Jan Potůček Úspěšný rok má za sebou záchranný a reintrodukční projekt arů zelených Ara Manzanillo v Kostarice. Papouškům vypuštěným v uplynulých letech do přírody se podařilo odchovat šest mláďat, čímž významně stoupla celková populace arů zelených v jižním Karibiku. „Rodiče arů zelených ve volnosti tráví se svými mláďaty celý rok (někdy i dva) a učí je shánět potracu, létat a přizpůsobovat se životním výzvám v deštném pralese,“ uvádí organizace ve své výroční zprávě za rok 2024. „Jsme optimisté, že se tito mladí ptáci rychle naučí všemu potřebnému a dokáží se osamostatnit pro život v džungli,“ dodává Ara Manzanillo.
Od Ara Manzanillo se inspirují v Panamě a Argentině
Organizace každoročně vypouští ary zelené odchované v zajetí do rezervace Gandoca-Manzanillo, která se nachází na hranici s Panamou, a tak Ara Manzanillo úzce spolupracuje s tamní organizací Panama Wildlife Conservation (PWC) na ochraně těchto kriticky ohrožených papoušků. „Zaměstnanci PWC navštívili naši biologickou stanici, aby absolvovali školení o výrobě, instalaci a monitorování hnízdních budek pro ary zelené. Náš tým měl také možnost navštívit jejich ochranářský projekt v Cerro Hoya v Panamě, kde spouští programy asistovaného chovu s divokou populací arů zelených,“ přiblížila organizace Ara Manzanillo.
Úspěšným projektem umělých hnízdních budek pro ary zeleného v Kostarice se loni inspirovala argentinská organizace Rewild Argentina, která se zabývá návratem ary zelenokřídlého do národního parku Iberá, kde tito papoušci přirozeně hnízdili naposledy před 150 lety. Mláďat arů zelených odchovaných v Kostarice mohlo být loni více, ale hnízdící páry čelily velkému tlaku predátorů. Opice, hadi a tukani stále častěji vyhledávají hnízdní budky a žerou papouščí vejce. „Je tragické, že míra predace byla vyšší než v předchozích letech. Například Mick a Sneety, dva oddaní rodiče arů zelených, přišli o první tři snůšky kvůli predátorům, i když se snažili svou budku chránit,“ popisuje Ara Manzanillo.
Predace vajec se zvyšuje, ochránci plánují úpravy budek
„Abychom zabránili dalším ztrátám, zkoumáme možnost úprav hnízdních budek, které by zajistili lepší ochranu vajec a mláďat. Povzbudivé je také to, že u vícero párů pozorujeme snahu vybírat si přirozené hnízdní dutiny, což je vývoj, který nás těší. Naším cílem je soběstačná divoká populace bez zásahu člověka,“ vysvětluje organizace. Přesto se loňské hnízdění neobešlo bez záchrany dvou mláďat z divoké přírody, která se při prvních pokusech o létání dostala do problémů. „Jedno z těchto mláďat, Gus, je nyní v naší voliéře a zdokonaluje své dovednosti v létání a hledání potravy,“ ujišťuje Ara Manzanillo. Během března by měla být obě mláďata opět vypuštěna do přírody.
„Reprodukční potíže v hnízdních dutinách a budkách vysvětlují, proč ara zelený zůstává kriticky ohroženým druhem. Řešením vzájemně propojených výzev – obnovy přirozených biotopů, inovací hnízdních budek a průběžného monitorování – usilujeme o vytvoření prosperující a soběstačné populace arů zelených,“ dodává Ara Manzanillo. Nejpůsobivější bývá podle organizace období od srpna do října, kdy se divocí arové zelení přeskupují, aby začlenili svá mláďata do hejna a připravili se na další hnízdní sezónu. Mladí ptáci ve věku pět až sedm let si začínají vytvářet celoživotní pouta se svými partnery, a i když se nutně nemusí pokusit o hnízdění, už létají společně a zkoumají potenciální hnízdní dutiny.
Úvodní foto: Ara Manzanillo
