Jan Potůček Krizovou linku pro hlášení nálezu uhynulých divokých ptáků zřídil magistrát Hradce Králové poté, co byly začátkem týdne na Plačickém písníku nelezeny labutě, které podlehly ptačí chřipce. I když v takových případech Státní veterinární správa nezavádí žádná mimořádná veterinární opatření, královéhradecký magistrát se rozhodl plošně informovat obyvatele a varovat chovatele drůbeže a dalších ptáků. Blízký ptačí trh v Týništi nad Orlicí by ale tato situace neměla nijak ohrozit. Kvůli ohniskům ptačí chřipky v přírodě veterinární správa nezřizuje ochranná pásma a pásma dozoru a i kdyby, Týniště se nachází ve větší vzdálenosti od Plačického písníku, než kam by sahalo desetikilometrové pásmo dozoru.
„Na vodní ploše Plačický písník byly v těchto dnech nalezeny uhynulé labutě. Případem se intenzivně zabývá Krajská veterinární správa. Z odeslaných vzorků byla Státním veterinárním ústavem potvrzena ptačí chřipka. V případě zaznamenání úhynu v drobném malochovu volejte Krajskou veterinární správu. V případě nálezu uhynulého volně žijícího ptactva volejte Městkou policii Hradec Králové,“ informoval královéhradecký magistrát na svém webu a sociálních sítích. Zároveň občanům doporučil, aby se nedotýkali uhynulých ptáků, jejich trusu a peří. Mají také držet psy mimo dosah uhynulých ptáků a chovatelé mají umístit krmivo a vodu pro domácí ptactvo do budov nebo alespoň pod přístřešek.
Největší nebezpečí číhá v blátě na březích řek a jezer
„Pokud najdete neobvykle se chovající nebo mrtvé ptáky, okamžitě kontaktujte Krajskou veterinární správu nebo Městskou polici Hradec Králové,“ nabádá magistrát. Krizová linka funguje na číslech 495 279 059 a 720 995 210. „Krizová linka slouží pro hlášení nákazy nebo mimořádné situace. Není určená k přijímání stížností. Linka je k dispozici ve všedních dnech od 8 do 22 hodin. O víkendech funguje nepřetržitě od sobotních 8 hodin do nedělních 22 hodin. Nezneužívejte krizovou linku k jiným než určeným účelům, zabraňujete tím jejímu oprávněnému a důvodnému využití,“ žádá královéhradecký magistrát.
Na pozoru by se měli mít všichni chovatelé ptáků. Ptačí chřipka se šíří především trusem nakažených divokých ptáků, zejména kachen, labutí, hus, ale i lysek, volavek nebo kormoránů. Takový trus si může chovatel nevědomky přinést domů nebo do chovatelského zařízení na podrážce bot, pokud předtím procházel okolo vodních ploch nebo toků. Státní veterinární správa proto doporučuje v postižených oblastech instalovat před vchodem do chovatelských zařízení dezinfekční rohože se silným roztokem, který choroboplodné zárodky na podrážkách bot zničí. Zdrojem nákazy může být také rákosí z okolí vodních ploch využité jako podestýlka nebo větve na okus ze stromů v bezprostřední blízkosti vodních zdrojů.
Úvodní foto: Freepik.com
