Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Chovatelské organizace vyzývají kandidáty do Evropského parlamentu, ať zveřejní, zda jsou pro pozitivní seznam zvířat

Čtyři pašeráci naházeli přenosky s více než 100 papoušky do moře, když je chtěla zkontrolovat pobřežní stráž Portorika

Velké zoo odmítají novelu zákona, která chce zlegalizovat a akreditovat menší zooparky a zookoutky

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 17. až 19. května 2024

Nové záchranné centrum pro ary škraboškové otevřeli v Zoo Sao Paulo, má kapacitu 44 papoušků

Invazní nemusí být jen papoušci, na předměstí britského Cardiffu žije už sedm let turako bělolící

Britové si na invazní alexandry malé zvykli, na venkově je ale nechtějí, zjistil průzkum

Papoušíčci vrabčí jsou v přírodě velmi teritoriální. Proč někdy zabíjí cizí mláďata a jindy je adoptují?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 10. až 12. května 2024

Tasmánie hlásí rekordní hnízdní sezónu kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých: 74 mláďat

Ochočení papoušci preferují živé videohovory před sledováním starších videí s jinými ptáky

Orni Park v Jaroměři se otevřel veřejnosti a začal pracovat na druhé etapě výstavby

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 3. až 5. května 2024

Nezvyklé kamarádství mezi kakaduem havraním a lorim mošusovým

Do třetice to vyjde? Orni Park v Jaroměři se otevře veřejnosti tuto sobotu 4. května

Proč přepeřování u papoušků automaticky znamená konec hnízdní sezóny? A platí to vždycky?

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. dubna 2024

Havajský parlament bude hlasovat o pilotním programu na likvidaci invazních alexandrů malých

Vědci chtějí sekvencí DNA rozbít gangy pašeráků papoušků a ptáky vracet do jejich biotopu

Ochránci učí divoké amazoňany portorické, že u voliér vždy najdou potravu. Pro případ dalšího hurikánu

Klubová výstava zebřiček se letos stěhuje z Exotiky v Lysé nad Labem do Pardubic

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Výprava za mníšky šedými, kteří volně hnízdí na jižní Moravě. Není to ale žádná invaze

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Při letních cestách po evropských metropolích určitě narazíte na volně poletující mníšky šedé nebo alexandry malé. Všimne si jich každý chovatel. Nejprve zaregistruje jejich hlas, potom už siluety letících ptáků a pak už jen počítá, kolik objeví hnízd (tedy těch od mníšků, která nejde přehlédnout). Každého asi napadne otázka, kdy se mníšci nebo alexandři objeví jako nepůvodní volně žijící druh u nás. No, už se objevili. Konkrétně mníšci šedí hnízdí zcela volně na jižní Moravě kousek od Hustopečí. Mezi ornitology je to poměrně známá a rozšířená informace, protože lokalita, kde se mníšci zdržují, je zajímavá i jinak: usadily se zde vlhy pestré a místní rybník skýtá prostor pro vodní druhy ptáků. Mníšci se tu ale neobjevili jen tak zčista jasna.

Ornitologové o místě vědí již léta

Rybník se jmenuje Kurdějovský a u jeho břehu stojí Apartmány na farmě, turistické ubytování s hospodářskou farmou a celou řadou domácích zvířat. Místo je to dost unikátní, protože rybník je poměrně vzdálený od všech okolních obcí, apartmány jsou na samotě a z jedné strany je chrání voda a z druhé poměrně prudké kopce. Uprostřed pozemku stojí umělá nádrž pro okrasné kachny a husy a vedle ní voliéra, kde to všechno začalo. Ale ještě než se dostaneme sem, malá odbočka, jak jsme se k mníškům u Hustopečí dostali. Svého času jsme na Ararauně popisovali, jak v Posázaví vznikla umělá populace mníšků šedých, která se rozrostla až na více než sto jedinců. Někdy v té době, kdy o ní u nás vyšel článek, začínal podobný pokus u Hustopečí.

Časem se na webech s faunistickými pozorováními začaly množit případy sledování mníšků u Kurdějovského rybníka. Ornitologové přidávali i fotografie a informovali dokonce o hnízdech, které si mníšci staví jen tak volně na sloupech elektrického vedení. Pozorovatelé si všimli, že mníšci zalétávají k voliéře, kde byly patrně předtím zavření. A podařilo se jim kontaktovat i majitele pozemku, který jim potvrdil, že papoušky vypustil on, ale že se zdržují stále poblíž a ještě se nestalo, že by se přemístili někam jinam. Uběhlo několik let a informace o mníšcích hnízdících u Hustopečí se vracely jako bumerang. Když si divoké populace těchto papoušků v České republice všimli i portugalští vědci, kteří spustili web pro monitoring nepůvodních druhů ptáků v Evropě, nastal ten správný okamžik vypravit se na jižní Moravu osobně.

Pohled na farmu s volným chovem mníšků šedých přes hladinu Kurdějovského rybníka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Obsazené hnízdo mníšků šedých na sloupu vysokého napětí před vjezdem do areálu farmy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Detail dospělého mníška, který přiletěl s novou větvičkou a upravuje hnízdo (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Mláďata mníšků čekají na přílet rodičů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Opravdu tu hnízdí na volno!

A tak jednoho nedělního dopoledne stojíme na hrázi Kurdějovského rybníka a dalekohledem přes hladinu sledujeme zdánlivě opuštěný pozemek s Apartmány na farmě. Nad hlavami nám švitoří vlhy pestré, po vodě se prohání potápky malé a na druhé straně rybníka se prochází volavka popelavá. U domu naproti skutečně stojí voliéra a visí v ní typické hnízdo mníšků z klacíků. Při pozornějším prohlédnutí okolí spatříme další takové hnízdo na sloupu vysokého napětí před apartmány. Mníšci ale přes rybník nejsou slyšet a evidentně sem, na druhou stranu k hrázi, nezalétávají. Nebo je na ně příliš velké horko, protože je opravdu parný den. Vydáme se tedy úzkou asfaltkou okolo rybníka a přilehlého močálu směrem k pozemku s apartmány. Ve vzduchu nás míjí samice motáka pochopa, jinak je v okolí naprostý klid.

Asfaltka je zároveň značená cyklostezka a pokračuje do Kurdějova, ale my se stáčíme doprava a pokračujeme po směru cedule „Apartmánů na farmě“, které jsou sice oficiálně také součástí Kurdějova, ale do vesnice to jsou odtud skoro dva kilometry. Po pár krocích jsme brány a hlavně u sloupu vysokého napětí, na kterém je krásné hnízdo mníšků šedých. Jakmile se k němu přiblížíme, dospělí ptáci s křikem odlétají. Fungují skoro jako zvonek nebo hlídací pes, člověk se hned dozví, že se přišel někdo neznámý. Hnízdo vypadá prázdné, ale při důkladnějším prozkoumání vidíme v průlezech do samotných hnízdních kotlinek mladé mníšky, kteří zvědavě okukují vetřelce dole a čekají na krmení od rodičů. Ale hnízdo není domovem pouze pro mníšky, tu a tam z něj vylétne vrabec.

Jeden z mníšků odpočívá na plotu v areálu farmy (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Původní voliéra pro mníšky, v níž se zdržuje část ptáků (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
A tady všechno začalo. Vlevo od hnízda je otvor, kudy mohou mníšci létat volně ven. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovatel ve vnitřní části voliéry (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Farmář, co má nerad zavřená zvířata

Mníšci, kteří před námi hnízdo opustili, posedávají na plotech na pozemku apartmánů a pokřikují. Jeden poodlétl k napajedlu u vnějšího plotu a občerstvuje se. Občas nějaký pták přilétne zpět k hnízdu s větvičkou v zobáku a upravuje stavbu, zatímco mláďata škemrají o potravu. Je docela nesnesitelné vedro a kromě tohoto hnízda nemáme šanci vidět nic dalšího, protože většin mníšků je za plotem. Zkouším tedy telefonní číslo uvedené na ceduli visící na bráně a po chvilce už mluvím se správcem apartmánů Josefem Lupačem, zda bychom se nemohli jít podívat na mníšky ve voliéře uvnitř. Za minutu se už otevírá brána a z kopečku nad apartmány k nám sjíždí správce na čtyřkolce. Zve nás dál a jdeme k dalšímu plotu, který odděluje volně chovaná zvířata od části pozemku pro nájemce apartmánů.

„A vy taky něco chováte?“ ptá se nás Josef Lupač a společně se přesouváme k umělému jezírku přímo u voliéry s mníšky. „Já nemám rád lidi, zato zvířata hodně,“ dodává a ukazuje nám svoje království. Pozemek je opravdu rozsáhlý a všude jsou nějaká domácí nebo polodivoká zvířata. Poník, osel, pávi, kozy, beran, kachny, husy, prasátka, psi (ti jsou během naší návštěvy zavření), slepice a kohouti, holubi a kočky. Jdeme po břehu umělé laguny až k voliéře z hliníkových profilů, v níž se nahoře vyjímá další hnízdo mníšků z větviček. Hned vedle něj je v pletivu otvor, kterým papoušci volně vylétávají ven a zase se mohou vracet. Josef Lupač nás zve přímo do voliéry, kde poletují letošní mníšci, kteří teprve nedávno opustili hnízdo. Někteří ještě skoro nedovedou létat a padají před námi na zem.

Voliéra stojí na břehu umělého jezírka pro kachny a husy, do kterého se chodí koupat i jeleni evropští (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Mníšci rádi posedávají na stromě nad voliérou (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Papoušci zahnízdili i na samotném apartmánovém domě (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Přesnou velikost populace nezná ani chovatel (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Jak to všechno začalo?

„Papoušky mám od kamaráda z blízké vesnice. Původně je choval on, ale měl problémy se sousedy kvůli hluku, tak skončili u mě,“ vypráví chovatel. Ze začátku šlo o klasický chov v uzavřené voliéře a papouškům se dařilo odchovávat mladé. Ale Josef Lupač nemá rád, když jsou zvířata zavřená na malém prostoru. Jednoho dne si řekl, že když už mají dospělí mníšci mláďata, mohl by jim umožnit prolet mimo voliéru, protože se budou vracet krmit mladé. A tak to udělal. Zhruba před deseti lety tak na jižní Moravě vznikl unikátní polodivoký chov mníšků, který funguje dodnes. Část ptáků využívá pro hnízdění voliéru, část si postavila hnízda mimo ni v areálu apartmánů nebo těsně u něj. Typické „klackovité“ hnízdo pletou i na verandě apartmánového domu. Josef Lupač jim přitom původně vyvěsil dřevěné budky na stěně svého domku nad apartmány, ty však zůstaly prázdné.

„Původně do těch budek létali, ale pak je tam našel krahujec, který je často loví a číhal tam na ně,“ vysvětluje chovatel. Právě krahujec je podle Josefa Lupače hlavní regulátor místní polodivoké populace mníšků šedých. „Dřív se před ním dokázali schovat ve stromech naproti, ale většinu topolů tu nechali lidé z Kurdějova vykácet, takže už to není tak dobrá skrýš,“ míní chovatel a popisuje, jak vedl boj s kurdějovským starostou o zachování malého lužního lesa v přímém sousedství s jeho pozemkem. Nakonec nějaké stromy zbyly, ale oproti původnímu stavu je jich minimum. Kurdějovští si prý odvezli jen to nejlukrativnější dřevo a zbylé chtěli nechat ladem shnít, ale to se Josefu Lupačovi příčilo, tak ho nechal svézt na prostranství před svým pozemkem a hodlá ho nějak využít, i když by byl radši, kdyby stromy zůstaly stát.

Kohout Kalimero, nerozlučný parťák farmáře Josefa Lupače, rád jezdívá na čtyřkolce (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pohled od horního domku na farmu a strop voliéry (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Na původní rybník navazuje umělá nádrž pro okrasné a domácí vodní ptáky (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pozemek, na kterém mníšci hnízdí, je velmi členitý (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

V nejlepších letech létalo po okolí 200 mníšků

Kolik mníšků šedých létá volně po okolí? To je otázka. „Teď jich je tak asi pětina oproti dřívějšímu stavu, kdy jich bylo i přes dvě stovky. Nedokážu si vysvětlit, čím to je: zda odlétli jinam, nebo je slovil ten krahujec,“ přemýšlí chovatel. Mníšci prý v minulosti několikrát zalétli do Hustopečí a okolních obcí, ale vždycky se vrátili zpět. „Když se to stalo poprvé, nechali v Hustopečích vyhlásit rozhlasem, kde se zdržují a zda je někdo nepostrádá,“ směje se Josef Lupač. Papoušci vlastně ani nemají důvod opouštět údolí s rybníkem, kde mají možnost zalétnout do voliéry, ale hlavně pravidelný přísun potravy. Ten je pro ně důležitý především během zimy, kdy se v přírodě nedá skoro nic sehnat. V tu dobu se ale na ně soustředí právě krahujec, kterému se také výrazně tenčí jídelníček.

Pokračujeme od voliéry k umělému jezírku a Josef Lupač nám ukazuje holubník s malými holoubaty a o kousek dál otevírá stříšku umělé hnízdní budky pro kachny. Samice tu sedí na snůšce. Ale to už k nám přichází skupinka jelenů evropských, která se téměř nebojí. Mezi nimi jeden mladý, co si hned namíří k Josefu Lupačovi. „Bobíšku!“ uvítá ho chovatel a začne ho drbat. A hned nám vysvětluje, že jde o sirotka, kterého se ujala jedna rodina, ale později si s ním nevěděla rady, tak skončil tady. „Je hodně ochočený, ale to může být do budoucna problém. Ztrácí respekt k lidem,“ vysvětluje Josef Lupač a vypráví příhodu s jiným jelenem, který v jeho hospodářství zabil několik zvířat včetně ochočené srnky. „Nakonec jsem ho musel zastřelit,“ dodává s tím, že jinak žádná zvířata z jeho hospodářství nejsou chovaná na maso.

Kalimero, kohout ochránce

Za chvílí už Josef Lupač volá na jednu ochočenou husu velkou, která mu běžně odpovídá kejháním a přidává k dobru historku o kohoutovi, kterého pojmenoval Kalimero a je ochočený natolik, že kokrhá pokaždé, když mu to chovatel řekne. A hned volá do kopce směrem k dřevěnému domku: „Kalimééro, zakokrhej!“ Jenže kohoutovi se nechce ukázat, a tak se k němu dostaneme později přímo u onoho dřevěného domku. Mezitím projdeme okolo další skupinky jelenů evropských včele s mohutným Vaškem, co se také nechá podrbat a poté všichni jeleni a laně projdou kolem voliéry mníšků a jdou si zaplavat do jezírka. Josef Lupač ještě volá na ochočená prasátka a kozy, ale vedro je silnější než zvědavost a zvířata raději zůstávají ve stínu.

Jdeme tedy na kopec za Kalimerem a opravdu, kohout na výzvu zakokrhá. A nejen to. Josef Lupač tu má dva naprosto stejné kohouty, ale jen jeden je ochočený. Druhý se nerozpakuje na člověka zaútočit, ale pokud je cílem tohoto útoku Josef Lupač, Kalimero ho ochrání a druhého kohouta odežene. Sedíme ve stínu a pozorujeme odpočívající vlhy pestré, které si tu prý před lety vyhrabaly hnízdní nory a jezdí se sem na ně dívat a fotografovat je ornitologové z široka daleka. „Podívejte se, jaké hezké fotky tady udělali,“ podává nám Josef Lupač sešit s nazvětšovanými fotografiemi ptáků v letu, včetně zmiňovaných vlh. Jsou to nádherné, profesionální snímky. „Kvůli vlhám jsem tu nahoře postavil pozorovatelnu,“ ukazuje Josef Lupač a ptá se nás, jestli nevíme, kde by se dala sehnat malá srnka. „Srnky se dají skvěle ochočit. Jednu jsem tu měl, a to nemělo obdoby. Často jsem tu taky měl srnky otrávené řepkou, ale ty dlouho nevydržely. Většinou jen pár týdnů, maximálně půl roku,“ popisuje.

Invazní mníšci? Na jihu Moravy určitě ne

Josef Lupač by rád v okolí vysadil i koroptve. Když vidíme z vrchu celé hospodářství, je nám jasné, že postarat se o všechna zvířata musí být práce na celý úvazek. A také ochránit je před predátory, jako jsou lišky nebo draví ptáci, což je v případě mníšků komplikované, ne-li nemožné. Ale i slabší populace těchto papoušků je u Kurdějovického rybníka stabilní a zdá se, že se znovu rozroste. Na rozdíl od velkých evropských měst, která se potýkají s invazními mníšky, je tato skupina izolovaná a patrně by bez lidské pomoci nepřežila, protože je zvyklá na krmení od člověka. Ostatně, v žádné zemi, kde se mníšci rozšířili jako nepůvodní druh, se jim nepodařilo uchytit ve volné přírodě a žijí pouze v městských parcích a na periferiích měst v blízkosti lidí.

Kurdějovskou populaci mníšků šedých si můžete prohlédnout i vy. Apartmány na farmě fungují jako turistické ubytování a mají vlastní webové stránky www.apartmanynafarme.cz, kde si můžete vybrat konkrétní apartmán a podívat se, jaká zvířata na farmě uvidíte.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Předchozí článek

10x o papoušcích s chovateli Karlem Hanušem a Arnoštem Solařem

Dálší článek

Hodonínská burza o víkendu bude, tornádo se areálu vyhnulo. Chovatelé pořádají sbírku na opravy voliér

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější