Jan Potůček Tři hodiny seznamovala minulé úterý 10. června italská konzultantská firma RPA Europe zástupce chovatelských organizací, státní správy a nevládních organizací s pracovní verzí studie o vhodnosti a proveditelnosti celoevropského pozitivního seznamu chovaných zvířat. Takový seznam by obsahoval zvířecí druhy, které by bylo možné v členských státech Evropské unie vlastnit v zájmovém chovu nebo jako mazlíčky; chov jakýchkoli jiných druhů by byl zakázán. RPA Europe byla vybrána ve veřejné soutěži Generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí jako realizátor studie, na jejímž základě se Komise rozhodne, zda se vůbec bude otázkou zavedení pozitivního seznamu zvířat vážně zabývat.
Studie měla být hotová a odevzdaná již v červnu, ale kvůli velkému množství dat k zpracování se termín posouvá na letošní podzim. RPA Europe nyní online prezentovala „draft“, který se však zřejmě nebude příliš lišit od finálního dokumentu. A to doslova děsí zástupce chovatelů, protože v dokumentu se objevují jasné argumenty proti chovatelství, které jsou však podloženy často zastaralými a dnes již neplatnými údaji. Studie například konstatuje, že 80 až 95 procent ptáků dovezených do Evropské unie z odchytu hyne. Přitom ale dovoz ptáků odchycených z přírody do EU je zakázaný již od roku 2004, tehdy kvůli prvním vážným případům šíření ptačí chřipky, takže „argumenty“ tohoto typu jsou naprosto zavádějící.
Pracovní verze studie vyznívá proti chovatelům
Ještě závažnější je ale celkové vyznění prezentace agentury RPA Europe, které je vůči chovatelům vesměs negativní, aniž by rozlišovalo národní specifika jednotlivých členských států EU. Podle Petra Rotha, konzultanta Teraristické společnosti Praha ve věci pozitivních seznamů, existuje v EU asi pět chovatelských velmocí, mezi něž patří i Česká republika, kde se touto zálibou zabývají statisíce lidí. „Poté následuje skupina asi osmi členských států s velmi nízkým zastoupením chovatelů – možná stovky až tisíce zástupců na stát. Poslední skupina asi 50 % členských států EU se vyznačuje nízkým až téměř nulovým zastoupením chovatelů zvířat (méně než 100 chovatelů v daném státě),“ vypočítává Roth, proč není možné k chovatelství zaujmout jednotný evropský pohled.
Roth autorům studie vyčetl, že je třeba ve studii podrobně popsat a zmínit váhu jednotlivých členských států v této problematice. „Pokud má Litva nebo Chorvatsko méně než 50 chovatelů domácích mazlíčků, nemohou mít stejný hlas jako např. Česká republika s až 100 tisíci,“ vysvětluje Roth a hned dodává, že to je podobné, jako by se na celoevropské úrovni řešila otázka koridy neboli býčích zápasů, které jsou relevantní jen pro Španělsko a Portugalsko. RPA Europe také v rozpracované studii zmiňuje, že nevládní organizace a vědci se v individuálních rozhovorech, které agentura vedla před sepisováním dokumentu, přikláněli ke vzniku pozitivního seznamu zvířat z „ tzv. principu předběžné opatrnosti[1]“.
Takový přístup je ale podle Rotha metodcky naprosto špatný, protože s návrhem na vznik pozitivního seznamu zvířat EU přišli aktivisté z nevládních organizací, kritizující současné chovatelství na základě svých domněnek. „Neexistují žádné důkazy o možných kladných dopadech pozitivních seznamů na všechny faktory, uváděné jejich zastánci, kvůli nedostatku spolehlivých (a často i jakýchkoli) dat, a právě proto musí být princip předběžné opatrnosti aplikován na myšlenku pozitivních seznamů, nikoli na současný stav, kdy je chov domácích mazlíčků regulován pomocí tzv. negativních seznamů, tedy zákazu chovu konkrétních druhů s jasným odůvodněním. Princip předběžné opatrnosti je pravděpodobně nejčastěji zneužívaným principem v oblasti mezinárodní ochrany biodiverzity a neměly by se opakovat chybyk nimž došlo mnohokrát v minulosti,“ napsal Petr Roth agentuře RPA Europe po online prezentaci aktuálního stavu příprav studie.
[1]Princip předběžné opatrnosti říká, že neposkytují-li data jednoznačnou odpověď na otázku, zda je nově navrhovaný postup účinný, je třeba předpokládat, že může být škodlivý, a nelze jej povolit. V případě pozitivních seznamů však neexistují žádná data, která by podporovala jejich účinnost – jde pouze o ničím nepodložené domněnky a přání aktivistů – na základě principu předběžné opatrnosti by tedy měla být tato myšlenka odmítnuta.
Účelové argumenty s riziky pro biodiverzitu
Za problematickou považuje Roth i pasáž studie, která se zabývá hrozbami, které může zájmový chov představovat pro biodiverzitu. „Při poslechu prezentace jsem měl pocit, jako bych poslouchal úvodní projev na nějaké konferenci smluvních stran u mezinárodních smluv, kde jsou obecně zmíněny všechny možné hrozby, aby se „připravila scéna“ pro konkrétní jednání. To však nemá být účelem studie, která má být zacílená jenom na EU,“ popsal Petr Roth s tím, že by studie měla obsahovat i příklady pozitivního vlivu chovatelství na biodiverzitu a rozlišovat dopady na konkrétní taxonomickéskupiny i jejich přibližný rozsah. „Například, protože od roku 2004 nebyli do EU dovezeni žádní ptáci z přírody, neměly by se ve studii objevit žádné „alarmující informace“ týkající se dopadu obchodu na ptáky na stanovištích v místě jejich původu – protože to pro EU není vůbec relevantní,“ poukázal Roth ve zprávě adresované manažerovi RPA Europe Marcu Cambonimu odpovědnému za přípravu studie.
Roth podle svých slov vnímá sepisování negativních dopadů chovatelství na biodiverzitu jako čistě účelové, protože zahrnuje příklady odehrávající se i mimo EU, nebo zastaralé kauzy, které již nejsou pro současnou situaci relevantní. „Odkazy starší 15 let mají často jen historickou hodnotu, nic víc. Proto by se neměly používat. Zpět k ptákům: cokoli publikované před rokem 2005 má pro EU nulovou hodnotu, protože to pouze odráželo situaci před zákazem dovozu,“ vysvětlil Petr Roth. V čem se autoři studie „polepšili“, je podle Petra Kodyma, předsedy Teraristické společnosti Praha, popis přenosu zoonóz na člověka: „Připadalo mi, že v tom trošku polevili a zčásti přiznali, že exotická pet zvířata v tom hrají zcela zanedbatelnou roli.“
Kolik lidí agentura požádala o názor? Prý jen 36 z celé Evropy
Kodyma ale nemile překvapilo, že před samotným sepisováním studie RPA Europe hovořila jen s 36 stakeholdery z celé Evropy. „Byl jsem jedním z nich. Můj asi 3% podíl se ale ve zprávě nijak moc neprojevil,“ posteskl si. Při úterní online prezentaci byli podle Kodyma velmi dobře zastoupeni němečtí chovatelé, konkrétně pak Německá společnost pro herpetologii a teraristiku (DGHT). „Na rozdíl od předchozího laxního vedení tam byl vidět nový předseda Dr. Ulrich Joger. Mezi diskutujícími, co se jich do všech debat přihlásilo, jsem si nevšiml nikoho, kdo by horoval za pozitivní seznamy – ale možná jsem špatně rozuměl,“ dodal Kodym, podle něhož mezi osobnostmi, které byly představeny jako zpracovatelé studie, nebyl zástupce žádné profese se vztahem k živé přírodě.
„Zaregistroval jsem tam kriminalisty, právníky, odborníky na veřejné mínění,“ popsal předseda Teraristické společnosti Praha, jemuž v prezentaci chyběly postřehy, jak se pozitivní seznamy zvířat osvědčily v osmi zemích EU, které je už na národní bázi přijaly. Naopak, hlavním argumentem studie byla evidentně potřeba „harmonizace“ prostředí EU, protože když už seznamy má osm členů Unie, měly by podle této logiky být zavedeny v celé „sedmadvacítce“. „Chyběla mi tam druhá možnost, že by se v osmi státech mohly pozitivní seznamy zase zrušit,“ podotkl Kodym. Zajímavý by podle něj mohl být příklad Dánska, kde existovaly přísné zákazy chovu exotických zvířat, které ale byly po 20 letech zrušeny. V připravované studii o tom ovšem není ani zmínka.
„Kočky nejvíc ohrožují biodiverzitu, ale ty nikdo nezakáže“
Dokument míchá dohromady ilegální a legální importy zvířat s odchovy těchto druhů v zajetí, vše podle Kodym apriorně v negativním slova smyslu. „Úplně z toho asi vypadlo posouzení vlivu na domorodé komunity v exotických zemích,“ dodává předseda Terarijní společnosti Praha. V řadě zemí přitom export exotických zvířat představuje důležité pracovní příležitosti pro místní obyvatele. „Můj konečný dojem je zcela pesimistický. I když ve zprávě budou provedeny nějaké drobné dílčí úpravy, čtenář, který o tom nic neví a zprávu si jen tak letmo prolistuje a pak bude rozhodovat, bude doveden k závěru, že apel aktivistů je alespoň zčásti oprávněný a že návrh na zavedení pozitivních seznamů nebo něčeho podobného v celé EU by neměl být jen tak smeten ze stolu. A pak se spustí mašinérie jednání, o kterých dopředu nikdo neví, kam nakonec povedou,“ konstatuje Petr Kodym.
Všechny výše zmíněné výtky na adresu pracovní verze studie odeslal Petr Roth manažerovi RPA Europe Marco Cambonimu, který mu slíbil, že agentura podněty do textu zapracuje. Roth si však není jistý, zda se tím změní i celkové vyznění studie, které je pro chovatele negativní. Vykresluje totiž chovatele a majitele domácích mazlíčků především jako obchodníky se zvířaty, u nichž převládá komerční zájem. „Většina chovatelů domácích mazlíčků jsou však běžní občané, kteří stejně jako miliony dalších mají svého koníčka, a zatímco někteří jiní sbírají známky, luxusní auta nebo se věnují zahradničení, tato část běžné populace má jako svůj hlavní koníček chov domácích mazlíčků,“ říká Petr Roth.
Drtivou většinu majitelů domácích mazlíčků přitom představují i desítky milionů občanů EU, kteří vlastní psy a kočky. „Ty druhé jsou nejnebezpečnějším nepřítelem pro původní biodiverzitu, což je fakt podložený mnoha seriózními vědeckými studiemi – ale žádný aktivista se neodváží říct, že by chov koček měl být zakázán,“ napsal Roth v připomínkách pro agenturu RPA Europe, která počítá s tím, že finální verzi studie předá Evropské komisi po letních prázdninách. Dobrou zprávou je, že samotná Komise pravděpodobně není zavádění celounijního pozitivního seznamu zvířat příliš nakloněna, a tak by tato aktivita mohla vyjít vniveč. Bohužel se na tomto předpokladu nedá úplně stavět, protože nelze vyloučit, že téma uchopí „za své“ nějaká lobbistická skupina či politické seskupení.
Úvodní foto: Freepik.com
