Ani roztržka s brazilskou vládou, která letos v květnu neprodloužila dohodu o partnerství s německou Asociací na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) kvůli vývozu arů škraboškových do Indie a dalších zemí, neodradila ACTP od dalších pokusů o export těchto vzácných papoušků. Podle zjištění webu Conexão Planeta asociace již v polovině března informovala brazilské úřady o úmyslu vyvézt do Indie dalších 60 arů škraboškových. A německá Spolková agentura pro ochranu přírody (BfN) webu potvrdila, že v letošním roce obdržela od ACTP dvě žádosti o povolení vývozu arů škraboškových z Německa: 41 jedinců do reintrodukčního centra v brazilské Bahii a dalších 60 do indické soukromé zoologické zahrady Green Zoological, Rescue and Rehabilitation Kingdom v Gundžarátu.
Stejná indická zoo obdržela od ACTP již 26 arů škraboškových, což se setkalo s výrazným odporem u brazilské vlády. Ta tvrdí, že o převozu ptáků, na něž si činí nárok, dopředu nevěděla, což však ACTP rozporovala. Následně na listopadovém zasedání stálého výboru CITES ve Švýcarsku došlo k bouřlivé diskusi na téma komerčního nakládání s ary škraboškovými a kobaltovými. ACTP tvrdí, že do Indie ptáky deponovalo a že papoušci nadále zůstávají v jejím vlastnictví. Přesun ptáků asociace odůvodnila nedostatkem prostoru v chovném zařízení v Německu a snahou o diverzifikaci chovu, aby předešla případným problémům v případě nákazy ptáků nějakou chorobou. Zoo však ACTP za ptáky zaplatila významnou sumu. Brazílie si stojí za svým názorem, že o vývozu papoušků nevěděla a neschvaluje ho.
První vývoz dostal zelenou, u druhého se úřady ptají Brazílie
Green Zoological, Rescue and Rehabilitation Kingdom v indickém Gundžarátu má ambici stát se největší zoologickou zahradou na světě s areálem o rozloze tisíc hektarů. Za projektem stojí devětadvacetiletý Anant Ambani, syn nejbohatšího indického a asijského podnikatele Mukeshe Ambaniho. Jestliže německá BfN v případě prvního vývozu 26 ptáků povolení pro ACTP vydala, u další žádosti o vývoz 60 exemplářů už chce vyčkat na stanovisko brazilské vlády. „BfN ještě o žádosti formálně nerozhodla, ale bude se řádně řídit konzultačním postupem s brazilskou vládou, která jedná prostřednictvím svého řídícího orgánu CITES, kterým je Ibama (Národní institut pro životní prostředí a přírodní zdroje, pozn. red.). BfN by povolila vývoz arů škraboškových pouze v případě, že by byl v souladu se záchovným programem a schválen brazilskou vládou,“ napsala webu Conexão Planeta mluvčí BfN Ruth Birkhoelzer.
BfN nicméně dodává, že žádný z dosavadních vývozů arů škraboškových z Německa pod taktovkou ACTP nebyl uskutečněn pro komerční účely. Brazilská Ibama na novou žádost ACTP o povolení vyvézt dalších 60 arů škraboškových do Indie reagovala zamítavě. „Brazilský stát si je vědom toho, že nikdy nedošlo k legálnímu vývozu arů škraboškových z Brazílie a že v současné době v zahraničí nežije žádný jedinec, který by pocházel ze zvířete, které bylo legálně odchyceno z volné přírody. V tomto smyslu brazilský stát deklaruje, že má nad tímto druhem suverenitu,“ uvedla Ibama. I přes rozpory s brazilskou vládou ACTP pokračuje v záchovném programu druhu v Brazílii, ale pozastavilo veškeré vypouštění ptáků do volné přírody. Z původní dvacítky arů vypuštěných v roce 2022 přežilo devět.
Úvodní foto: ACTP