Jan Potůček Vědci z fakulty biologických věd na Hongkongské univerzitě přišli se zajímavým závěrem genové analýzy guinejského poddruhu kakadua žlutočečelatého známého pod latinským názvem „triton“. Podle jejich závěrů by totiž „triton“ neměl být pouhým poddruhem kakadua žlutočečelatého, ale zcela samostatným druhem. Až dosud neproběhla žádná celogenová analýza u žádných druhů, které odlišovaly pouze jemnými morfologickými rozdíly. Vědecký tým odhalil pomocí dvou inovativních studií genetické rozdíly obou dosavadních poddruhů a dal novou naději novoguinejskému kakaduovi na ochranu, protože druhy mají větší šanci na účinnou ochranu než poddruhy. Výsledky studií otiskly časopisy Molecular Biology and Evolution a Molecular Ecology.
O tom, že by kakadu žlutočečelatý guinejský (triton) mohl být samostatným druhem, se spekulovalo už dříve. K jasné odpovědi se ale vědci dostali až po téměř století. Proti mluvil jejich podobný vzhled a také rozšíření obou dosavadních poddruhů v Austrálii a na Nové Guineji. Studie založená na molekulární biologii, která využila špičkovou genovou analýzu, však znovu potvrdila, poddruh triton je ve skutečnosti samostatný druh vyskytující se na většině území Nové Guineje, zatím o kakaduovi žlutočečelatém je známo, že obývá pouze Austrálii a velmi malou část jižní Nové Guineje. Vědecké závěry budou mít vážný dopad na ochranu přírody na Nové Guineji, zejména pak v souvislosti s reintrodukcí ptáků odchovaných v zajetí.
Zpochybnění kakadua sumbského jako druhu
„Vypuštění nesprávného druhu na špatném místě by mohlo ohrozit jejich dlouhodobé přežití v přírodě, protože by docházelo ke křížení a konkurenci mezi kakaduem žlutočečelatým a tritonem, což by mohlo v dlouhodobém horizontu dokonce narušit místní ekosystémy,“ míní Dr. Arthur Sands, odborník na kakaduy a hlavní autor studie Molekulární biologie a evoluce. Reintrodukční programy podle něj musí zahrnovat genetické analýzy, aby se takovému křížení zabránilo. Uznání kakadua guinejského (tritona) za samostatný druh bude vyžadovat aktualizaci globální legislativy, jako je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a kategorizace v Červené knize ohrožených živočichů IUCN.
Druhá studie vědců z Hongkongské univerzity se zaměřila na kriticky ohroženého kakadua žlutolícího a analýzu vzorků DNA extrahovaných se 100 let starých muzejních exponátů k objasnění genetické rozmanitosti mezi jeho jednotlivými poddruhy. Experti se zaměřili na vypreparované exempláře v muzeích ve Spojených státech a Evropě. Odhalili tři geneticky odlišné skupiny mezi asijským a australským kontinentálním šelfem, což by mohlo zjednodušit dosavadní klasifikaci kakadua žlutolícího na sedm poddruhů. Jeden z nich, kakadu sumbský (Cacatua citrinocristata) byl mezitím prohlášen za samostatný druh, ale touto analýzou bylo zjištěno, že nemusí být tak odlišný od nominátního poddruhu kakadua žlutolícího. Naopak poddruh abotti se výrazně lišil od ostatních.
Úvodní foto: Zoo Barcelona
