBio. „Detekci viru v testech ztěžují faktory, jako je přerušované vylučování viru infikovanými ptáky (pták může mít virus ve svém těle, i když ho v době testu nevylučuje), typ odebraných vzorků, metoda odběru a skladování vzorků či typ provedeného testu,“ dodal úřad, ačkoli ACTP upozornilo na některé vědecké studie, které dokazují přítomnost PBFD u divokých populací papoušků v Brazílii.
ICMBio: po dvou pozitivních testech eutanázie
Postoj ICMBio je víc než přísný: požaduje opakované testování arů škraboškových, u kterých je podezření na PBFD. Testy se mají opakovat po 15 dnech a pokud by nějaký pták měl test dvakrát po sobě pozitivní, ICMBio požaduje jeho eutanázii. „Situace je náročná vzhledem k omezeným znalostem o dynamice infekce a patogenezi cirkoviru u brazilských druhů. Dále je třeba vyvážit ochranu populace ary škraboškového a ochranu původních brazilských populací papoušků, včetně dalších ohrožených druhů, které jím mohou být postiženy, jako je ara kobaltový,“ zdůrazňuje ICMBio.
„Translokační projekty za účelem ochrany (jako je znovuvysazení arů škraboškových) čelí značným výzvám a vyžadují strategie, které zabrání dalšími poškozování druhu nebo jeho prostředí. Tyto strategie mohou vést ke zpětnému odchytu jedinců vypuštěných v předchozích fázích, což nemusí nutně znamenat konec projektu nebo vyhynutí druhu. Tato opatření jsou nezbytná pro jeho dlouhodobou ochranu a při zodpovědném provádění podporují ochranu přírody,“ konstatuje úřad v prohlášení s tím, že v současné době není možné učinit žádné spolehlivé prohlášení o původu cirkoviru v Curaçá. „Prioritou brazilské vlády je v současné době boj proti šíření viru,“ dodal.
Urve se ACTP se „Spixy“ ze řetězu?
Otázkou zůstává, co se bude dít s ptáky, kteří zůstávají v reintrodukčním centru u Curaçá. Zůstanou v Brazílii? Stáhne je ACTP zpět do Německa? Nebo se s nimi bude dál počítat pro vypouštění někdy v budoucnu, pokud se u nich při opakovaných testech nepotvrdí PBFD? Není žádným tajemstvím, že poté, co Brazílie ukončila spolupráci s ACTP kvůli přesunům arů škraboškových do Indie, vzniklo nové chovné centrum těchto papoušků v Zoo Sao Paulo. Ptáci odtud se na projektu návratu arů škraboškových do přírody nepodíleli. Od ACTP do Brazílie zamířilo v několika vlnách okolo stovky arů škraboškových. Celková populace těchto ptáků, včetně těch v zajetí, nyní činí něco mezi 400 a 500 jedinci.
V Brazílii je nyní téměř 200 arů škraboškových, z toho přes 100 v reintrodukčním centru ACTP, které nyní čelí „postupu“ ICMBIo kvůli zachycenému PBFD. Další čtyři desítky jsou v Zoo Sao Paulo a další ptáci v jiných chovných zařízeních mimo kontrolu ACTP. Německá ACTP drží u sebe přes 250 ptáků a další vyvezla do Indie a několika evropských zemí. Malý počet arů škraboškových je u soukromých chovatelů ve Švýcarsku. Co se tedy bude dít dál? Brazílie si pravděpodobně připraví vlastní projekt návratu arů škraboškových do přírody bez ACTP. Zároveň ale definitivně ztratí kontrolu nad ptáky vlastněné touto německou asociací a ta s nimi začne ještě více obchodovat. A obnova divoké populace těchto papoušků zbytečně ztratí několik let.
Úvodní foto: Pairi Daiza
