Jan Potůček Celostátní sčítání arů hyacintových v přírodě plánuje první dva srpnové dny zorganizovat brazilský Institut Arara Azul v Brazílii, Bolívii a Paraguay. Půjde o druhý ročník akce, do které se může zapojit široká veřejnost. Cílem je zmapovat jednotlivé populace arů hyacintových v různých regionech tří jihoamerických zemí, v nichž se tento největší papoušek světa přirozeně vyskytuje. Organizátoři se inspirovali Ptačí hodinkou, během níž se celosvětově zaznamenávají ptáci pozorovaní na krmítkách nebo v terénu. „Návrh jde nad rámec pouhého počítání jedinců. Cílem je pochopit, kde se daný druh stále vyskytuje, v jakém počtu a jak je rozšířen v různých regionech těchto tří zemí,“ uvedli organizátoři.
Podle prezidentky a zakladatelky Institutu Arara Azul, bioložky Neivy Guedesové, úspěch iniciativy přímo závisí na účasti těch, kteří žijí v oblastech, kde se tento druh vyskytuje, zejména pak na venkovských usedlostech a v odlehlejších regionech. Pokyny pro účastníky jsou jednoduché. Zapojit se může kdokoli, kdo bude ptáky během dvou dnů akce pozorovat a nahrávat je na mobilní telefon, ať už formou videa, fotografií nebo zvukového záznamu. Nepostradatelnými účastníky akce jsou místní obyvatelé různých regionů, kteří si často jako první všimnou přítomnosti arů. Oproti dobrovolníkům, kteří do konkrétních lokalit přijíždí pouze ve dny sčítání, tak mají velkou výhodu.
Odhady hovoří o celkové populaci 10 000 jedinců
Při loňském prvním ročníku sčítání arů hyacintových se podařilo v brazilském státě Mato Grosso do Sul zaznamenat 409 jedinců, ve státě Pará pak 335 papoušků. Některé státy se ale nepodařilo do sčítání vůbec zapojit. Ze států Tocantins, Maranhão, Piauí a Bahia tak nepřišla žádná data a účast dobrovolníků v Minas Gerais byla tak nízká, že se s jistotou nepodařilo sečíst všechny tamní ary hyacintové. Pro vědce je důležitou informací i fakt, že se arové v některých regionech nevyskytují. „V lokalitách, kde pozorování nepřineslo žádné záznamy o tomto druhu, tato skutečnost pomáhá identifikovat možné změny v rozšíření a oblasti, které je třeba více monitorovat,“ konstatuje Institut Arara Azul.
Dobrovolníci zapojení do sčítání můžou svoje pozorování zachycená na mobilní telefon odesílat prostřednictvím platforem eBird, WikiAves a Biofaces, ale i oficiálního formuláře kampaně na webu pořadatele nebo na jeho číslo přes WhatsApp. Institut Arara Azul existuje od roku 2003 a v současnosti působí v brazilských státech Mato Grosso do Sul, Mato Grosso a Pará, přičemž se zaměřuje na ochranu biodiverzity a monitorování arů hyacintových. Původní projekt začal v roce 1990 a je považován za jeden z nejdéle trvajících ochranářských projektů tohoto druhu na světě. Početnost celkové divoké populace ary hyacintového se odhaduje asi na 10 000 jedinců.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Geoff Gallice
