Jan Potůček UVNITŘ GALERIE – Radikální proměnou letos prošel hlavní sál každoroční výstavy exotického ptactva v Třebechovicích pod Orebem. Pořadatelé z místní exotářské ZO ČSCH opustili standardní umístění klecí a voliér podél delších stěn a část expozic umístili napříč, navíc vyrobili nové stojany a ty nezakryli od klecí na zem ubrusy, takže sál získal mnohem vzdušnější podobu, navíc při vyšším počtu návštěvníků se v něm lépe pohybovalo. To vše v tradiční zeleni, kterou jsou třebechovické výstavy proslulé: návoz větví jehličnanů, ale i jeřabin s plody a další zeleně byl obrovský a dodával výstavě parádní nádech. Zkrátka, i letos se vyplatilo Třebechovice navštívit.
První výstava v Česku, kde byl k vidění kivi
Výstavu nedělá ale jenom výzdoba. Třebechovičtí letos sehnali devět desítek ptačích druhů a nešlo pouze o papoušky. I když letos se na této výstavě poprvé objevil velký druh ary: ara ararauna obýval samostatnou klec hned v první klubové místnosti, kde se nacházela tombola, prodejní stánek, ptačí burza a občerstvení. Ararauna ale sekundoval mnohem větší vzácnosti, a kterou se nechali nachytat mnoho návstěvníků. Pod její klecí totiž byla umístěná větší „bodovačka“ s plátěným přehozem, který měl chránit vzácného obyvatele klece – nočního nelétavého kiviho! Na kleci bylo upozornění, že přehoz se musí zvedat pomalu, což také návštěvníci činili – a v bodovačce pak spatřili hned dva zelené plody kivi vedle sebe.
Dost však srandiček a pojďme se podívat do hlavní výstavní místnosti. Hned u vchodu zaujala další bytelná klec s arou žlutokrkým, který si v Třebechovicích odbyl premiéru. Naproti němu v podlouhlé kleci byly přírodní andulky, které si mohli návštěvníci porovnat v další místnosti s těmi výstavními, ať už postavovými nebo barevnými. Přímo s klecí ary žlutokrkého sousedila další podlouhlá klec s křepelkami a aymary šedoprsými. Další větší klec obýval samec alexandra čínského, jednoho ze tří nebo čtyř druhů alexandrů na výstavě, a dále byli amazónci černotemenní. Tradiční větší voliérku letos obsadili žakové, ovšem ne žakové velcí známí jako „Kongo“, ale méně četní žakové liberijští. S nimi pak sousedila klec s neméně vzácným ochočeným kakaduem goffin.
Ledňáky obrovské letos vystřídali arassariové hnědouší
Řada klecí podél oken vedoucích na přístupovou cestu k chovatelskému centru začínala modrými alexandry malými a poté přišlo překvapení v podobě výrečků malých – jedné z nejmenších evropských sov, které žijí ve volné přírodě i u nás. Sovy jsou třebechovická specialita, letos byly na výstavě tři druhy. Vedle výrečků malých ještě výrečci bělolící a sovy pálené. Ale zpátky k řadě klecí s výrečky malými. Vedle nich byl v další kleci amazónek běločelý, korely chocholaté a postupně několik druhů rosel: slámožluté, pestré, penanti, papoušci kouřoví (nebo také horští, oba názvy platí), krásný přírodně zbarvený pár kakaduů růžových a papoušci nádherní.
To už pokračujeme podél stěny přes vchod do další místnosti s bodovaným ptactvem ke kleci s amazoňany modročelými, dále papouškem královským, aratingy zlatočelými a pak drobnými exoty a evropskou avifaunou, jako je hýl obecný nebo zvonek zelený. Africké „Poicephaly“ letos v Třebechovicích zastupovali papoušci žlutotemenní a senegalští. Největší tahák výstavy, který letos nahradil dva roky po sobě vystavované ledňáky obrovské, byli arassariové hnědouší. Tito pestře zbarvení malí tukani také vyhráli anketu mezi návštěvníky o nejzajímavější vystavené druh ptáka (podařilo se jim zvítězit o tři hlasy přes výrečky bělolícími, kteří se před návštěvníky parádně naparovali a valili svoje sytě červené oči).
Ze 149 bodovaných ptáků bylo 84 postavových andulek
Řady klecí napříč hlavní výstavní místností se daly rozdělit do dvou typů: vitrínové se sklem a vnitřním osvětlením, v nichž byli drobní exoti od amadin přes chůvičky, panenky, rýžovníky, zebřičky a další „dobroť“, po klasické delší klece s pletivem, kam organizátoři umístili například pěkné hejno v přírodě kriticky ohrožených latamů vlaštovčích, rovněž ohrožené pyrury modrobradé a jejich příbuzné pyrury zelenolící, ale také mutační kakariki rudočelé či papoušky zpěvavé, věčně se pohybující leskoptve, ale také domácí vrabce a mladého kosa černého. Na výstavě ale nechyběly ani bodovačky s papoušíčky, nejmenšími jihoamerickými papoušky, a také s několika kanáry.
Zadní místnost patřila tradičně bodovanému ptactvu, konkrétně pak postavovým a barevným andulkám a agapornisům. Celkem tu bylo 149 bodovaných ptáků ve zmíněných třech kategoriích, přičemž nejvíc, 84, bylo postavových andulek. U barevných andulek, jichž bylo v Třebechovicích 24, letos zvítězil Karel Novák a druhé a třetí místo si odvezla Marie Foltýnová, u agapornisů bral z 41 vystavených ptáků vítězství a druhé místo Patrik Mengler a třetí místo Karel Novák. Kromě bodovaných ptáků zadní místnost skýtala také velkou voliéru pro zrnožravé ptáky, letos obývanou holuby krvavými. A ještě něčím byla letošní výstava v Třebechovicích výjimečná: pořadatelé nechali vytisknout stolní kalendář s fotografiemi opeřenců u dřívějších ročníků. Je to asi první „výstavní“ kalendář v republice a moc se povedl.
Úvodní foto a galerie: Jan Potůček, Ararauna.cz
