Jan Potůček Téměř měsíc poté, co brazilské úřady medializovaly informace o nákaze arů škraboškových, kteří byli vypuštěni v rámci reintrodukčního programu do volné přírody, cirkovirem způsobujícím PBFD, se k situaci poprvé veřejně vyjádřila německá Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP). Zopakovala už dřívější sdělení svého veterináře Lorenza Crosty, že kmen cirkoviru zjištěný u ptáků v aklimatizační voliéře a jednoho z letos odchovaných mláďat v přírodě nepochází z Evropy, nýbrž z Brazílie a že tudíž nákaza přišla od divokých ptáků a nikoli od arů dovezených do Brazílie za účelem vypuštění do přírody. Tomu podle ACTP odpovídá i chronologie případu.
„Je pravda, že mládě ary škraboškového, které opustilo budku umístěnou volně na stromě, vykazovalo změny zbarvení peří, které nebyly normální a mělo problémy s létáním, ztratilo také některé letky, a proto bylo odchyceno. Kvůli plánovanému vypouštění dalších arů škraboškových jsme se připravovali udělat nějaké testy a ty jsme provedli jak u tohoto mláděte, tak i u 20 ptáků v aklimatizační a vypouštěcí voliéře,“ popsala ACTP. Zatímco u mláděte testy potvrdily pozitivitu na PBFD, u všech ptáků ve vypouštěcí voliéře byly testy negativní. Při opakovaném testu kvůli možné falešné pozitivitě vyšel pozitivní test na PBFD nejen mláděti, ale i dalším šesti ptákům ve vypouštěcí voliéře.
Pozitivně testovaní ptáci se zázračně vyléčili
Aklimatizační voliéra je vzdálená od chovného centra arů škraboškových a ptáci v ní se mohou přes pletivo dostat do kontaktu s dříve vypuštěnými ary škraboškovými nebo jinými ptáky. ACTP se tedy domnívá, i na základě zjištění Lorenza Crosty, že nákaza pochází z volné přírody, zatímco brazilské úřady míní, že ji do přírody zavlekli ptáci dříve vypuštění ze zařízení spravovaného ACTP. Brazilská strana proto okamžitě zrušila další vlnu vypouštění arů škraboškových z aklimatizační voliéry a ACTP umístilo všechny pozitivně testované ptáky do karantény. Na základě požadavku brazilských úřadů asociace otestovala i všechny ostatní ptáky ve voliérách v chovném centru ve vypouštěcí lokalitě, a to hned dvakrát.
Ptáci chovaní v centru mimo aklimatizační voliéru ani jednou nevykázali pozitivní výsledky, ale v aklimatizační voliéře se podařilo odhalit dalších osm ptáků pozitivních na PBFD. K tomu je však třeba dodat, že jeden dříve pozitivně testovaný pták z vypouštěcí voliéry, který skončil v karanténě, měl test pro změnu negativní. A následně ho mělo negativní i mládě, kvůli kterému celá kauza vznikla. „Je známo, že neotropičtí papoušci obecně nereagují na cirkovirus tak špatně jako papoušci Starého světa, tedy Austrálie, Africe a Asii. I to nám ukázaly všechny testy. Protože dříve pozitivní ptáci jsou nyní negativní, ukazuje se, že imunitní systém ptáků je schopen proti viru bojovat,“ míní ACTP.
Testy u volně žijících arů byly negativní
Ani jeden nakažený ara škraboškový z této kauzy na PBFD neuhynul a původní divoké mládě po ztrátě části peří znovu opeřilo a létá. „Jediným dalším možným indikátorem je část abnormálně bílého peří rozptýlená po těle některých jedinců. Rodiče divokého mláděte, kteří byli jeho jediným kontaktem do opuštění budky, nevykazují vůbec žádné příznaky. Následně jsme devět z 11 volně žijících arů škraboškových otestovali a všechny vzorky byly negativní,“ pokračuje asociace. A to včetně jedinců s abnormálně bíle zbarveným peřím. Navíc sekvence cirkoviru potvrzená u mláděte se nejblíž shoduje s kmenem PBFD zjištěným u ary hyacintového v Brazílii, což podle ACTP naznačuje, že nákaza skutečně pochází z Brazílie a nikoli z Evropy, odkud byli vypouštění arové škraboškoví přivezeni.
„Víme také, že cirkovirus je v Brazílii přítomný více než 30 let, většinou u ptáků chovaných v zajetí, ale nedávné články poukazují i na to, že se vyskytuje i ve volné přírodě,“ dodává ACTP. Mládě odchované v přírodě se podle asociace nemohlo nakazit od arů, kteří byli do Brazílie dovezeni koncem ledna, protože ti zůstali po příletu v karanténě vzdálené téměř 100 km od reintrodukčního centra a navíc mládě začalo vykazovat potíže už začátkem února, kdy byli tito ptáci stále ještě v karanténě. „A jestliže devět z 11 volně žijících arů škraboškových bylo nedávno testováno s negativním výsledkem, měla by to být pro tento druh velká výhra, pokud tedy vládní agentura ICMBio uzná tato fakta,“ konstatuje ACTP.
Brazílie chce utratit ptáky s opakovaným pozitivním testem
Postoj ICMBio ale zůstává nesmlouvavý: požaduje testování všech ptáků každých 15 dní a pokud u některého ptáka vyjdou dvakrát za sebou pozitivní výsledky, musí být utracen. „To je směšné, protože 15 dní nedává ptákům čas na spuštění imunitní reakce, kterou jsme zaznamenali, když se někteří ptáci vyléčili sami. Obecný vědecký konsensus je testovat každé tři měsíce,“ vysvětluje asociace. ICMBio navíc nařídila odchytit všechny volně žijící ary škraboškové, díky čemuž by druh ve volnosti opět vyhynul. „Přitom virus se vyskytuje ve volné přírodě a pravděpodobně se přenáší na tyto ary z divokého zdroje, takže jejich odchyt by nic nezměnil. Ptáci žijí na svobodě tři roky a psychické důsledky odchytu a umístění do voliér by byly značné,“ míní asociace.
Jestliže PBFD pochází z přírody, nedávalo by podle ACTP smysl odchytit ary škraboškové, když v lokalitě žijí početné populace arů marakán, s nimiž „spixové“ přichází denně do kontaktu. „Je pochopitelné, že představitelé brazilské vládní agentury jednali a navrhli akční plán, který ACTP považuje za nerealizovatelný, ale také nesmyslný, a který, pokud by byl proveden, by znamenal konec ary škraboškového. Nejnovější zprávy jsou však velmi povzbudivé: všechny vzorky odebrané od divoce žijících arů škraboškových byly testovány s negativním výsledkem. (…) Zabití papoušků, které jsme tak pečlivě vrátili zpět do přírody, by bezpochyby znamenalo definitivní konec reintrodukčního programu a s největší pravděpodobností konec druhu, tedy definitivní zánik ary škraboškového.“
Úvodní foto: ACTP
