Jan Potůček Po dvou letech sporů mezi brazilskými úřady a německou Asociací na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) se znovu obnoví vypouštění v zajetí odchovaných arů škraboškových do volné přírody. Informoval o tom Brazilský institut životního prostředí a obnovitelných přírodních zdrojů (IBAMA), který se jako orgán CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, přímo podílí na rozhodování, jak se s těmito ptáky v zemi nakládá. K vypuštění 20 arů škraboškových by mělo dojít ještě letos. Naváže se tak na dvě předchozí vypouštění v letech 2022 a 2023.
V Brazílii je aktuálně podle IBAMA celkem 119 arů škraboškových, z toho 81 je ve speciálním reintrodukčním centru v Curaçá, 27 v zoologické zahradě v Sao Paulu a 11 ve volné přírodě, kam bylo původně vypuštěno ve dvou vlnách 20 ptáků. Není jasné, zda IBAMA do tohoto počtu započítává i dvě letošní mláďata odchovaná vypuštěným párem v umělé hnízdní budce poblíž reintrodukčního centra v Curaçá. Dva roky, po které nebylo možné ary škraboškové vypouštět kvůli sporům mezi Brazílií a ACTP kvůli vývozům těchto papoušků z Německa do Indie a dalších zemí, se negativně podepsaly na volně žijící populaci.
Čekalo se na přílet 41 arů z Německa
Původní plán počítal s tím, že se každoročně do přírody vypustí 20 arů škraboškových. Ptáků ve volnosti ubývá kvůli útokům predátorů, na které nejsou papoušci zvyklí. První úspěšný odchov dvou mláďat ve volné přírodě, k němuž došlo předloni, skončil úhynem obou ptáků těsně po opuštění hnízdní budky. Vypouštění nových ptáků by mělo proběhnout v dohledné době. „Čekali jsme na přílet 41 nových ptáků, abychom zachovali suverénní brazilskou populaci a zajistili tak dlouhodobou životaschopnost programu ochrany tohoto druhu,“ vysvětlila Lívia Martins, ředitelka Biodiverzity, flóry a fauny v organizaci IBAMA.
Zmiňovaných 41 arů škraboškových dovezla do Brazílie na konci letošního ledna německá ACTP za pomoci indické ochranářské organizace Vantara. Tu provozuje syn nejbohatšího indického podnikatele Mukeshe Ambaniho, který stojí i za projektem největší indické zoo Greens Zoological Rescue and Rehabilitation Centre (GZRRC). Právě kvůli vývozu 26 arů škraboškových z Německa do této zoo vznikl spor mezi brazilskými úřady a ACTP. Ten je však nyní zažehnán a 41 dovezených arů mohlo být po 20 dnech strávených v karanténě ve města Petrolina 20. února převezeno do reintrodukčního centra v Curaçá.
Úvodní foto: ACTP
