Jan Potůček Smutná zpráva přišla na Nový rok ze Sendražic na Královéhradecku. Ve věku 68 let zemřel známý chovatel velkých papoušků a člen ZO ČSCH Exotáři Východní Čechy Josef Černý. Jako specialista se věnoval zejména chovu velkých druhů arů a černých kakaduů. Podařilo se mu jako prvnímu v České republice odchovat kriticky ohroženého aru zeleného a pravidelné úspěchy měl i s chovem arů hyacintových a kakaduů havraních. Chovatelství převzal po svém tatínkovi a navázal na jeho úspěchy. V Sendražicích postupně vybudoval chovné zařízení, v němž dbal na naprostý klid papoušků, o čemž svědčí fakt, že sám je často sledoval spíše přes kamery než přímo ve voliérách.
Nejvýznamnější český chovatel arů hyacintových
V dobách, kdy u nás ještě nebyli arové hyacintoví v soukromých chovech tak častí, neváhal letět na Filipíny do ptačí farmy Antoia de Diose a společně s dalšími českými chovateli si tu vybral ptáky, které dovezl do České republiky. Jako jedinému se pak podařilo od těchto arů odchovat mláďata. Při odchovu arů hyacintových se často radil s dalším východočeským chovatelem Zdeňkem Špalkem, který jako první v tehdejším Československu zkompletoval dostupné druhy arů a bydlí jen několik kilometrů od Sendražic. Oba chovatelé také krátce po vzniku klubu Exotáři Východní Čechy vstoupili do této organizace a účastnili se výjezdů za dalšími chovateli po celé České republice.
Vzpomínám si, jak jsem Josefa Černého osobně navštívil někdy před deseti lety. V Sendražicích jsem měl tchýni a tchána, takže jsem často slýchal typický křik arů a kakaduů. Tehdy jsem ještě netušil, že kousek od jejich domu bydlí snad největší chovatel arů hyacintových v České republice! Sám jsem měl jediného ochočeného aru araraunu a plánoval jsem ho dopárovat. A tak jsem jednou jen tak na blint zazvonil u Černých, abych se zeptal, jestli nemají odchovanou samičku ararauny. Josef Černý tehdy nebyl doma, otevřel mi jeho syn a zklamal mě odpovědí, že ararauny vůbec nechovají. Jaká neznalost! O několik měsíců později jsme u dveří Josefa Černého zazvonili znovu s mojí tehdejší ženou. Chovatel byl doma a pustil nás na dvorek.
Tajemný papouškář se spoustou zkušeností
Moc jsme toho tehdy neviděli. Venkovní voliéry měl Josef Černý postavené z pevných stěn a pletivo bylo pouze na stropu. Nechtěl, aby chovné páry cokoli zvenku rozptylovalo a rušilo. Viděli jsme ale vysuté voliérky pro mláďata s odchovanými ary hyacintovými. Kdo by samozřejmě nechtěl mít aru hyacintového. Josef Černý nám tehdy řekl, že pokud u chovu arů vydržíme, do deseti let je budeme mít taky. No, úplně to nevyšlo, ale mým preferovaným druhem je ara zelený a ty mám, a dokonce se mi už podařilo odchovat jedno mládě. Chovný samec je mládětem páru jihomoravského chovatele Jana Studeného, který si od Josefa Černého bral samce, tehdy první odchované mládě ary zeleného v České republice.
Později, když už jsme byli oba členy ZO ČSCH Exotáři Východní Čechy, se mi už Josefa Černého navštívit nepodařilo. Potkával jsem se s ním ale na našich akcích a hltal každou sporadickou zmínku o jeho chovu. Josef Černý byl tak trochu tajemný, moc se o svých papoušcích bavit nechtěl. Ale když měl čas, zajel na schůzi nebo přednášku a zpočátku nevynechal ani některé naše výjezdy za chovateli v jiných regionech. Vlastně až teď mi dochází, jak výjimečné společenství východočeští Exotáři díky lidem jako byl Josef Černý je. Kolik zkušeností, pokusů a omylů za sebou měl a dokázal u chovatelství vytrvat.
Čest jeho památce.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
