Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Více než stovku účastníků přilákal sobotní 16. ročník V.I.P. setkání chovatelů papoušků do Kulturního domu ve středočeských Jirnech. Na akci, kterou pořádal Klub přátel exotického ptactva (KPEP), vystoupilo celkem pět českých chovatelů s příspěvky nejen o samotném chovu papoušků, ale o cestování za exotickými ptáky do jejich domoviny. První přednášky se ujal kurátor chovu ptáků v pražské zoologické zahradě Antonín Vaidl a seznámil přítomné s aktuálním stavem chovu papoušků v Zoo Praha. Ta se dlouhodobě specializuje především na chov loriů, i když z hlediska počtu chovaných druhů svoji kolekci v posledních letech poněkud zredukovala. Aktuálně je v pražské zoo sedm druhů loriů a většinu se daří odchovávat.

Ředěným džusem proti kvasinkám u loriů

Kolekci loriů zoo obnovila v 90. letech a první páry získala od soukromého chovatele Petra Adamčíka. Umístila je do voliér v solitérních domcích podél cesty Nekázanky. Tamní vnitřní voliéry mají otevřený stop, což lépe prosvěcuje interiér. Na stropech jsou také umístěné topné panely, takže když jsou otevřená okna do venkovních voliér, drží se nahoře ve vnitřní části tepelná kapsa. Vnitřní voliéry jsou koncipované jako jakési „sprchové kouty“, takže je lze denně vyčistit proudem vody, což je u chovu loriů pověstných svým řídkým trusem, který vystřikují i na značnou vzdálenost, velmi důležité. Pražská zoo loriům předkládá dva typy hnízdních budek, klasickou kmenovou a prkennou do tvaru písmene L. „Do těch je možné vložit mřížku, přes kterou rodiče krmí mláďata, když je škubou,“ přiblížil Antonín Vaidl.

U škubajících rodičů se také osvědčilo strop prkenné budky vyměnit za průhledné plexisklo. Antonín Vaidl také prozradil recept pražské zoo na boj proti kvasinkám, které bývají častým problémem loriů. Zahrada používá ředěný stoprocentní džus, který dokáže rychle okyselit prostředí a zbavit se tak kvasinek, které ho nesnášejí. Jak už bylo řečeno, pražská zoo momentálně chová sedm druhů loriů, a to černohlavé, mnohobarvé, balijské, olivové, Forstenovy, žlutoskvrnné a vlnkované. Poslední jmenované získala v roce 2010 z Filipín, odkud si dovezla dva páry. Do letošního roku se zahradě podařilo odchovat již 70 mláďat. Lorie černohlavé v Troji chovají od roku 1997, kdy si je dovezli z tehdejšího Jurong Bird Parku a v pražské zoo se už vylíhlo 55 mláďat, přičemž polovinu se podařilo zdárně odchovat.

Kurátor chovu ptáků pražské zoo Antonín Vaidl přiblížil aktuální stav kolekce papoušků v největší české zoologické zahradě (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Pražské zoo se podařilo rozmnožit tři že čtyř druhů loríčků

Unikátnější než loriové je sbírka loríčků, která je nejucelenější ze všech evropských zoo. Pražská zoologická zahrada má momentálně čtyři druhy, z nichž některé veřejně ukazuje v Rákosově pavilonu, ale jinak pro ně má chovné zázemí v neveřejné části pavilonu Indonéská džungle, který je ideální z hlediska teploty i vlhkosti. Od roku 1997 zoo chová loríčky rudobradé, které získala z importu a na jejich chovu spolupracovala se soukromými chovateli z Německa. „První odchov se nám podařil v roce 2022 a loni jsme měli čtyři mláďata. Letos máme sestaveny tři páry a dva sedí na snůškách,“ prozradil Antonín Vaidl. Loríčky odchovává pražská zoo jak pod rodiči, tak uměle, přičemž umělý odchov je podle kurátora ptáků složitější než u loriů.

„Potřebují Nekton pro lorie, papáju, vitamín K a vápník. Ptáci se musí držet v poměrně velké vlhkosti okolo 60 procent,“ uvedl Antonín Vaidl. Dalším chovaným druhem v pražské zoo je loríček zlatouchý, kterého zahrada získala poměrně nedávno ze soukromého chovu ve Francii a první odchov se jí podařil v roce 2022. Zato loríčka červenohlavého, kterého mají v Praze od roku 1997 z importu, dosud v zoo neodchovali a neměli od nich ani oplozená vejce. Což se nedá říct o loríčcích oranžovoprských. Ti potřebují podle Vaidla jiný typ budky, který musí být vyplněný korkem, ve kterém si ptáci sami vyhlodávají hnízdní noru. Tím pádem ale není možná kontrola vajec ani mláďat. „Loríčci jsou obecně poměrně nároční a citliví na čistotu, o dost více než loriové. Uklízet se u nich musí každý den. Musí také dostávat kvalitní krmivo, nesmí se k nim dostat jablko s plísní v jaderníku. Špatně štěpí bílkoviny, takže jich musí dostávat velmi málo. Naopak jim předkládáme čerstvé fíky a papáju, která je známá tím, že štěpí bílkovinu a je potřebná při odchovu mláďat jak u loríčků, tak u loriů,“ podotkl Antonín Vaidl.

Složení krmných dávek pro lorie, loríčky a trichy orlí v pražské zoo (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Chov lorikulů v Zoo Praha pomalu končí, trichům se daří

Dalším skupinou papoušků příbuzných loriům v pražské zoo jsou lorikulové. Zahrada chová od roku 1998 lorikuly modrobradé, tehdy si dovezla osm ptáků z Vietnamu a ti začali od roku 2003 hnízdit „harémovým“ způsobem. Zoo totiž chová jednoho samce a čtyři samice pohromadě. Aby se samice nehašteřily, musí být všechny čtyři hnízdní budky umístěné ve stejné výšce. V pražské zoo se dosud vylíhlo 120 mláďat, takže jimi zásobovala řadu jiných evropských zoologických zahrad, z nichž žádné se však tyto papoušky nepodařilo odchovat. „Krmení lorikulů tvoří mix pro lorie, dětské piškoty a suchá vaječná směs,“ přiblížil Antonín Vaidl s tím, že se extrémně složité sehnat novou krev do chovu, takže chov lorikulů v pražské zoo po 20 letech pomalu končí.

Chov lorikulů není zase tak jednoduchý. Jde o hodně plaché ptáky, u kterých hrozí, že se po vyplašení zraní o pletivo. Jejich voliéry proto musí být hustě zarostlé, aby je při prudkém bezhlavém letu zbrzdily keře. V pražské zoo plní roli tohoto „retardéru“ psí víno a další lijánovité rostliny. Aby se ptáci tolik neznečišťovali při krmení, předkládají jim ošetřovatelé krmivo formou špízů. Jde především o různé druhy ovoce. Obdobným potravním specialistou, který je závislý hlavně na ovoci, je tricha orlí. Pro návštěvníky je k vidění jeden pár v Rákosově pavilonu, další ptáky má pražská zoo v zázemí. Získala je od Čestmíra Drozdka z Českého Rudolce, který tyto ptáky v Česku odchoval jako první a momentálně je už nechová. Od stejného chovatele zoo získala i chovné kmeny, těch si ale ptáci nevšímali.

„V chovném zařízení mají k dispozici prkenné hnízdní budky napěchované hoblovačkami. V té si pár vykousal vlastní otvor, všechno zevnitř vyházel, poté dostal další štěpky a hoblovačky a teprve poté zahnízdil,“ popsal Antonín Vaidl. Pražská zoo trichy odchovala nejprve uměle a později i přirozeným způsobem pod rodiči. V krmné dávce je důležitá papája, která štěpí bílkoviny. „Pro pár je nutné, aby si vyhloubil hnízdní dutinu sám, alternativou může být právě budka napěchovaná hoblinami,“ vysvětlil Antotnín Vaidl. Dalším zajímavým papouščím druhem v Rákosově pavilonu jsou madové modrotemenní, které zoo chová od roku 2009. U těchto ptáků jsou dominantní samice, proto je vhodné krmit je na dvou různých místech, aby samci nestrádali. Zoo jim nepodává žádné suché krmivo. „Jednou se nám podařilo od jednoho páru za sezónu odchovat osm mláďat pod rodiči,“ pochlubil se Antonín Vaidl.

O přednášku Antonína Vaidla byl obrovský zájem (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Praha má jedinou průchozí voliéru s kakaduy palmovými v Evropě

Velmi populární jsou v Rákosově pavilonu kakaduové palmoví. „Jsme asi jedná zoo v Evropě, která má průchozí voliéru s kakaduy palmovými. Měli ji i v Loro Parque, z ní však nakonec kakaduy palmové stáhli,“ popsal Antonín Vaidl. Chovné ptáky má zoo v neveřejném zázemí. Kakaduové hnízdí v dvoumetrových kmenových budkách bez stropu. „Sami si v nich vystaví hnízdo z větviček až do výšky 130 cm,“ poznamenal Antonín Vaidl. Zoo se poučila při prvních odchovech pod rodiči, že dospělým ptákům nesmí předkládat zrniny a ořechy během prvních dvou týdnů stáří mláďat. „Rodiče totiž vyloupli slunečnici, ale už ji nerozkousali a mláďata se pak ucpávala,“ vysvětlil Vaidl. Pro během prvních dvou týdnů po vylíhnutí mláďat zoo krmí pouze ovocem a máčenými granulemi.

Pražská zoo je známá také chovem dvou druhů jamajských druhů amazoňanů. Amazoňany jamajské získala v roce 2005 a o tři roky později se jí podařil první odchov. Dosud od těchto amazoňanů odchovala 70 mláďat, z nichž mnohá skončila v dalších českých zoo, například v Ostravě nebo Bošovicích, kde je už rovněž odchovali. O poznání komplikovanější je situace s amazoňany šedohlavými. „V přírodě žijí ve stále stejných hejnech a jsou hodně submisivní, k potravě se dostávají jako poslední. Proto mají v zajetí sklony k tloustnutí a jej těžké je udržet,“ vysvětlil Antonín Vaidl. Krmné dávky proto musí být co nejmenší, tito ptáci vydrží na velmi malém zdroji energie. Amazoňany jamajské se zoo podařilo odchovat i pod pěstouny, amazoňany žlutolícími.

Pořadatelé V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech Ladislav Žoha a Zdeněk Vandělík (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Úspěchy s ary hyacintovými, zoo je zatím odchovává ručně

Z arů se pražská zoo soustředí na chov jediných dvou modrých druhů, ary hyacintového a ary kobaltového. U arů hyacintových se jí už daří odchovy, ale zatím pouze umělé. Ary kobaltové zahrada chová jednak v Rákosově pavilonu a jeden pár v zázemí. „Jsou obratnější, mají delší nohy než arové hyacintoví. Zajímavé je, že naši ptáci, kteří nikdy nežili v přírodě, se velmi rychle adaptovali na sezení na kaktusech, které mají ve svojí expozici,“ popsal kurátor chovu ptáků pražské zoo. Arové kobaltoví mají k dispozici umělou skálu s hnízdní norou, kterou tvoří uvnitř propojené podélné budky. Ptáci už v zoo zahnízdili, ale zatím měli čistou snůšku. O aktuálních hnízdních aktivitách arů kobaltových se ale Antonín Vaidl na chovatelském setkání v Jirnech nezmínil.

Zoo však úspěšně rozmnožuje nestory kea, kteří obývají výhradně venkovní voliéru u přední části Rákosova pavilonu. V ní mají domeček s hnízdní norou, kterou lze v zimě vytápět, protože nestoři často snáší vejce ještě v zimním období. Nedávno si pražská zoo po delší době pořídila kogny dlouhozobé, které chovala už v druhé polovině minulého století a v roce 1976 se jí podařilo jako první na světě tyto papoušky rozmnožit. Na druhé straně Rákosova pavilonu v další venkovní voliéře pak zoo chová chilský poddruh papouška patagonského, který si dovezla přímo z Chile. „Kromě nás je chovají už jen dvě zoologické zahrady v Evropě,“ podotkl Antonín Vaidl. Z Rakouska si nedávno zoo dovezla pár kakaduů havraních, kteří obývají společnou voliéru s andulkami a papoušky žlutoramennými v Darwinově kráteru.

Papoušci žlutoramenní jsou známí tím, že v přírodě hnízdí v termitištích a využívají jejich vnitřní teploty. Zoo jim tedy vytvořila umělá termitiště s norami, které mohou být vytápěné. „V přírodě samice opouští noru i na 72 hodin a vejce se dál inkubují. V zoo ale nory obsadily andulky, papoušci žlutoramenní tedy hnízdí v prkenné budce, která může být temperovaná a přitápí se jim na 28 stupňů,“ přiblížil Antonín Vaidl. Andulky si pražská zoo dovezla z německé zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem a jde o přímé potomky ptáků importovaných z Austrálie. „Chová je ještě ptačí park ve Walsrode, zoo v Plzni a Loro Parque,“ poznamenal Antonín Vaidl s tím, že mezi soukromými chovateli se neustále objevují informace o zaručených andulkách z přírody, ale ve skutečnosti jde o domestikované ptáky.

Čestmír Drozdek oznámil odchov pěti arů hyacintových

Na přednášku Antonína Vaidla navázal chovatel Čestmír Drozdek, který s pražskou zoo úzce spolupracuje a dodával jí nejen ptáky, ale také hnízdní a interiérové kmeny do Rákosova pavilonu. „Spousta zoo má zákaz spolupracovat se soukromými chovateli. Chtěl bych proto poděkovat Zoo Praha za naši vzájemnou spolupráci. Pokud něco nevím, zavolám Antonínovi Vaidlovi o radu a skvěle to funguje,“ prohlásil na úvod chovatel, kterému se podařilo za jeho mnohaletou kariéru odchovat 27 mláďat trichů orlích. „Teď je ale už nechovám, musel jsem je prodat, abych mohl vybudovat chovné zařízení pro ary, které mi postavil Jan Barvík. Chovám v něm ary hyacintové, zelené, zelenokřídlé, kanindy, červenouché a harlekýny,“ vypočítal Čestmír Drozdek.

Za pouhé tři roky se Čestmíru Drozdkovi a jeho rodině podařilo odchovat pět mláďat arů hyacintových a nyní si plánuje složit šestý chovný pár. Ne všem arům ale stěhování do nových prostor vyhovovalo. Samice z chovného páru arů zelenokřídlých se po přesunu do nového chovného zařízení zcela oškubala na břiše, přesto se od ní daří odchovávat mláďata. Vejce od ní ale Čestmír Drozdek odebírá do líhně. Nové voliéry mají otevřený strop, kterým dovnitř proniká sluneční světlo a může i pršet. Vedle arů se Čestmír Drozdek začal více věnovat také chovu eklektů různobarvých a kromě přírodních ptáků poddruhzu woasmeri si pořídil i čtyři páry modré mutace. „Barevným mutacím jsem nikdy neholdoval, ale tahle barva mi učarovala,“ vysvětluje.

Kromě papoušků je Česmír Drozdek známý chovem zoborožců. V jeho ptačím parku je 13 druhů, z toho 10 se mi podařilo rozmnožit. Od zoborožců přilbových odchoval již sedm mláďat a na chovu spolupracuje s pražskou zoo. Ne vše se ale daří: pokus o spárování dvojzoborožců indických, kdy Čestmír Drozdek měl samce a pražská zoo samici, se nezdařil a byl ukončen dřív, než samec mohl samici vážněji zranit. Čestmír Drozdek také zmínil svůj úspěšný chov vlh, který skončil neslavně poté, co si dovezl nové ptáky z Německa, nedal je do karantény a rovnou vypustil mezi ostatní, načež všichni ptáci postupně uhynuli. Jen velmi krátce pak chovatel vlastnil několik druhů rajek, které brzy přepustil jinému chovateli z obav před problémy s úřady. Velmi krátké bylo také jeho období chovu sov, které se mu dařilo množit, ale neukázalo se příliš dobré chovat je hned vedle papoušků.

Čestmír Drozdek se na setkání zaměřil na prezentaci svého chovu velkých arů, ale zrekapituloval i úspěchy s dalšími druhy ptáků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Vojta Trhoň o cestě (nejen) za papoušky do Brazílie

Trochu jinou přednáškou navázal Vojta Trhoň, který shrnul své zážitky z cesty do Brazílie, kterou podnikl loni v říjnu s Františkem Brzákem, Martinem Voborníkem a dalšími českými chovateli. Zavítali do Pantanalu a dalších lokalit, kde pozorovali volně žijící ary hyacintové, několik druhů tukanů a arassariů, ale i aratingy, amazoňany a další exoty. Kromě ptáků narazili i na spousty zajímavých savců, například na hodujícího tapíra, které si v noci natočili hluboko v pralese, nebo pářící se jaguáry, což je jediný suchozemský dravec, který se úspěšně specializuje na lov aligátorů. Pantanal je největším močálem na světě, který se rozprostírá většinou své rozlohy v Brazílii a je domovem zejména vodního ptactva. V období dešťů jsou některé jeho části prakticky nedostupné.

Okolní půda je velmi úrodná, proto je v Pantanalu celá řada zemědělských farem, které se specializuje především na chov dobytka. Zároveň tu funguje agroturistika a majitelé farem se snaží podporovat místní zvířata, například vyvěšují umělé hnízdní budky pro ary hyacintové. Nezřídka tak tito metroví papoušci hnízdí v bezprostřední blízkosti lidských obydlí a z lidí nemají strach. Známá je také kooperace arů hyacintových s pasoucím se dobytkem, který pojídá nezralé ořechy s tvrdou zelenou slupkou, tyt pak prochází trávicím traktem, kde dochází k fermentaci a nestrávené vychází ven s trusem, z něhož ho pak arové vyhrabují a pojídají. Pantanal je místem, kde žije naprostá většina divoké populace arů hyacintových, odhadem jde až o pět tisíc ptáků.

Kulturní dům v Jirnech, kde se konal 16. ročník V.I.P. setkání chovatelů papoušků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zkušenosti Pavly Říhové s odchovem arů hyacintových

Arům hyacintovým se ve své přednášce věnovala i chovatelka Pavla Říhová (jmenovkyně bývalé šéfinspektorky oddělení CITES v České inspekci životního prostředí). Sama chová tři páry těchto papoušků, kterým vytvořila nádherné chovné zařízení v zahradě u svého domu naproti jezírku a výsadbě stromů a keřů. Z tří sestavených párů chovatelka zatím odchovává mladé od jednoho (shodou okolností nejmladšího), a to výhradně ručně. Ptáci začínají hnízdit v zimě, kdy jsou uzavřeni ve vnitřní vytápěné voliéře. Pavla Říhová jim předložila klasické prkenné ležaté budky, které si arové „vylepšili“ okusem vletových otvorů. Chovatelka jim denně připravuje velmi bohaté a pestré krmné dávky, které v sezóně zahrnují i květy ibišků nebo afrikánů a co nejbarevnější kombinace ovoce a zeleniny.

Všichni arové hacintoví u Pavly Říhové jsou polokrotcí, aby v době hnízdění k nim podle svých slov raději nevstupuje, protože jsou hodně agresivní. Tím, že jsou polokrotcí, jsou ale také hodně zvědaví, takže v době snůšek chovatelka zkracuje pobyt ve voliérách na minimum a krmí pouze dvakrát denně. „Samice mají vždycky snahu vyskočit z boudy a podívat se, co se děje. Stejným způsobem pak zase skáčou do boudy, což je velmi nebezpečné pro vejce,“ vysvětlila Pavla Říhová. Papoušci jsou zvyklí trávit noc uzavření ve vnitřních voliérách, a v sezóně je pak Pavla Říhová každé ráno vypouští do venkovních výletů. „Děláme to tak kvůli sousedům, kteří nejsou zvědaví na křik papoušků v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách,“ vysvětlila.

Vedle arů hyacintových chová Pavla Říhová také ary ararauny, od kterých odchovává mladé také ručně. U arů hyacintových se snaží uspíšit přechod mladých ptáků od dokrmovací kaše na pevnou stravu. „Je dobré je brzy učit přijímat pevnou potravu, cvičí se tím zažívací trakt a ptáci jsou brzy samostatnější. K přechodu na pevnou stravu dochází už v pátém měsíci,“ uvedla Pavla Říhová. Běžně se přitom arové hyacintoví odstavují až mezi desátým a dvanáctým měsícem. V současné době jsou u Pavly Říhové tři loňská mláďata, z nichž jednu samičku si chce dopárovat nepříbuzným samcem a sestavit si tak již čtvrtý pár těchto papoušků. Zároveň dokrmuje dvě letošní mláďata společně s jednou araraunou. Vedle jednoho chovného zařízení pro ary pak má další samostatné zařízení pro černé kakaduy a další pro papoušky žako.

Chovatelka Pavla Říhová se specializuje na chov arů hyacintových a černých kakaduů (Foto: Ararauna.cz)

Skupinový chov žaků s oddělenými vnitřními voliérami

„Preferuji chov rozdělený podle kontinentů. Stalo se mi totiž, že když jsem chovala vedle sebe ary ararauny a papoušky žako, jedna ararauna dostala silnou alergii na peří žaků a hodně se oškubala,“ uvedla Pavla Říhová. Žaky chová ve čtyřech párech pohromadě v jedné venkovní voliéře, ale každý pár má vlastní vnitřní voliéru a okénko do ní. „Ze začátku jim chvíli trvalo, než se naučili zalétat do správných okének, ale dnes se už nespletou Nebo pokud ano, domovský pár vetřelce velmi rychle vyprovodí,“ směje se Pavla Říhová. Všechny páry pravidelně odchovávají mláďata a společné soužití ve venkovní voliéře je bezproblémové. „Vycházela jsem z toho, že i přírodě žakové žijí v hejnech a funguje to,“ říká chovatelka.

Další samostatné chovné zařízení s desetimetrovými venkovními voliérami mají černí kakaduové. Pavla Říhová chová kakaduy havraní a palmové. Zatímco od prvních už odchovává mláďata přímo pod rodiči, kakaduové palmoví jsou zatím mladí, i když podle chovatelky je vše „na dobré cestě“. Kakaduové havraní mají k dispozici vysokou kmenovou budku bez stropu, v níž snáší jedno až dvě vejce. O mládě pečují oba rodiče a podle fotografií, které Pavla Říhová promítala na setkání, mladí kakaduové dobře prospívají. Po opuštění budky ale bývají poměrně dlouho závislí na rodičích. „Loňské mládě i v jednom roce nadále žebrá od samice. Přitom po opuštění budky bylo hned schopné letu a normálního fungování, samostatný příjem potravy přišel ale pozdě a samice už z toho byla nervózní, protože chtěla znovu hnízdit,“ přiblížila Pavla Říhová.

Pohled do přednáškového sálu v Kulturním domě Jirny (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jak je organizovaný chov papoušků v Loro Parque?

Na úplný závěr letošního 16. V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech vystoupil bývalý zástupce kurátorky Loro Parque a nynější redaktor německého časopisu Papageien Luboš Tomiška. Soustředil se na dvě hlavní témata: chov papoušků v Loro Parque a na krmení loriů. V Loro Parque působil Luboš pět let, nejprve jako asistent a poté jako zástupce současné kurátorky chovu papoušků Márcii Weintzettl. „Fungovalo pod námi 40 ošetřovatelů, kteří museli denně zajistit krmení a úklid v 1200 voliérách. Na starosti jsme měli papoušky v chovném zařízení La Vera, které spadá pod nadaci Loro Parque Foundación, ale i ty v zoologické zahradě Loro Parque včetně Baby station, kde se ručně dokrmují mláďata,“ přiblížil Luboš Tomiška. Při tak velkém počtu ptáků (okolo čtyř tisíc papoušků) zabíraly veškeré kontroly opravdu hodně času.

„Jenom kontrolování budek jsme si museli rozdělovat mezi tři lidi a každému to zabralo okolo dvou hodin,“ uvedl Luboš Tomiška. U každé voliéry má Loro Parque pouzdro s listem základních informací o chovném páru, kdy a jak hnízdil, zda měl plné nebo čisté snůšky a zda se o mláďata staral sám. „V zoologické zahradě se snaží každý rok budovat něco nového. V době mého působení se připravovaly voliéry pro kakaduy, jedna pro černé druhy a druhá pro bílé,“ ukázal Luboš Tomiška na fotografiích. Důležitou roli při každodenní péči o papoušky tvořila prevence. „Museli jsme projít všechny voliéry a zaznamenávat si, jak se ptáci chovají a zda nevykazují známky zhoršeného zdravotního stavu. U soukromého chovu s dvaceti voliérami si řeknete, že to je normální, ale u 1200 voliér to představuje další hodiny a hodiny práce,“ upozornil Luboš Tomiška, který se sám jako chovatel dříve specializoval na lorie.

Luboš Tomiška se ve své přednášce věnoval chovu papoušků v Loro Parque a otázce krmení loriů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Loriové jsou zbytečně zatracovaní papoušci, míní Luboš Tomiška

Právě loriům věnoval poslední přednášející druhou část svojí prezentace. Zaměřil se na krmení loriů, kteří jsou známí specialisté vyžadující nektar a sladké ovoce. V přírodě loriové často pojídají pyl z květů rostlin, podle Luboše Tomišky to ale není významná část jejich potravy. „Loriové nejsou schopni zpracovat pyl, a je známo, že toho jsou schopny jen některé druhy hmyzu, protože pylová zrna mají velmi silný plášť. Proto je pravděpodobnější, že pro lorie jsou důležitější plody ovoce, ale i hmyz a další druhy potravy,“ uvedl Luboš Tomiška. V zajetí většinou chovatelé používají nektar v prášku, který stačí rozředit vodou. Aby se ale takový nektar neusazoval na dně, je dobré používat do směsi i rozmixované jablko, které usazování zabrání. „I tak by se měl nektar podávat dvakrát denně, protože se poměrně brzy kazí. Je také třeba misky pořádně umývat,“ upozornil Luboš Tomiška.

Hygiena je v chovu loriů velmi důležitá, protože tito papoušci mají vodnatý trus a chovné zařízení tak vyžaduje každodenní úklid. „Například nektar, pokud se nemění dvakrát denně, může kvasit a loriům pak vznikají nehezké díry v zobáku od kvasinek,“ uvedl Luboš Tomiška, Zabránit se tomu dá používáním jablečného octa nebo – jak uvedl na úvod setkání Antonín Vaidl z pražské zoo – používáním zředěného stoprocentního džusu, který okyselí zobák a kvasinky toto prostředí opustí. Zanedbáním prevence proti kvasinkám můžou loriové přijít nejen ke zmíněným deformacím zobáku, ale také se začínají škubat a hubnou. „Chov loriů je náročný, ale jsou to hezcí ptáci a trochu neprávem se jim velká část chovatelů vyhýbá, protože se obávají větších nároků na hygienu a krmivo,“ uzavřel Luboš Tomiška.

Složení krmné dávky ovoce a zeleniny pro papoušky v Loro Parque (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Předchozí článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 5. až 7. dubna 2024

Dálší článek

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Nejčtenější