Jan Potůček Na 30 000 dospělých ptáků schopných reprodukce stoupla podle organizace British Trust for Ornithology divoká populace invazních papoušků alexandrů malých ve Velké Británii. Další tisíce ptáků jsou nehnízdící a mladí jedinci. Jenom v letech 1994 až 2023 se měl počet alexandrů žijících volně v Británii zvýšit pětadvacetkrát, upozornil deník The Guardian. Zvětšující se populace nepůvodních papoušků, kteří obývají zejména městské parky, vyvolává mezi ornitology obavy o původní avifaunu. I když se alexandři dosud drželi především v Londýně a blízkém okolí, v posledních letech pronikli více na sever až do Manchesteru a Newcastlu.
Papoušci se v Británii začali volně vyskytovat už v 60. letech minulého století, kdy je někdo vypustil do přírody. Teprve v posledních letech ale vzbuzují obavy kvůli přílišné konkurenci původním druhům ptáků, ať už jde o špačky, drozdy, strakapoudy, ale i konkurenci představují i pro netopýry. Podle Paddy McCleaveho, který pracuje pro organizaci Songbird Survival, je dosavadní výzkum dopadu alexandrů na původní druhy ptáků nedostatečný, ale jejich rychlé rozšíření vzbuzuje obavy. „Kvůli své velikosti můžou u zahradních krmítek vyvolat u původních druhů ptáků strach, což vede k menší četnosti návštěv krmítek a zvyšování hladiny stresu,“ míní McCleave.
Mníšky Britové před lety vystříleli, s alexandry váhají
Ve Španělsku před sedmi lety ochránci zaznamenali 81 % pokles počtu netopýrů v největší městské kolonii v Evropě v Seville a zdokumentovali, jak alexandři vyhání mnohem menší netopýry z jejich hnízdišť. Na zemi pak našli asi 20 netopýrů s řeznými ranami od pařátů a zobáků. Britské úřady zvažují, jaká opatření proti papouškům podniknout, aby to nevyvolalo nevoli u veřejnosti. U té se totiž alexandři těší velké přízni. Když se ministerstvo životního prostředí chystalo spustit projekt na odstřel alexandrů, muselo ho ještě před zavedením zrušit kvůli vlně nevole obyvatel velkých měst. V té době se počet alexandrů žijících v britských městech pohyboval okolo pěti tisíc. Dnes jich je nejméně šestkrát tolik.
Británie zná precedent s mníšky šedými, proti kterým úřady zasáhly v roce 2001 na londýnském ostrově Isle of Dogs, kde se tito původem jihoameričtí papoušci přemnožili. Důvodem pro jejich regulaci byly obavy před zkraty elektrického vedení, na jehož sloupech si mníšci často staví hnízda. V případě alexandrů malých je podle Amy Leedalové, behaviorální ekoložce z Univerzity Salford, příliš brzy na to, aby se dalo říci, že představují pro Británii stejnou hrozbu jako v jiných evropských zemích. „Abychom pochopili adaptaci a dopady na původní druhy, potřebujeme dlouhodobá terénní data, abychom si vytvořili ucelený obraz a pochopili, co se děje. To ale není něco, čemu porozumíte za jeden rok terénní práce,“ vysvětlila.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Stephen James McWilliam
