Nejen zoologická zahrada Pairi Daiza se může pyšnit tím, že v Belgii chová kriticky ohrožené a donedávna v přírodě vyhynulé jihoamerické papoušky ary škraboškové. Podle zjištění serveru Mongabay.com vlastní šest těchto ptáků také soukromá ptačí farma Bianca’s Bird Farm na předměstí Antverp. Jde o jedince, které se souhlasem úřadů vyvezla německá Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP), držitel většiny arů škraboškových chovaných v zajetí. Kromě Belgie papoušci zamířili také do Dánska a na Slovensko. V Belgii by nyní mělo být už 34 arů škraboškových, z toho šest ve zmiňované soukromé farmě a 28 v zoo Pairi Daiza, která se společně s ACTP podílí na projektu návratu ary škraboškového do přírody.
„Bianca’s Bird Farm se nachází u dvouproudé místní silnice vedoucí z Antverp v Belgii. U vjezdu nemá žádné označení, pouze zvonek a videokameru. Dřevěná brána a vysoký živý plot brání ve výhledu, ale když projede dozadu k voliérám, můžete zahlédnout jednoho z nejohroženějších papoušků na Zemi: aru škraboškového (Cyanopsitta spixii), zářivě modrého ptáka z Brazílie, který je v současné době ve volné přírodě považován za vyhynulého. Majitelé farmy jich v posledních letech získali šest, a to i přes mezinárodní zákaz komerčního obchodování s tímto druhem. Ve skutečnosti však představitelé orgánů ochrany přírody schválili dohodu, která je umožnila tam vyvézt,“ napsal server Mongabay.com, který se vrací k listopadovému zasedání stálého výboru CITES ve Švýcarsku, na kterém se obchodování s ary škraboškovými stalo velmi výbušným tématem.
Vše začalo v roce 2005 dovozem tří ptáků ze Švýcarska
„Právní skulina v EU umožňuje šedé obchodování s nevzácnějším papouškem na světě,“ pozastavuje se web v titulku článku nad několika vývozy arů škraboškových z Německa za poslední léta. Podle Mongabay.com se předpokládá, že všichni v současnosti žijící arové škraboškoví, jejichž počet se odhaduje asi na 200 (ve skutečnosti je jich hodně přes 300, pozn. Ararauna.cz), pocházejí ze sedmi jedinců, kteří byli pravděpodobně vybráni z hnízd v severovýchodní Brazílii a propašováni ze země. „Když vstoupila v platnost mezinárodní úmluva CITES, byl ara škraboškový jedním z prvních zvířat na seznamu. Od té doby se ptáci mohli přesouvat přes státní hranice pouze s povolením pro specifické účely, jako je vědecký výzkum, chov v zoologických zahradách nebo pro ochranářské účely,“ konstatuje web.
Mongabay.com dosledoval začátku chovu arů škraboškových v Německu. Prezident ACTP Martin Guth podle webu získal v roce 2005 od německých úřadů CITES povolení pro přesun tří ptáků ze Švýcarska do Berlína. Měl se zavázat, že je bude chovat pro nekomerční účely jako součást chovného programu pro zachování druhu. „Dovoz byl povolen pouze se souhlasem brazilských regulátorů a podmínky byly tak přísné, že je nesměl ani vystavovat v zoo nebo prodávat jejich potomky za účelem zisku. Agentura ochrany přírody uvedla, že nelze udělit žádné výjimky ze zákazu obchodování ani s mláďaty těchto zvířat. Všichni měli být zahrnuti do chovného programu pro zachování druhu,“ píše Mongabay.com. Martin Guth poté založil ACTP, jejímž členy se stali zámožní chovatelé z několika evropských zemí.
Vývozy arů škraboškových zhoršily vztahy ACTP a Brazílie
Členství v ACTP stálo desítky tisíc euro, a chovatelé za ně získali možnost deponovat si vzácné druhy papoušků, včetně arů škraboškových, do svých soukromých chovů. Vlastnická práva k ptákům ale zůstávala ACTP. Další historie chovu arů škraboškových v ACTP je dobře známá: poté, co brazilská strana ukončila spolupráci s Loro Parque na Tenerife a stáhla odtud všechny ptáky, část jich skončila v zařízení ACTP v Německu. To navázalo úzkou spolupráci s katarskou chovnou stanicí Al Wabra vlastnící přes 100 arů škraboškových a poté, co její zakladatel zemřel, dědicové se dohodli s ACTP na převozu ptáků do Německa. Tím se drtivá většina populace arů škraboškových dostala do rukou ACTP, jež po Al Wabře převzala i spolupráci na reintrodukčním programu v Brazílii. ACTP s pomocí dalších partnerů vystavělo chovné a vypouštěcí zařízení v severobrazilské Bahii a vyvezlo tam přes 50 arů škraboškových.
Dohoda mezi brazilskou vládou a ACTP říká, že 70 procent mláďat arů škraboškových odchovaných v německém chovném zařízení ACTP má každoročně putovat do reintrodukčního programu, zbývajících 30 procent může zůstat jako chovný materiál v ACTP. Asociace ale v posledních letech začala stále častěji vyvážet ary škraboškové do dalších zemí, kromě zmíněné Belgie, Dánska a Slovenska také do chystané soukromé zoologické zahrady v Indii, kterou staví syn nejbohatšího muže v Asii. Brazilská strana tvrdí, že tyto vývozy probíhají bez jejího svolení, ACTP namítá, že Brazílii o těchto záměrech dopředu informovala. Výsledkem je napětí mezi brazilskou stranou a ACTP, ale také snahy o zpřísnění podmínek pro obchodování s druhy spadajícími pod CITES I v Evropské unii.
Úvodní foto: Pairi Daiza