Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Překvapivě vysoké procento některých původních druhů papoušků v Austrálii je nositelem cirkoviru známého jako „nemoc zobáku a peří“ nebo také pod zkratkou PBFD. Jde o neléčitelnou chorobu, která u mladých ptáků do věku dvou let končí prakticky vždy úhynem, u starších jedinců pak dochází k výrazným zdravotním problémům – bolestivé deformaci zobáku, ztrátě peří a rozpadu tkání. Tým australských vědců nyní zjistil, že se PBFD vyskytuje u mnohem většího počtu volně žijících papoušků, což je velmi špatná zpráva pro kriticky ohrožené druhy, jako jsou neoféma oranžovobřichá nebo latam vlaštovčí.
Čtyři z deseti rosel byly pozitivní
Vědci se zaměřili na sedm vybraných druhů papoušků: roselu penant, roselu pestrou, kakadua růžového, kakadua žlutočečelatého, neofému modrokřídlou, loriho horského a papouška zpěvavého. Podle studie, již zveřejnili v časopise PLoS ONE, cirkovirus zaznamenali u šesti ze sedmi těchto druhů. Vysoké procento pozitivních vzorků bylo u rosel (40 procent) a kakaduů (20 procent). To odpovídá dřívější domněnce, že rosely jsou jedním z hlavních přenašečů PBFD v australské přírodě. Ptáci virem viditelně neonemocní, ale přenáší ho na další ptáky. „Je to hodně rozšířené,“ potvrzuje ornitoložka Johanne Martens z Deakinské univerzity, hlavní autorka studie, pro deník The Sydney Morning Herald.
„Zjistili jsme, že mnoho běžných druhů ptáků má vysokou promořenost PBFD, aniž by se to na nich nějak projevovalo,“ popisuje Martens. Australská federální vláda prohlásila PBFD již v roce 2005 za hlavní hrozbu, jež může vést k vyhynutí mnoha ohrožených druhů ptáků. Tehdy zadala vědcům úkol vytvořit účinnou vakcínu proti cirkoviru. Ta však není ani dnes, 15 let po zahájení prací na jejím vytvoření, hotová, i když šlo o výzkumný projekt s nejvyšší prioritou. Podle profesora Shana Raidala z Univerzity Charlese Sturta se práce na vývinu vakcíny zpomalily zejména kvůli postupnému nezájmu federální vlády a nedostatečnému financování projektu.
Vývoj vakcíny proti PBFD se zastavil
Další překážkou byly klinické testy na papoušcích, které jsou veřejností vnímány za eticky nepřijatelné. Vědci by museli ptáky schválně infikovat PBFD a poté na nich testovat, jak vakcína zabírá. „PBDF postihuje téměř všechny zranitelné a ohrožené druhy. Představuje reálnou hrozbu vyhubení pro kriticky ohrožené ptáky,“ varuje profesor Shane Raidal. Pro běžné druhy ptáků, jejichž populace jsou stabilní, nepředstavuje cirkovir zase takový problém, protože jim nevadí každoroční úhyn několika ptáků na PBFD. Ale u kriticky ohrožených druhů by nemoc mohla zabít několik málo zbývajících jedinců a zpečetit tak osud celého druhu, což se u neofémy oranžovobřiché již téměř stalo.
Cirkovir je podle vědců unikátní ve své velikosti. Jeho genetický kód tvoří pouhé dva tisíce znaků (pro porovnání: virus způsobující onemocnění Covid-19 tvoří zhruba 30 tisíc znaků), což znamená, že může velice jednoduše mutovat a ohrozit tím další druhy ptáků. To však nepřesvědčilo australskou federální vládu, aby v roce 2015, deset let po vyhlášení boje proti PBFD, původní plány nezakonzervovala a nahradila je „nepovinným doporučením k potírání hrozeb“. Cirkovir mezitím zasáhl zbytkovou populaci neofém oranžovobřichých v Tasmánii a také některé její záchranné chovy v zajetí. Situace je natolik kritická, že ochránci přírody se nyní snaží testovat všechna mláďata vylíhlá v přírodě na přítomnost viru PBFD.
Australští vědci vypsali sbírku na závěrečné testy vakcíny proti PBFD. Potřebují vybrat půl milionu
Úvodní foto: Johanne Martens, Deakinská univerzita
