Jan Potůček Právní bitva o legálnost vývozu arů škraboškových z chovného zařízení Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) v Německu do největší indické zoologické zahrady Vantara vyšla v prvním kole ve prospěch ACTP. Indický nejvyšší soud totiž minulý týden rozhodl, že dovoz těchto papoušků do Indie byl legální a podmínky ve Vantaře, kterou vlastní syn nejbohatšího Inda a Asiata zároveň Mukeshe Ambaniho, jsou příkladné. Reagoval tak na stížnosti 36 odpůrců Vantary, kteří provozovatele zařízení viní z pašování a přeprodávání zvířat. Speciální vyšetřovací tým složený z nezávislých odborníků kvůli tomu provedl komplexní šetření, ale nezjistil žádná pochybení.
„Pro ACTP je toto rozhodnutí velmi významné. Již léta spolupracujeme s Vantarou ruku na ochraně a chovu ohrožených druhů, včetně legendárních arů škraboškových, a na jejich navrácení do přirozených stanovišť. Bohužel v posledních měsících některá média vznesla nepodložená obvinění, často bez řádného doložení a založených na spekulacích. Rozsudek Nejvyššího soudu je úplným ospravedlněním Vantary i kategorickým odmítnutím těchto senzačních útoků,“ reagovala na rozhodnutí soudu ACTP, která však kvůli vývozu arů škraboškových do Indie bez souhlasu brazilských úřadů poškodila svoje vztahy s Brazílií a ta následně vypověděla asociaci dohodu o spolupráci.
Vývoz bez konzultace zhoršil vztahy Brazílie s ACTP
Brazílie tvrdí, že ACTP měla svůj úmysl vyvézt vzácné papoušky do Vantary konzultovat, protože to je podmínkou záchovného programu, na kterém se asociace podílí jako držitel největšího počtu arů škraboškových na světě. ACTP namítá, že vývoz proběhl v souladu se zákonem a povolily ho německé úřady. Ty však po upozornění brazilské strany už nevydaly ACTP povolení k vývozu dalších arů škraboškových do Indie. Nepomohla ani účast Vantary na reintrodukčním programu arů škraboškových v Brazílii, kdy indická zoo financovala loňský převoz dalších 41 arů škraboškových z Německa do Brazílie.
„Co je nejdůležitější, soud prohlásil, že neodůvodněná obvinění postavená na mediálních zprávách nebo spekulativních článcích již nemohou vést k dalšímu soudnímu vyšetřování. Takové snahy by byly považovány za zneužívání procesu a času i zdrojů úřadů a soudů,“ konstatuje ACTP. „Toto rozhodnutí posiluje naše odhodlání pokračovat v práci pro zvířata, pro biodiverzitu, pro budoucnost, kdy fakta a dobré životní podmínky převažují nad senzací.“ Vantara získala ary škraboškové od ACTP v roce 2023, následovalo emotivní jednání Výboru CITES, který na návrh Brazílie zpřísnil podmínky vývozu arů škraboškových a kobaltových (druhý druh ACTP rovněž vyvezl do indické Vantary).
Neexistuje důkaz o tom, že Vantara za ptáky zaplatila
Tisková agentura Reuters se rozhodla vývoz arů škraboškových zpětně zdokumentovat a zjistila, že podle celních dokladů bylo 26 ptáků letecky přepraveno 4. února 2023 z Berlína do Ahmadábádu. Náklady na převoz vyšly na 969 dolarů za ptáka, tedy celkem 25 194 dolarů, a zahrnovaly dopravu a pojištění. Clo a místní poplatky ve výši 19 000 dolarů byly indickou stranou v souladu s dlouhodobou praxí prominuty. Brazílie převoz označila za komerční nakládání s ohrožený druhem bez jejího svolení a její úřad pro biodiverzitu Chico Mendes na dotaz Reuters začátkem září uvedl, že Vantara se dosud oficiálně nepřipojila k záchrannému programu arů škraboškových, což je základní podmínka pro zapojení do chovu těchto ptáků.
„V tuto chvíli se programu neúčastní žádné indické instituce, takže není důvod, aby byli arové škraboškoví posíláni do Indie,“ uvedl Chico Mendes. Kvůli vývozu papoušků do indické Vantary skončila spolupráce Brazílie s ACTP, protože podle brazilské strany asociace vyvezla tyto ptáky do jiných zemí v rámci „obchodních transakcí“ bez jejího souhlasu. Samotná ACTP odmítla, že by vývoz arů do Vantary měl komerční charakter, na dotazy agentury Reuters ale neodpověděla. Mluvčí indické zoo Vantara uvedl, že převoz arů byl „zcela zákonný, nekomerční a uskutečněný v rámci dohody o chovu za účelem ochrany přírody se společností ACTP“. Agentura kontaktovala také ústřední správu zoologických zahrad v Indii, ta se však k věci nevyjádřila.
Německo první vývoz schválilo, další pak zamítlo
Německé spolkové ministerstvo životního prostředí uvedlo, že v roce 2023 schválilo převoz arů škraboškových do indické Vantary „v dobré víře“, ale záměr s Brazílií nekonzultovalo. Loni, když ACTP žádala o povolení vývozu dalších arů škraboškových do Vantary, resort kontaktoval brazilské úřady a po dohodě s nimi žádost zamítl s odůvodněním, že se Vantara nepodílí na záchranném programu tohoto druhu. Podle mluvčího německého ministerstva je toto rozhodnutí v současné době předmětem soudního řízení. Do sporu se vložily i indické politické špičky. Když letos Vantara oficiálně otevírala svoje expozice veřejnosti, přizvala k tomu premiéra Modiho, který se nechal vyfotografovat s arou škraboškovým na ruce.
Indická vláda následně na únorovém zasedání CITES v Ženevě hájila Vantaru jako „uznávané centrum pro chov ohrožených druhů z důvodu ochrany přírody“. Reuters má k dispozici podklady CITES připravené pro další jednání, které proběhne letos v listopadu. Podle nich by mělo dojít k vyřešení sporné situace. Sekretariát CITES agentuře sdělil, že proběhly konzultace s Brazílií, Indií a Německem, k nimž poskytnou aktuální informace brazilské úřady. Mezitím vysocí úředníci Evropské unie naznačili, že bedlivě sledují jakékoli žádosti o vývoz zvířat do indické Vantary. Přímo z EU totiž do této zoo putovaly už tisíce zvířat a jedním z největších vývozců byl občan České republiky.
Indický nejvyšší soud po zveřejnění svého verdiktu, že dovoz a chov zvířat v zoo Vantara jsou zcela v pořádku, také uvedl, že Vantara nyní vede přímá jednání s Brazílií o zapojení do záchranného programu arů škraboškových. Jednání mají být podle soudu zatím v předběžné fázi. Brazílie mezitím zakázala jakékoli další vypouštění arů škraboškových do přírody, protože mezi jedinci, kteří již byli vypuštěni a těmi, co se připravovali v aklimatizační voliéře, se prokázala nákaza cirkovirem (PBFD). Brazilské úřady proto rozhodli o odchycení všech arů škraboškových, kteří byli vypuštěni do přírody nebo se tam vylíhli. Celkem má jít o 11 ptáků, kteří žijí ve volnosti třetím rokem. ACTP odchyt odmítla s tím, že nákaza pochází z přírody.
Úvodní foto:
