Prapodivná otázka, řeknete si. Ale důkladný monitoring vybraných druhů ptáků včetně papoušků potvrzuje, že opeřenci vyhledávají „štiplavé látky“, které často využívají jako prostředek proti mikrobům nebo repelenty proti hmyzu a parazitům. Australská národní univerzita (ANU) při nedávném výzkumu kakariků norfolckých na ostrově Norfolk u Nového Zélandu zaznamenala zajímavé chování, kdy si tito papoušci při probírání peří potírali kůži rozžvýkanou kůrou a výhonky pepřovníku. „Věříme, že to je vzácný případ toho, jak ptáci používají rostlinnou hmotu, aby se zbavili parazitů. Ale nejen to. Zdá se, že si to ti ptáci užívali,“ popsala pro vědecký server The Conservation profesorka ANU Penny Olsenová.
Štiplavé látky způsobují ptákům slast
Déle než jedno století si vědci podle Olsenové lámali hlavu nad tím, proč si někteří ptáci sedají do mravenišť a nechají si do peří lézt mravence. Ti na svoji obranu vypouští kyselinu mravenčí, jež má podobný účinek jako například žahání kopřiv nebo piperin z pepřovníku. Všechno to jsou štiplavé látky, u kterých byla prokázány léčivé účinky (ne nadarmo se při požahání kopřivami říká, že člověk bude dlouho zdravý). Olsenová a její tým vědců z ANU se domnívá, že taková ptačí samoléčba je pro papoušky a další druhy opeřenců stimulující. „Kakarikové vypadali velmi živě, když okusovali, žvýkali a potírali se kůrou a listy pepřovníku,“ líčí v článku pro The Conservation. Ostatně, nebylo to poprvé, kdo něco takového zaznamenal.
Už v roce 1931 si pruský přírodovědec Alfred Troschütz poznamenal, že ptačí „mravenčení“ musí mít díky kyselině mravenčí obzvláště příjemné účinky. A v roce 1957 americká ornitoložka Lovie Whitakerová dospěla k závěru, že pták, kterého sledovala, vykazoval smyslné potěšení, možná včetně sexuální stimulace, z „mravenčení“. Tehdejší autority ale její závěry jednoznačně odmítly. Faktem je, že například u australských strak je poměrně běžné chování, kdy se s načechraným peřím usazují v místech s koncentrací mravenců. Ostatně, vědecky bylo prokázáno, že v mravenčích toxinech se vyskytuje několik potenciálně halucinogenních nebo mysl otupujících látek. Kyselina mravenčí se navíc používá k posílení svalů a zvýšení svalové energie a zmírnění pocitu únavy.
Dokáží si opeřenci užívat alkohol?
Známé jsou také případy, kdy divocí ptáci konzumují fermentované ovoce a bobule, které u nich vyvolávají opilost podobnou u lidí po požití alkoholu. Takto omámení ptáci nejsou schopni letu, naráží do okenních tabulí, stávají se lehkou kořistí koček a nebo se stanou obětí otravy alkoholem. V roce 2021 takto několik dobrovolníků dopravilo do veterinární nemocnice v Broomu v západní Austrálii šestici papoušků červenokřídlých, kteří se opili z konzumace přezrálého manga. Mnoho dalších takto postižených ptáků nemělo to štěstí a na kliniku se nedostali. To samé se stává pravidelně jednomu druhu novozélandského holuba, který je známý tím, že občas po požití fermentovaného ovoce padá ze stromu. Díky tomu byl také v roce 2018 ve své domovině zvolen ptákem roku.
„Zatímco někteří ptáci mají sklon k „popíjení“, zdá se, že většina z nich si s alkoholem dokáže poradit. Stejně jako lidé dokáží konzumovat jen menší množství, které stimuluje jejich centrální nervový systém a díky tomu se cítí méně unavení, jsou uvolněnější a společenští,“ vysvětluje Penny Olsenová. Případy, kdy to ptáci s konzumací přezrálého ovoce přeženou, jsou spíše výjimečné a závisí na situaci, kdy se vyskytne příležitost zkonzumovat větší množství fermentovaného ovoce. Stává se to ale spíš mladým a nezkušeným ptákům. Což nabízí analogii s nezkušenými mladými lidmi. „Snaha o uvolnění a potěšení je důležitým a obvykle přehlíženým aspektem chování zvířat, který zaslouží pozornost a další výzkum,“ uzavírá Penny Olsenová.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Jens Buurgaard Nielsen