UVNITŘ VIDEO – Kdo by neznal kakadua palmového. Největší druh kakadua, papouška s největším zobákem na světě a sen mnoha chovatelů. A také častý předmět policejních zásahů proti pašerákům zvířat v Indonésii a více či méně odůvodněných akcí orgánů ochrany přírody v evropských zemích včetně České republiky. Ačkoli je tento papoušek vedený v první příloze CITES, úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, situace divoké populace v přírodě tomu neodpovídala. Červená kniha ohrožených živočichů spravovaná Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN) vedla kakadua palmového v nejnižší kategorii nejméně dotčených druhů (LC) a podle odhadů mezinárodní organizace BirdLife International v přírodě žilo odhadem 260 až 640 tisíc pohlavně dospělých ptáků. To je opravdu dost.
Početná divoká populace ale odpovídá obrovskému areálu výskytu kakadua palmového, která odpovídá 1,86 milionu čtverečních kilometrů a zahrnuje Papuu-Novou Guineu, okolní ostrovy a severní Austrálii. Řada lokalit je nedotčená lidskou činností, a tudíž v nich kakadu palmový není ohrožen. Jinde ale přichází o přirozené prostředí těžbou dřeva a bývá často odchytáván a mláďata vybíraná z hnízd pro černý trh s domácími mazlíčky. Místně je tedy vzácný a ohrožený. Týká se to především populací v obydlených částech Papui Nové Guineje a především severní Austrálie, kterou obývá nedávno uznaný samostatný poddruh macgillivrayi s pouhými 2200 dospělými jedinci. Kakadu palmový tak je v podobné situaci jako třeba ara arakanga, jehož jihoamerický poddruh je běžný a neohrožený, zatímco středoamerický je ohrožen vážně.
V Austrálii může po roce 2050 zcela vyhynout
Červená kniha ohrožených živočichů IUCN ale pracuje v druhy, nikoli poddruhy. Proto letos zástupci IUCN přikročili u kakadua palmového ke kompromisu, a ačkoli je jeho celková divoká populace dost početná, přesunuli tento druh do kategorie potenciálně ohrožených živočichů (NT). Odpovídá to zejména situaci severoaustralského poddruhu, který byl v australské knize ohrožených živočichů už předloni přesunut z kategorie zranitelný (VU) do druhé nejvyšší kategorie ohrožený (EN). To je o dvě příčky výš než v případě celosvětové Červené knihy IUCN. Má to ale svůj důvod: omezený areál rozšíření kakaduů palmových na australském poloostrově Cape York ohrožuje těžba dřeva, požáry a také plánovaná těžba nerostů. Vědci z Australské národní univerzity (ANU) vypočítali, že do roku 2050 by mohl tento poddruh kakadua palmového zcela vyhynout.
Čísla jsou neúprosná: kakaduové palmoví v přírodě hnízdí jen jednou za dva roky a samice snáší jediné vejce. Z vylíhnutých mláďat přežije zhruba čtvrtina. Fakticky tak jeden rodičovský pár odchová k dospělosti jediné mládě za 10 let. A to ještě není jisté, že si toto mládě stihne najít partnera a rozmnožit se. Podle analýzy vědeckého týmu ANU by mohl počet severoaustralských kakaduů palmových do roku 2050 klesnout na pouhých 150 pohlavně dospělých jedinců a později by tento poddruh mohl zcela vyhynout. Problém je také v tom, že tito ptáci hnízdí výhradně v dutinách hodně starých stromů, odhadem až tři století starých, a ty často padnou za oběť požárům. Ochránci proto okolo těchto stromů likvidují veškeré keře a suchou trávu, aby zabránili šíření ohně. Umělé budky tito kakaduové zatím odmítají.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Jim Bendon