UVNITŘ DOKUMENT – Výjimka ze zákazu obchodování s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, které spadají do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES, známá jako „žlutý eurocites“, by napříště nemusela pro prodej takových zvířat nebo rostlin stačit. Dvacítka nevládních organizací, mezi nimiž nechybí ani kostarické sdružení Macaw Recovery Network zabývající se návratem arů zelených a arů arakang do volné přírody, globální organizace World Parrot Trust nebo nechvalně proslulá aktivistická organizace Eurogroup for Animals, jenž stojí za návrhem vzniku celoevropských pozitivních seznamů zvířat, naléhají na přísnější posuzování výjimek ze zákazu komerčního obchodu s ohroženými druhy. Argumentují přitom případem německé Asociace pro ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP).
EU CITES Article XIII 31 Oc… by Jan.Potucek
Obchodování nemusí znamenat chov pro komerční účel
ACTP je největším chovným centrem kriticky ohrožených arů škraboškových a hlavním iniciátorem projektu jejich návratu do volné přírody. Zároveň ale začala část odchovaných mláďat deponovat a prodávat do jiných chovných zařízení i mimo Evropskou unii, včetně soukromých chovatelů. Podle ochranářských organizací, které se kvůli tomu obrátily otevřeným dopisem na Astrid Schomakerovou, ředitelku oddělení zelené diplomacie a multilateralismu při Generálním ředitelství Evropské komise pro životní prostředí, tím dochází k porušování původního smyslu CITES, který má bránit komerčnímu obchodování s ohroženými druhy. Podle Dany Fraňkové, zakladatelky a spolumajitelky středočeského Zooparku Zájezd, však signatáři dopisu pomíjí fakt, proč CITES vznikl a na co se zákaz obchodování s ohroženými druhy měl vztahovat.
„Evropská unie vydává vývozní povolení na exempláře druhů z CITES I (u nás příloha A) za obchodním účelem T (trade = obchod), když jsou prokazatelně odchované v zajetí; zpravidla na základě potvrzení (tzv. žlutý cites). Toto potvrzení v České republice vydává krajský úřad, který má postavení výkonného orgánu ve smyslu Článku VII (5). Stěžovatelé prohlašují, že vývoz pro obchodní účely = vývoz za komerčními účely, ale když chovatel nemá registraci u sekretariátu CITES, tak je to porušení článku II (1) úmluvy CITES „Obchod s exempláři těchto druhů musí být předmětem zvlášť přísných opatření, aby nadále neohrožoval jejich přežití, a může být povolován jen za výjimečných okolností“,“ upozorňuje Dana Fraňková, podle níž nevládní organizace zaměňují pojmy „obchod“ a „komerční účely“.
Bude se muset dokládat legální původ prapředků z přírody?
V současné době platí, že pokud je nějaké chovné zařízení vedeno jako „komerční“, musí být kvůli obchodování s druhy spadajícími pod CITES registrované u sekretariátu CITES. V České republice ale žádné takové zařízení neexistuje, jsou zde pouze zájmové chovy. Na ty se přísnější podmínky nevztahují, pro získání výjimky ze zákazu obchodování s ohroženými druhy musí pouze doložit legální původ jedince a rodičovského páru. V případě komerčních chovů jde ale úmluva CITES dál a žádá doložení legálního původu „generace nula“, tedy prapředků prodávaných jedinců, kteří byli odebráni z volné přírody. „Mnohé druhy jsou v chovech už po tolik generací, že je ke zdroji vysledovat nejde; toto je problém v USA, kde se odchovává hodně papoušků v CITES I, ale nesmí se vyvážet, protože chovatelé nejsou schopni doložit jejich rodokmeny 30 až 50 let zpětně. To není tlak na záchranu ohrožených druhů, ale na další omezování chovů,“ namítá Fraňková.
Jmenované nevládní organizace vyzývají Astrid Schomakerovou z Generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí, aby EU zastavila vývozy exemplářů CITES I chovaných v zajetí pro komerční účely ze zařízení, která nejsou registrována u sekretariátu CITES, a to včetně soukromých zájmových a hobby chovů (tedy i „mazlíčkářů“). „Je zde manipulováno s pojmy; EU povoluje vývoz za obchodním účelem (obchod = vývoz, dovoz); posun pojmů je v tom, že úmluva CITES pojednávala o zákazu primárně komerčního využití exemplářů z přírody; což se přesunulo na zákaz jakéhokoliv komerčního využití exemplářů z odchovu; přičemž pojem komerční se přesunul na pojem „cokoliv, co není naprosto nekomerční“,“ varuje Dana Fraňková. Jinými slovy, CITES, který měl primárně sledovat obchodování s jedinci odebranými z volné přírody a potírat tento obchod, by měl na základě tohoto požadavku zakazovat i obchodování s jedinci odchovanými v zajetí.
Je to další snaha o likvidaci chovatelství, míní zakladatelka Zooparku Zájezd
„Vyzýváme EU, aby posoudila potenciálně komerční povahu transakcí a zařízení. Vyzýváme také EU, aby zajistila, že zakladatelský kmen jakékoli registrované populace bude možné zpětně vysledovat k zákonnému zdroji,“ žádají nevládní organizace. Podle Dany Fraňkové by takový postup prakticky vedl k likvidaci chovu zvířat z první přílohy CITES i pěstování rostlin z této přílohy. „Je třeba apelovat na příslušné úřady, upozornit chovatele, aby se zabránilo tomuto dalšímu kroku ve snaze likvidovat chovatelství,“ naléhá zakladatelka Zooparku Zájezd, která patří mezi přední dovozce exotických ptáků a dalších zvířat v České republice. Mezinárodní úmluva CITES podle ní byla uzavřena před 50 lety a tehdy vůbec nešlo o zvířata odchovaná v zajetí. „Jejím účelem bylo regulování vývozu živočichů a rostlin z přírody,“ zopakovala Fraňková.
Otázkou důslednějšího vyžadování zákazu obchodování s ohroženými druhy zvířat se zabývá 77. zasedání Stálého výboru CITES, které začalo v pondělí v Ženevě a potrvá do pátku. Mělo by se dotknout také konkrétních doložených případů vývozů a prodejů ohrožených papoušků z německého ACTP. Vedle arů škraboškových jde i o ary kobaltové, amazoňany ohnivé nebo amazoňany císařské. Poslední jmenovaný druh papouška získalo ACTP od vlády karibského ostrova Dominika, s níž dojednalo i získání dalšího endemického papouška amazoňana červenokrkého. Nevládní organizace tvrdí, že vláda Dominiky v roce 2020 po ničivém hurikánu žádala všechny spolupracující organizace o repatriaci těchto dvou druhů papoušků umístěných mimo Dominiku, aby mohlo dojít k rychlejší obnově divokých populací. ACTP podle aktivistů na tuto žádost nereagovala.
Úvodní foto: archiv AOPK ČR