Jan Potůček Celkem 36 arů kobaltových zabavených letos v létě v Bangladéši a Surinamu neskončilo v záchranné stanici nebo v zoologické zahradě, natož aby se vrátili do volné přírody. V obou případech papoušci sice skončili v rukou policie, nakonec ale s největší pravděpodobností opět putovali na černý trh s vzácnými druhy ptáků. Zatímco v Bangladéši mělo dojít k úhynu papoušků v zoologické zahradě, kam byli umístěni po zabavení na mezinárodním letišti v Dháce, v Surinamu bylo rekordní hejno 29 arů kobaltových umístěno do celního skladu na mezinárodním letišti v metropoli Paramaribo. Druhý den si měli papoušky vyzvednout brazilské úřady, ale když se tak mělo stát, ve skladu byli místo 29 ptáků pouze tři arové.
Oba případy vrhají stín pochybnosti na účinnost ochrany ohrožených druhů před nelegálním obchodováním. Nárok na všechny ary kobaltové chované v zajetí si dělá brazilská vláda, bez jejíhož svolení by s nimi nemělo být nijak nakládáno. Právě brazilská strana si původně vyžádala návrat tří arů kobaltových z Bangladéše, kde je místní úřady umístily do Bangabandhu Sheikh Mujib Safari Parku v Gazipuru. Jenže po odeslání žádosti z Brazílie bangladéšská strana odpověděla, že všichni tři papoušci uhynuli. Brazílie si tedy vyžádala odevzdání těl uhynulých ptáků, na to však už Bangladéš nijak nereagoval. Shodou okolností se krátce na to objevili v internetové inzerci v regionu právě arové kobaltoví.
Brazílii dochází trpělivost, obchodování s vzácnými ary odmítá
Brazílii ohledně obchodování s ary kobaltovými dochází trpělivost. Na nedávném zasedání stálého výboru CITES v Ženevě brazilská strana kritizovala vývozy arů kobaltových z chovného zařízení německé Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) do Indie, kde vzniká nová zoologická zahrada vlastněná synem nejbohatšího indického a asijského podnikatele. ACTP se hájí, že vývoz byl posvěcen německými úřady a papoušci měli patřičné dokumenty včetně permitů pro export mimo Evropskou unii. Brazílie ale trvá na tom, že nebyla o plánovaném vývozu dopředu informována a nesouhlasí s ním. Ptáky vyvezené do Indie chce repatriovat a umístit do některého ze zařízení přímo v Brazílii. Stejný problém se týkal i vývozu arů škraboškových z ACTP do Indie.
Stále častější případy nelegálního obchodování s ary kobaltovými a komerční nakládání s ary škraboškovými vedly k návrhu několika signatářů mezinárodní úmluvy CITES, aby se zpřísnily podmínky pro obchodování s vybranými druhy zvířat CITES I. Z listopadového zasedání stálého výboru CITES v Ženevě vyplynulo, že by se měl jasněji definovat komerční chov ptáků z přílohy CITES I a všechna zařízení, která se mu věnují, by měla být evidována u sekretariátu CITES. Vztahovat by se to ale nemělo na obchodování s exempláři CITES I ze zájmových chovů. Závěr ženevského jednání je ale formulovaný dost nejasně, takže si ho mohou jednotlivé státy vykládat různě. Jisté je, že se úřady na obchodování s exempláři CITES I zaměří a že se podmínky pro toto obchodování zpřísní.
Server Ararauna.cz připravuje na toto téma samostatný článek s vyjádřením orgánů ochrany přírody v České republice.
Úvodní foto: Paradise Park Cornwall / Alison Hales
