V požehnaném věku 90 let zemřel 2. března známý chovatel mutačních papoušků Rudolf Strnad z Českých Budějovic. Informoval o tom časopis Papoušci, který s tímto chovatelem úzce spolupracoval po více než dvě desítky let. Chovu papoušků se ale Rudolf Strnad věnoval mnohem déle, začal s nimi už v roce 1970, kdy se přestěhoval do rodinného domu, u kterého si mohl vybudovat voliéry. Nejprve na malé a střední papoušky, protože jeho prvním chovaným druhem byly korely. Jak jinak než mutační, v té době straky dovezené z Německa. K nim měl Rudolf Strnad perlové korely od chovatele Gerharda Matuschky z Prahy a kombinací obou mutací později dospěl k odchovu prvních perlových strak. Tak nějak začala jeho vášeň pro chov barevných mutací.
K chovu exotických ptáků ho přivedl otec, svého času známý chovatel zpěvných kanárů. Takže ještě před papoušky měl Rudolf Strnad dlouholeté zkušenosti s drobnými exoty. Vždyť prvního kanára dostal k Vánocům, když mu byly pouhé tři roky! Už jako dítě byl zatížený na mutace. „Když jsem poprvé viděl bílého kanára s černou chocholkou, doslova jsem donutil otce, aby ho koupil,“ popsal před časem v rozhovoru pro časopis Nová Exota. Časem přešel na chov mutací větších druhů papoušků, zejména pak papoušků královských (žluté choval od roku 1999), alexandrů velkých či kakaduů růžových. Věnoval se ale také chovu mutačních papoušků rudobřichých, kakariků či papoušků zpěvavých a neofém modrohlavých.
Chovatelské plány až do pozdního věku
Žluté papoušky královské si Rudolf Strnad pořídil už v devadesátých letech, jak však řekl serveru Araraua.cz při reportážní návštěvě v roce 2015, první takto zbarvené ptáky poprvé viděl v roce 1985 u Emila Antonína a ihned mu učarovali. První pár si pořídil od chovatele, jemuž nehnízdil. A jak už to tak v podobných případech bývá, změna prostředí, krmiva i denního rytmu udělala své. Rudolf Strnad se poměrně brzy dočkal odchovu a mohl svůj chov žlutých papoušků královských rozšířit – postupně až na šest párů. Dařilo se mu ale také s přírodními ptáky, například s kakaduy inka, které odchovával pod rodiči, a mezi jeho oblíbené ptáky patřily i přírodně zbarvené rosely pestré, tzv. Goldmantly.
I přes vysoký věk měl Rudolf Strnad stále nové chovatelské plány. Dokud mu to zdraví dovolovalo, uvažoval u chovu papoušků horských mutace lutino, modrých eklektů různobravých a lutino a modré mutace papoušků královských. Některé mutace, kterými se Rudolf Strnad dříve zabýval a později je rozprodal, jsou však zřejmě definitivně ztraceny. Jednalo se například o šedou a olivovou mutaci barnardů límcových velkých. „Choval je pan Antonín, já a pan Zácný. Tyto mutace zanikly, protože já a pan Antonín jsme chov rozprodali a pan Zácný zemřel. Takové ptáky jsem od té doby neviděl. Kdyby mi je někdo nabídl, rád je koupím,“ svěřil se Rudolf Strnad před devíti lety časopisu Nová Exota. Tak se snad najde jiný chovatel, který tyto mutace vrátí do českých chovů!








Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz