Jan Potůček Nelichotivou prognózu vystavili autoři vědecké studie o klimatických změnách v Amazonii aratingovi žlutému, asi nejvýrazněji zbarvenému zástupci aratingů a jedinému druhu zastupujícímu rod Guaruba. Podle závěrů, které zveřejnili v časopise Global Ecology and Conservation, by mohl tento papoušek v přírodě do roku 2070 zcela vyhynout. Podle vědeckých modelů totiž do 45 let přijde o 80 až 100 % vhodných biotopů pro svůj život a rozmnožování. A tak zatímco dnes je aratinga žlutý vedený v Červené knize ohrožených živočichů IUCN jako zranitelný, brzy by mohl být kriticky ohrožený.
Jen polovina populace je na chráněných územích
„I podle nejoptimističtějšího scénáře by zmizelo 80 % vhodných stanovišť – dost na to, aby byl tento druh podle kritérií Červené knihy IUCN překlasifikován na kriticky ohrožený. V nejhorším případě by pták čelil úplné ztrátě stanovišť a byl by považován na funkčně vyhynulý,“ konstatuje britský web Rare Bird Alert. Problém je i v tom, že se aratinga žlutý vyskytuje jen v úzkém pruhu území východní Amazonie, včetně oblasti Beléma, kam ho v roce 2018 začali vracet v rámci reintrodukčního programu Institut lesnictví a biodiverzity státu Pará a Lymingtonova nadace ze Sao Paula. Dosud vypustili 50 ptáků a dalších 50 by mělo následovat.
Právě oblast okolo Beléma, známého přístavu na Amazonce, v minulosti trpěla intenzivním odlesňováním a má menší právní ochranu než jiné regiony. Autoři studie využili modely rozšíření druhů živočichů a zkombinovali data o jejich výskytu, bioklimatické proměnné a projekce krajinného rázu k predikci vhodnosti stanovišť pro aratingy žluté do budoucna. Podle závěrů studie necelá polovina současného biotopu tohoto papouška se nachází v existujících chráněných oblastech, včetně území obývaných domorodci. Vědci ale předpokládají, že klimaticky vhodný biotop pro tento druh se dramaticky zmenší a zbude jen několik malých izolovaných částí, z nichž mnohé budou mimo současné rezervace.
Chraňme koridory spojující jednotlivé populace, vyzývají vědci
V optimistické variantě by se v chráněných územích nacházelo pouze 28 % vhodných biotopů, zatímco podle pesimistické by tam nezůstal žádný. Podle autorů studie existují tři klíčové oblasti, díky nimž by mohl druh přežít: Gurupi, národní park Caxiuanã a rezervace Juma. Všechny tři jsou důležité i pro další lesní druhy zvířat a jejich přežití. Degradaci vhodných stanovišť urychlují klimatické změny. Rostoucí teploty a změny v intenzitě srážek snižují dostupnost přirozené potravy a kvůli zvýšené vlhkosti a patogenům se hnízdní dutiny stávají stále častěji nevhodným prostředím pro úspěšné hnízdění. Aratingy žluté to nutí stěhovat se do menších fragmentovaných území.
Početnost současné divoké populace aratingů žlutých se odhaduje na 10 000 pohlavně dospělých jedinců, ale snižuje se i díky nelegálnímu odchytu. Vědci proto nabádají k okamžitému rozšíření chráněných území a biotopů, které nejsou v současné době chráněny. Tato existující a budoucí chráněná území mají vytvořil ekologické koridory mezi jednotlivými biotopy a umožnit genetické křížení jednotlivých subpopulací. Klíčová má být také role politků a jejich rozhodování o těžbě dřeva a obchodování s volně žijícími živočichy, stejně jako vzdělávací kampaně pro veřejnost.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / diegodobelo
