Jan Potůček Pozici chovatelské velmoci, která každoročně vyváží za hranice desítky tisíc papoušků, potvrdila i v loňském roce Česká republika. Podle statistiky ministerstva životního prostředí zveřejněné v analytické aplikaci CITES se loni jenom do zemí mimo Evropskou unii vyvezlo z Česka na 22 769 papoušků spadajících do první nebo druhé přílohy mezinárodní úmluvy o obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin. Číslo ovšem nezahrnuje andulky vlnkované, korely chocholaté, agapornise růžohrdlé a alexandry malé, kteří nejsou vedeni v CITES a nevztahuje se na ně povinnost získat vývozní a dovozní povolení pro export do třetích zemí mimo EU. Odhadem tak mohlo z České republiky loni putovat do zahraničí až 40 tisíc papoušků. Oficiální číslo je ovšem nejmenší za posledních 10 let.
Pokud pomineme čtyři výše zmíněné druhy, pro které neexistuje přesná statistika, nejčastěji vyváženým papouškem z Česka byla v roce 2023 rosela pestrá. Podle statistik resortu životního prostředí jich bylo z Česka mimo EU exportováno 5 633. Následoval papoušek zpěvavý (4 637), mníšek šedý (3 105), rosela penant (1 790) a kakariki rudočelý (1 595). Překvapivý je vývoz několika desítek kognů dlouhozobých, což v tuzemsku rozhodně není běžně chovaný papoušek. Statistika uvádí, že loni jich bylo z Česka vyvezeno 71, z toho 40 do Bangladéše, 27 do Velké Británie a po dvou do Kataru a Iráku. Zajímavý je také vývoz dvou kakaduů přilbových na Tchaj-wan. Z Česka se vyváželi o kříženci ary ararauny a ary zelenokřídlého, tzv. ara harlekýn (do Gruzie, Bangladéše a na Srí Lanku) a ary zeleného a ary arakangy (do Indonésie).
Nejčastěji zásilky směřují do asijských zemí
Za zmínku také stojí vývoz jednoho amazoňana rudoocasého do Švýcarska či dvou kakaduů inka do Singapuru. Vůbec největší vyváženou zásilkou papoušků z Česka byla loni skupina 312 rosel pestrých, která v březnu směřovala do Libanonu. Cílovými zeměmi vyvážených papoušků byly nejčastěji asijské státy jako Bangladéš, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie, Pákistán, Katar, Jordánsko, Srí Lanka, Spojené arabské Emiráty, Singapur, Indonésie, Filipíny, ale také Turecko, Venezuela, Švýcarsko a Velká Británie. Při vývozu ptáků zařazených do CITES (a je jedno, zda do první nebo druhé přílohy) musí vývozce získat povolení (tzv. permit) od českého ministerstva životního prostředí a také od stejného resortu ze země, kam chce ptáky vyvézt. Pro exempláře CITES I se navíc brzy zpřísní podmínky.
Evropská unie totiž připravuje novelu směrnice o vývozu ohrožených druhů zvířat, podle které budou moci exempláře CITES I vyvážet pro komerční účely pouze chovná zařízení registrovaná u Sekretariátu CITES. Za „komerční účel“ přitom bude považovaný jakýkoli prodej, i kdyby ptáci pocházeli ze zájmového chovu a nikoli komerční farmy. Má se tím předejít obchodování s extrémně ohroženými druhy, proti kterému protestují země, kde se tato zvířata přirozeně vyskytují.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
