Nikoli deset, ale pouze dva poddruhy má eklektus různobarvý, papoušek původem z Oceánie, který je charakteristický tím, že samec je celý zbarvený zeleně a má oranžový zobák, zatímco samice je sytě červená (někdy s modrým až fialovým břichem) a s černým zobákem. Taxonomové mezinárodní organizace BirdLife International už před časem vyčlenili tři původní poddruhy eklekta jako zcela samostatné druhy, přičemž hned dva spadají mezi ohrožené živočichy podle Červené knihy Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Vedle eklekta různobarvého (Eclectus roratus) tak nově existuje eklektus sumbský (Eclectus cornelia), eklektus papuánský (Eclectus polychloros) a eklektus tanimbarský (Eclectus riedeli).
Eklektus sumbský (Eclectus cornelia)
Nejvzácnější z eklektů, jehož divoká populace se odhaduje na pouhých 1000 až 2499 pohlavně dospělých jedinců. Jak název napovídá, jde o endemitu žijícího pouze na ostrovu Sumba. Od ostatních druhů eklektů se liší tím, že nemají modré oko a samičky postrádají modrý pás na břiše. Jsou tedy celé červené až na žlutou spodní stranu ocasu. Za samostatný druh byl jmenován především kvůli ochraně, protože dokud byl eklektus jediným druhem, nebyl nijak ohrožený, protože se na jeho populaci nahlíželo jako na celek. Samostatný druh má větší šanci na ochranu, což v posledních letech vede ke stále častějším taxonomickým změnám nejen u papoušků.
Mimochodem, hned po osamostatnění byl eklektus sumbský zařazen do druhé nejvyšší kategorie ohrožení v Červené knize ohrožených živočichů IUCN jako ohrožený (EN). Důvodem je hlavně nelegální odchyt ptáků pro černý trh s domácími mazlíčky. Ochránci předpokládají, že se jim podaří tento trend zvrátit podobně jako u kakadua sumbského, který patří mezi kriticky ohrožené druhy, ale nelegální obchod s ním výrazně klesá. V zajetí se tento druh eklekta prakticky nevyskytuje, patří mezi obrovskou vzácnost.
Eklektus papuánský (Eclectus polychloros)
Jeden ze známějších původních poddruhů eklekta různobarvého, který je běžně chovaný v zajetí. Samičky mají jasně modře nebo kobaltově zbarvená prsa, jinak jsou červené. Dalším rozlišovacím znakem je modré oko. Jak název napovídá, žije převážně na Papui-Nové Guineji, ale malá část populace je i v severní Austrálii a na ostrovech okolo Papui. Je velmi početný, jeho celková divoká populace se odhaduje na 0,99 až 1,1 milionu jedinců. Proto je také v Červené knize IUCN veden v nejnižší kategorii ohrožení jako nejméně dotčený (LC). I eklektus papuánský ale čelí nelegálnímu odchytu a zejména ztrátě stanovišť v důsledku těžby dřeva a přeměny tropických lesů na zemědělskou půdu.
Eklektus papuánský se dělí na čtyři poddruhy: eklektus papuánský biakský (Eclectus polychloros biaki), eklektus papuánský aruský (Eclectus polychloros aruensis), eklektus papuánský australský (Eclectus polychloros macgillivrayi) a eklektus papuánský šalamounský (Eclectus polychloros solomensis). První jmenovaný je menší než průměr druhu, eklektus papuánský aruský má samců širší konec žlutých ocasních per zespodu a u samic jasněji modré břicho, eklektus papuánský australský je ze všech největší a eklektus papuánský šalamounský patří k menším poddruhům s malým zobákem a samci jsou více žlutaví.
Eklektus tanimbarský (Eclectus riedeli)
Druhý nejohroženější eklektus. V Červené knize IUCN je veden v kategorii zranitelný (VU). Přirozeně se vyskytuje výhradně na Tanimbarských ostrovech včetně Moluk, kde jeho populace čítá 6000 až 10 000 pohlavně dospělých ptáků. Od ostatních eklektů se dá rozpoznat tím, že nemá modré oko, ale podobně jako eklektus sumbský samičky zároveň postrádají modrou nebo fialovou barvu na břiše nebo na letkách, takže jsou téměř výhradně červené. Největší nebezpečí pro něj představuje odlesňování vhodných hnízdních lokalit. Nelegální odchyt není tak intenzivní a takto získaní ptáci většinou ani nesměřují do zahraničí.
Oproti jiným eklektům je spíše menšího vzrůstu a nečelí tak masivnímu nelegálnímu odchytu jako eklektus různobarvý a eklektus sumbský. „I když se s tímto druhem obchoduje přímo na Tanimbarsých ostrovech a na ostrově Yamdena jsou jednotliví ptáci známí jako domácí mazlíčci, nezdá se, že by se z ostrova vyvážel ve velkém množství,“ konstatuje mezinárodní ornitologická organizace BirdLife International.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Shiny Things