Jan Potůček Volný chov mníšků šedých u Kurdějovského rybníka poblíž Hustopečí na jižní Moravě bude prověřovat odbor životního prostředí hustopečského městského řadu. Serveru Ararauna.cz to potvrdil Petr Berka, který má na tomto odboru na starosti ochranu přírody. „Podnět k prošetření šíření nepůvodního druhu papouška mníška šedého u Kurdějova obdržel Městský úřad Hustopeče dne 11.04.2024 od Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Městský úřad Hustopeče dosud místní ani jiné šetření ve věci volného chovu a vypouštění papoušků mníšků šedých neprovedl,“ uvedl Berka. Na připravované šetření už dříve na sociální síti Facebook upozornil ornitolog Tomáš Grim.
Unikání polodivoký chov mníšků šedých praktikuje správce Apartmánů na farmě Josef Lupač od roku 2011. Tehdy poprvé otevřel chovnou voliéru mníšků a umožnil ptákům létat po okolí. Papoušci původně hnízdili ve voliéře a do okolí létali jen za potravou a kvůli proletu. Postupem času ale část populace zůstala mimo voliéru a začala si stavět typická hnízda z větviček zcela volně, například na místním sloupu elektrického napětí. Chovatel ptáky stále přikrmuje, takže se mnoho let drželi jen v okolí Apartmánů na farmě, které tvoří Kurdějovský rybník a přirozené údolí, odkud papoušci občas podnikali výpravy do okolí, včetně města Hustopeče, které se nachází vzdušnou čarou jen necelé dva kilometry přes dálnici D2.
Mníšci už hnízdí na okraji Hustopečí a v další lokalitě
Situace se změnila v posledních letech, kdy mníškům přestalo údolí Kurdějovského rybníka stačit a začali si zakládat hnízda ve vzdálenějším okolí. Podle informací serveru Ararauna.cz tak vznikla menší kolonie na periferii Hustopečí a další několik kilometrů na jihovýchod od Apartmánů na farmě. Šíření mníšků pravidelně monitorují ornitologové a patrně od nich také pochází podnět, kterým se nyní bude zabývat městský úřad v Hustopečích. Už dříve dostala podobný podnět Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která však od letošního roku přišla o pravomoc řešit přestupky chovatelů týkající se ochrany přírody. „ČIŽP si je této situace vědoma, zmiňovaného chovatele a jeho polodivoký chov papoušků mniších (mníšků šedých) ale v současné době neprošetřuje,“ sdělila na dotaz serveru Ararauna.cz mluvčí ČIŽP Miriam Loužecká.
Samotná inspekce nevidí volný chov mníšků šedých u Hustopečí tak černě jako někteří ornitologové. „Invazivita zde zatím není podle dostupných informací předpokládaná. Pro upřesnění dodáme, že papoušek mniší je v České republice zařazen mezi nepůvodní druhy, nefiguruje však mezi druhy zařazenými v Seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, který byl vytvořen na základě přijatého nařízení EU č. 1143/2014 (tzv. unijního seznamu),“ upřesnila mluvčí inspekce. V případě, že by se chovateli prokázal přestupek spočívající v zavlečení, vysazení nebo šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, hrozila by mu pokuta do 10 tisíc korun, právnické osobě a fyzické osobě podnikající až do jednoho milionu.
Mníšek není invazní druh podle celoevropského seznamu
Žádná taková sankce ale Josefu Lupačovi nehrozí. „Vzhledem k výše uvedenému tato skutková podstata nemůže být u papouška mnišího naplněna,“ upozorňuje Miriam Loužecká. Mníšek šedý totiž, i přes to, že se jako invazní nepůvodní druh vyskytuje v řadě západo a jihoevropských zemích, nefiguruje na celoevropském seznamu nepůvodních invazních druhů. Zákon o ochraně přírody ale pamatuje i na případy úmyslného rozšíření jedinců nepůvodního druhu nebo křížence do krajiny bez povolení orgánu ochrany přírody nebo v rozporu s ním. „V takovém případě hrozí fyzické osobě sankce do 20 tisíc Kč, právnické či podnikající fyzické osobě do 1 milionu Kč, přičemž u právnické a podnikající fyzické osoby se úmysl neposuzuje,“ doplnila Miriam Loužecká.
Případy porušování zákona o ochraně přírody ze strany chovatelů se mohou zabývat městské úřady obcí s rozšířenou působností nebo správy Chráněných krajinných oblastí a Národních parků. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která na případ mníšků šedých u Kurdějovského rybníka upozornila městský úřad v Hustopečích, je vědeckým orgánem CITES a plní roli odborné podpory výkonu státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Jedná se o příspěvkovou organizaci ministerstva životního prostředí, která sama nemůže provádět šetření případů porušování zákona o ochraně přírody ze strany chovatelů, ale může podávat podněty příslušným úřadům, v jejichž katastru k tomuto porušování dochází.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
