Jan Potůček UVNITŘ FOTO A VIDEO – Čtyř pelikánů bílých ze zoologické zahrady v Hluboké nad Vltavou, kterým prosincová sněhová kalamita poničila voliéry, se ujala brněnská zoo. Pelikáni během zimy byli v zimovišti, kterého se kalamita nedotkla, ale s příchodem teplého počasí je neměla hlubocká zoo kam vypustit. Jejich původní venkovní voliéra se totiž zřítila od tíhou mokrého sněhu a dosud se ji nepodařilo opravit. Brněnská zoo si proto odvezla čtyři ptáky k sobě na Mniší horu, kde obsadili bývalou expozici pro lachtany. Ty už v Brně chovat nebudou, protože podmínky pro jejich chovná zařízení se neustále zpřísňují a zahrada by je nemohla splnit. Po úpravách proto poslouží právě pelikánům, jich by mohlo být v zařízení až šest.
Deponace je dočasná, dokud v Hluboké neopraví voliéru
„Rádi jsme kolegům z Hluboké vyšli vstříc. Od konce loňského roku mají zničené voliéry a aktuálně řeší jejich přestavbu. Pelikány jsme umístili do opravené expozice po lachtanovi medvědím. Jsou zde na dobu dočasnou. Do budoucna plánujeme zapojení do chovu ohrožených pelikánů kadeřavých. Současná expozice byla po úpravách potvrzena členy pracovní skupiny EAZA pro pelikány jako vyhovující,“ uvedl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov. Pelikáni se do brněnské zoo vrátili po 30 letech, ale jakmile budou mít hotovou novou voliéru v Hluboké, vrátí se tam. Jde o pelikány bílé, kteří nepatří mezi ohrožené druhy a největší evropské hnízdiště mají v deltě Dunaje v Rumunsku.
„Nakládka pelikánů u nás proběhla bez komplikací. Vzhledem k tomu, že brněnská zoologická už dlouho pelikány nechovala a jejich současní chovatelé nemají s manipulací a odchytem pelikánů zkušenosti, mohli si u nás zároveň nacvičit, jak takového velkého ptáka odchytit a zafixovat, aby nedošlo k úrazu. Stačilo to rutinně předvést na jedné ze samic. Ostatní pelikány si už brněnští kolegové odchytili a přenesli do transportních boxů sami,“ popsala zooložka Zoo Hluboká Markéta Jariabková. „Na cestu jsme pelikánům přibalili jejich oblíbenou potravu, dvanáct přepravek zamražených jihočeských sladkovodních ryb,“ dodala. Čtyři ptáci deponovaní do brněnské zoo jsou dva samci a dvě samice.
Sehnat pelikány kadeřavé je problém, připouští brněnská zoo
Nejstaršímu transportovanému ptákovi je úctyhodných 36 let. Jde o samici, která se vylíhla v roce 1988. Další tři ptáci jsou z let 1996 až 2000. V přírodě se tito ptáci dožívají v průměru 15 až 30, v zajetí to ale může být až 50 let. Pelikáni dosahují rozpětí křídel 2,2 až 3,5 metru a váží až 15 kg. Před převozem z Hluboké jim tamní zoologové zastřihli letky na jednom z křídel, protože brněnská expozice není zasíťovaná a hrozilo by, že ptáci uletí. Kromě Rumunska pelikáni bílý v Evropě hnízdí také v Řecku, na Ukrajině a jednotlivé páry nově také v Itálii. Čas od času se divocí pelikáni bílý zatoulají i do České republiky, častěji jsou však pozorovaní ptáci, kteří ulétli ze soukromých chovů nebo ze zoo.
Na světě existuje osm druhů pelikánů, a to na téměř všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Pouze dva druhy jsou tmavě zbarvené, pro ostatní jsou charakteristické odstíny bílé. Mají velmi silné letky a bez ohledu na zbarvení svého těla jsou vždy černé, posílené barvivem zvaným melanin. Pelikáni jsou výborní letci. Jedná se o pasivní plachtiče, kteří využívají vzdušné proudy. Spolu s dropy a labutěmi patří k nejtěžším létajícím ptákům na světě, na rozdíl od labutí ale nejsou v letu slyšet. Pelikáni kadeřaví, jejichž chovu se chce v budoucnu Zoo Brno věnovat, jsou na rozdíl od pelikánů bílých ohrožení. Zoo si ale bude muset na volné ptáky počkat, protože aktuálně v evropských zoo nejsou k dispozici jedinci vhodní pro sestavení nového hejna.
„Jsme v kontaktu s evropským koordinátorem plemenné knihy, který ví o našem zájmu a pokud by se ukázalo, že můžeme nějaké ptáky získat, tak nám vyhoví,“ uvedl mluvčí brněnské zoo Michal Vaňáč.
Úvodní foto: Zoo Brno
