Jan Potůček Příští hnízdní sezónu nelétavých nejtěžších papoušků světa, novozélandských kakapů sovích, by měla ve větší míře podpořit umělá inseminace samic. Tu ochránci přírody v menší míře využili již v roce 2022, nyní se chystají na masivnější inseminaci během příštího roku, kdy se očekává další hnízdní sezóna těchto vzácných ptáků. Důvod je nasnadě: na světě žije pouze 242 kakapů sovích a ptáci, kteří se rozmnožují, jsou si geneticky příliš blízcí, což se negativně projevuje na zdraví jejich potomků. Má se tím také předejít nízké produktivitě hnízdících párů, neboť mláďata se líhnou jen z asi 40 procent snesených vajec.
V roce 2022 novozélandské ministerstvo životního prostředí pozvalo experty na umělou inseminaci papoušků z německé Zoo Wuppertal a Univerzity Giessen, aby se pokusili tuto metodu vyzkoušet na kakapech sovích. Od tří samic, které byly uměle oplozeny, se podařilo vylíhnout čtyři mláďata. Vědci přitom využili spermatu odebraného i od dvou samců, kteří se předtím v přírodě nerozmnožovali a z nich byl jeden s vzácnými a ceněnými geny z ostrova Fiorland. Tyto geny jsou velmi důležité, protože pochází od posledních divoce žijících kakapů z Jižního ostrova Nového Zélandu.
Chov v zajetí je vyloučen, kakapové by se zabili
Odchov kakapů v zajetí je prakticky nemožný, proto je umělá inseminace jediným způsobem, jak podpořit jejich rozmnožování. „Veškeré rozmnožování kakapů probíhá ve volné přírodě. Není to tak, že byste je mohli dát do společné voliéry. Tam by se vzájemně pozabíjeli, pokud byste je tam drželi mimo hnízdní období,“ vysvětluje dr. Robertson z Univerzity Giessen. „Můžete tedy odebrat spermie od samce a pokud víte, že se samice chystá na páření nebo kladení vajec, můžete ji uměle inseminovat a tímto způsobem vybrat, od jakého partnera získají jejich potomci geny,“ dodává pro web Cosmos magazine.
Díky tomu může záchranný projekt kakapů začít s rodokmenovým managementem celé populace a získat vzácné geny, které by samci nikdy nemohli sami předat vhodným samicím. „Přitom mají stále dobrou genetickou variabilitu, kterou je třeba v populaci zachovat,“ upozorňuje dr. Robertson. Umělé oplození je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. V roce 1995, kdy začal záchranný projekt kakapů, zbývalo už jen 51 těchto tajemných ptáků. Kdysi přitom Nový Zéland obývaly miliony nelétavých papoušků. Nyní je naprostá většina kakapů odstěhovaná na malé ostrovy při pobřeží Nového Zélandu zbavené veškerých predátorů a připravuje se jejich vysazení zpět na pevninu.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Kimberley Collins
