Jan Potůček Odchovem dvou mláďat toků Deckenových, malých druhů zoborožců původem z Afriky, se pochlubila brněnská zoologická zahrada. Chovný pár se o potomky staral sám, přičemž samice se jako každý zástupce zoborožců v době snůšky vajec „zazdila“ v hnízdní dutině pomocí směsi trusu, zbytků potravy a dalšího materiálu. „Nechá si pouze úzkou štěrbinu, kterou ji během hnízdění samec zásobuje potravou. V bezpečí dutiny pak samice snáší vejce a stará se o potomstvo,“ popsala brněnská zoo, podle které tak samec po několik týdnů obstarává zásobování celé rodiny. Samice se k dutiny proklove ven až ve chvíli, kdy jsou mláďata vzletná.
Toko Deckenův patří vedle toka rudozobého mezi nejznámější zástupce toků, a taky mezi nejčastěji chované v zajetí. V posledních letech se s nimi ale lze setkat spíše v zoologických zahradách, u soukromých chovatelů je jich méně než v minulosti. Toko Deckenův je známý výrazným pohlavním dimorfismem. Samec má nápadný červený zobák s krémovým hrotem, zatímco samice má zobák zcela černý. „Zajímavostí je jejich symbiotický vztah s mangustami trpasličími – ty pohybem plaší hmyz, který se pro toko stává snadnou kořistí, zatímco pták mangusty varuje před nebezpečím ze vzduchu,“ popisuje Zoo Brno na svém webu. Stejnou symbiózu mají mangusty i s toky žlutozobými.
Olomoucké zoo se po letech podařilo odchovat zoborožce šedolící, samice se zazdila sama
Kdo by Karl Klaus von der Decken, jeho objevitel?
V přírodě toko Deckenův obývá křovinaté a řídce zalesněné oblasti do nadmořské výšky 1700 metrů od Etiopie po Tanzánii. Živí se hmyzem, který sbírá i na zemi, mláďaty a vejci drobných ptáků a různými plody. Patří mezi 44 druhů zoborožců, kteří mají srostlé dva první krční obratle a na každé noze čtyři prsty, jež jsou přizpůsobeny k uchopování větví stromů. Jeden prst směřuje dozadu a tři dopředu, z toho dva jsou navíc rovněž srostlé. Druhový název má toko Deckenův po německém objeviteli baronu Karlu Klausi von der Deckenovi (1833–1865), průzkumníkovi východní Afriky a prvnímu Evropanovi, který se pokusil vylézt na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro.
Právě v okolí Kilimadžára Decken pozoroval a popsal tento druh toka, který po něm byl později pojmenován, nejprve jako „zoborožec von der Deckenův“. Za tento objev mu byla v roce 1864 udělena medaile patrona Královské geografické společnosti. Po Karlu Klausi von der Deckenovi je ovšem pojmenovaná ještě jedna východoafrická květina, Lobelia deckenii – obří květina rostoucí ve východoafrických horách, která patří mezi ohrožené druhy. Ale zpět k brněnskému odchovu toků Deckenových. Návštěvníci můžou rodičovský pár s mláďaty vidět v expozici Ngorongoro v horní části zoologické zahrady.
Pražská zoo odchovala největšího zoborožce na světě, mládě vyrůstá s rodiči ve výběhu s antilopami
Úvodní foto: Adéla Šmídová, Zoo Brno
