Roman Figura Podle současného pojetí by zoologické zahrady neměly být jen místy, kde návštěvníci mohou obdivovat živočichy v expozicích, ale institucemi, které se významně podílejí na výzkumu a ochraně. Nejde „pouze“ o záchranné programy exotických ohrožených druhů. Zoologické zahrady se mohou účinně zapojit i do ochrany přírody ve svém regionu. Od loňského roku se do takovýchto činností zapojuje i Papouščí zoo Bošovice. Nedaleko od obce se nachází ostrůvek živé přírody uprostřed polní krajiny – přírodní rezervace Visengrunty. Jde o staré louky a pastviny, zbytky sadů, křoviny a neudržované lesní porosty. Luční biotopy jsou zde zachovávány díky pravidelnému sečení.
Na počátku roku 2023 jsme zde vyvěsili téměř 30 budek pro dutinové hnízdiče, z nichž téměř všechny byly obsazené. Budky pro nás vyrobil pan František Krause z Českého svazu ochránců přírody Břeclav, který patří k nejzkušenějším „budkařům“ ve střední Evropě. Díky promyšlené konstrukci jsou jeho budky odolné vůči predátorům (kuny, kočky, strakapoudi). I tak je nutná jejich pravidelné údržba, kontroly a odstraňování starých hnízd. Chátrající budka plná parazitů se totiž může snadno stát pro ptáky ekologickou pastí, která jim přinese víc škody než užitku. V dalších letech se chystáme kolekci budek na lokalitě rozšiřovat. Kromě pěvců (letos nás překvapil hnízdící brhlík lesní, Sitta europaea, který se spíše ptákem větších lesních celků) bychom rádi k hnízdění nalákali i krutihlava obecného (Jynx torquilla).
Staráme se o sovníky a monitorujeme sýčky a kalouse
Kromě dutinových pěvců lze ovšem do budek přilákat i větší druhy. Na radu ČSOP Břeclav jsme se zaměřili na rozsáhlý zemědělský dvůr Časkovec (katastr obce Borkovany), kde se podle místních občas zdržují sovy pálené (Tyto alba). V minulosti byly členy ČSOP v areálu umístěny dva rozměrné „sovníky“, letos jsme převzali péči o jejich kontroly a údržbu. Letos v zimě bychom sovníky rádi doplnili o budky pro poštolky. Přihlásili jsme se i do monitoringu sýčka obecného (Athene noctua), organizovaného Českou společností ornitologickou. Tato dříve běžná sova žijící v blízkosti člověka, je dnes na jižní Moravě téměř vyhynulým druhem a zatím se její populaci přes úsilí ochranářů nedaří obnovovat. Monitoring alespoň přispívá k přesnému poznání aktuálního stavu tohoto vzácného druhu. K běžnějším druhům sov patří kalous ušatý (Asio otus), kterého monitorujeme na zimních shromaždištích.
Hnízdní budky neslouží jen k podpoře ptáků, ale jsou také užitečným prostředkem pro výzkum. Umožňují totiž přístup do hnízda a kroužkování mladých ptáků. Díky kroužkům můžeme ptáky od počátku sledovat během jejich životní poutě a získávat tak cenná vědecká data. Snažíme se proto okroužkovat všechna ptáčata v našich budkách a dalších hnízdech v blízkém okolí. Letos jsme takto okroužkovali 134 mláďat, šlo o zástupce 8 druhů ptáků. V budkách šlo o zástupce těchto druhů: vrabec polní (Passer montanus), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes cearuleus), brhlík lesní (Sitta europaea), rehek domácí (Phoenicurus ochruros). Mimo budky jsme okroužkovali ptáčata vlaštovky obecné (Hirundo rustica), jiřičky obecné (Delichon urbicum) a stehlíka obecného (Carduelis carduelis). Za kroužkování ptáků děkujeme doktorce Tamaře Těšitelové z Masarykovy univerzity.
Pravidelný odchyt a kroužkování ptáků v areálu zoo
Ve spolupráci s doktorem Liborem Prausem, členem České společnosti ornitologické a zoologem Východočeského muzea v Pardubicích, provádíme pravidelně odchyty ptáků do sítí a jejich kroužkování za účasti veřejnosti. Tyto odchyty se ukázaly být velmi úspěšnými a od podzimu loňského roku jsme je zatím realizovali třikrát. Celkově tak bylo okroužkováno 115 jedinců 17 druhů. Velmi úspěšná byla tato akce 22. dubna 2023 v rámci oslav Dne Země a otevírání dětské zoo. Svou návštěvou nás poctil náměstek ministra zemědělství pan Radek Lanč. Diváky nejvíce zaujalo několik odchycených jedinců krutihlava obecného (Jynx torquilla).
Kromě krutihlava se zatím podařilo odchytit a okroužkovat tyto druhy: pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice slavíková (Sylvia borin), pěnice hnědokřídlá (Curruca communis), pěnice pokřovní (Curruca curruca) sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Cyanistes cearuleus), brhlík lesní (Sitta europaea), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), lejsek šedý (Muscicapa striata), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd brávník (Turdus viscivorus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), linduška lesní (Anthus trivialis), vrabec polní (Passer montanus) a strakapoud velký (Dendrocopos major).
Sledujeme čápy a pomáháme s ochranou žab i hmyzu
Loni na jaře jsme se poprvé zapojili do monitoringu hnízd čápů bílých (Ciconia ciconia), který od roku 2014 organizuje Česká společnost ornitologická. Sleduje se přílet čápů na konkrétní hnízda, průběh a úspěšnost hnízdění. Čáp bílý provází člověka od pradávna, ale některé lidské aktivity mu neprospívají. V minulosti býval loven, jednak byl považován za škůdce drobné zvěře a jeho peří se navíc používalo k magickým účelům. Věřilo se, pokud se jím naplní dětské peřinky, přinese to dětem, zdraví a prospěch. Dnes se čápi, alespoň ve střední Evropě, neloví, ale v intenzivně využívané zemědělské krajině trpí nedostatkem potravy. Jeho oblíbenou kořistí jsou totiž obojživelníci, jejichž stavy také povážlivě klesají. Rozhodli jsme se tedy podpořit i jejich ochranu.
Konkrétně šlo o pomoc organizaci Žabí hlídka v Moravském krasu, která během jarní migrace ropuch a skokanů buduje podél vybraných silnic zábrany, směřující migrující jedince k bezpečným podchodům komunikace. Během intenzivní migrace je ale nutné nebezpečné úseky silnic, tedy takové, přes které vedou tradiční žabí cesty, v nočních hodinách pravidelně kontrolovat. Zbloudilé jedince, kterým se podařilo překonat zábrany, je nutné opatrně odchytit a přenést přes vozovku. Za jednu noc se může jednat až o několik stovek ropuch a skokanů.
Z laického pohledu se takovéto počínání může zdát pošetilé, ale není tomu tak. Během jarního tahu dochází na mnoha místech obrovským úhynům žab na silnicích. Je spočítáno, že pokud takto zahyne v určité lokalitě 25 % dospělých jedinců, dochází postupně k vyhynutí celé populace. Protože jsou dospělé žáby i pulci oblíbenou potravou ptáků, savců, ryb i plazů, pocítí jejich nedostatek celý lokální ekosystém.
V následujících letech bychom ve zmíněných aktivitách rádi pokračovali. Desítky nových budek jsou připraveny k instalaci. Experimentujeme i s čmeláčími úly a hmyzími „hotely“. Chystáme se s větší intenzitou zapojit do monitoringu vybraných druhů. Rádi bychom také podpořili ochranu a výzkum sysla obecného (Spermophilus citellus). Kromě výzkumu a ochrany přírody v regionu klademe velký důraz i na popularizaci a výuku. Nabízíme různý typy vzdělávacích a zábavných programů pro děti i dospělé.
Autor je vědecký pracovník Papouščí zoo Bošovice
