Zřejmě nejrozšířenější a zároveň i nejpestřejší druh neofémy, který zároveň patří mezi nejpestřejší papoušky vůbec. Samec má hlavu a konce jasně světle modré, u zobáku tmavější. Hruď je sytě červená, břicho žluté a záda zelená. Ocas ze spodní strany žlutý, shora zelený. Samice mívají matnější barvy, chybí u nich červená hruď a pod křídlem mají bílou pásku. Oko je tmavě hnědé, zobák tmavě šedý, běhák šedorůžový. Dorůstá délky 19 cm a hmotnosti do 40 g.
Ve volné přírodě žije v roztroušených populacích ve střední a jižní Austrálii, spíše však ve vnitrozemí. Nejčastěji bývá pozorována v pouštních oblastech Victorie, naopak na západu Austrálie její populace výrazně prořídla. Jinak se dá považovat za hojnou, nepatří mezi ohrožené druhy. V Červené knize ohrožených živočichů IUCN je tudíž vedena jako „málo dotčený“ druh. I když jde o velmi atraktivního ptáka, v zajetí je naštěstí natolik hojná, že by se nevyplatil její nelegální odchyt a vývoz.
Chov v zajetí
Asi nejčastěji chovaný druh neofémy, který patří mezi druhy papoušků vhodné i pro začátečníky. Je velmi odolná, lze ji chovat v celoroční voliéře, ale v zimě by měla mít možnost skrýt se do zázemí chráněného před větrem. Jde o vynikajícího letce, který potřebuje prostorné chovné zařízení o délce alespoň dva metry. Myslet by na to měli i lidé, kteří chovají neofému modrohlavou jako domácího mazlíčka. Papoušek by měl mít šanci se alespoň jednou denně prolétnout mimo klec.
Velmi dobře se rozmnožují, obvykle zahnízdí i dvakrát, výjimečně třikrát za sezónu. Třetí hnízdění by se jim ale nemělo umožňovat, ptáci by se jím zbytečně vyčerpávali a hrozil by jim až úhyn (zejména samicím). Podobně jako ostatní neofémy může být v hnízdní době agresivní, proto by měly být jednotlivé páry chovány v oddělených voliérách. Pamatovat by se mělo i na samostatnou voliéru nebo klec pro vyvedená mláďata, pokud se pár rozhodne ihned zahnízdit podruhé. Existuje u ní nejvíc barevných mutací ze všech neofém.
Dostupnost a cena
Nejběžnější a vizuálně nejhezčí z neofém, což z ní dělá velmi žádaného ptáka. Vyskytuje se prakticky na všech ptačích burzách a ve zverimexech. Její popularita si ale vybírá určitou daň: do prodeje se poměrně často dostávají nemocní ptáci, kteří mohou nakazit další chovné ptáky, proto by je zájemci měli kupovat spíše od prověřených chovatelů. Začátkem roku 2013 se mladí ptáci prodávali za cenu okolo 300 až 400 korun za přírodně zbarvené ptáky. Barevné mutace mohou být výrazně a několikanásobně dražší.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
1 Comments
Sháním páru neofemy modrohlave