Jan Potůček Výrazný nárůst případů psitakózy známé také jako papouščí nemoc nebo chlamydie (nikoli ovšem ty pohlavně přenosné) u lidí zaznamenávají v posledním roce lékaři napříč Evropou. Světová zdravotnická organizace (WHO) podle americké zpravodajské televize CNN uvedla, že nemoc si již vyžádala pět lidských obětí, což není obvyklé. Psitakóza se totiž u jinak zdravého člověka projevuje bolestmi hlavy, teplotou, suchým kašlem a problémy s dýcháním, které zhruba po dvou týdnech samy ustoupí. Komplikované případy však vedou k zápalu plic a hospitalizaci v nemocnici. Právě těchto případů v Evropě rapidně přibývá, přičemž ne vždy se u nemocných potvrdí kontakt s exotickými nebo volně žijícími ptáky.
Nejvíce případů úmrtí hlásí Dánsko
WHO mluví v souvislosti s psitakózou v Evropě o epidemii, která začala v roce 2023 a pokračuje i letos. Bakterie chlamydií nešíří pouze infikovaní papoušci, ale i další ptáci v zájmovém chovu včetně drůbeže, ale také volně žijící ptáci. Ti přitom nemusí navenek vykazovat jakékoli příznaky, vylučují ale bakterie, které se šíří jejich sekrety, včetně vyschlého trusu, jehož částečky může člověk vdechnout. WHO proto nabádá zejména chovatele ptáků včetně papoušků, aby udržovali chovná zařízení v čistotě a nezapomínali si pravidelně mýt ruce. Když už dojde k nákaze, nemoc se dá lehce léčit antibiotiky, ovšem u části populace způsobuje závažné problémy a může vést až k úmrtí. Takové případy bývaly dříve vzácné, ale nyní jich přibývá.
Například v Rakousku, kde se v průměru vyskytují dva případy nákazy psitakózou ročně, jich loni zaznamenali 14 a letos už čtyři. Případy spolu nijak nesouvisí a infikovaní lidé necestovali do zahraničí ani nepřicházeli do kontaktu s divokými ptáky. V Dánsku, které každoročně zaznamenává 15 až 30 případů nákazy psitakózou ročně, potvrdili za první dva měsíce letošního roku 23 případů, ale mají podezření, že ve skutečnosti jich bude mnohem více. Navíc 17 lidí muselo být hospitalizováno, 15 mělo zápal plic a čtyři zemřeli. Nejméně jeden nakažený se infikoval od ptáka v zájmovém chovu. Z dalších 15 hospitalizovaných celkem 12 uvedlo, že měli kontakt s divoce žijícími ptáky, především prostřednictvím krmítek na zahradě.
Zvýšená hygiena je na místě, varuje WHO
Německo loni zaznamenalo 14 případů nákazy psitakózou a letos jich má zatím pět. Téměř všichni pacienti trpěli zápalem plic a 16 jich muselo být hospitalizováno. Z těchto 19 případů za loňský a letošní rok připadalo pět na lidi, kteří se věnují zájmovému chovu exotických ptáků nebo drůbeže. Švédsko hlásí nárůst počtu psitakózy u lidí už od roku 2017. Koncem listopadu a začátkem prosince loňského roku hlásilo neobvyklý nárůst na 26 případů a letos zatím eviduje 13 nakažených. Také v Nizozemí stoupá počet nakažených, a to na 21 za období od konce prosince 2023 do konce letošního února, což je dvakrát tolik než za stejné období v předchozích letech, přičemž všichni museli být hospitalizováni a jeden nakažený zemřel. Podle WHO mívalo Nizozemsko v průměru devět prokázaných případů ročně.
Z jednadvaceti nedávných nizozemských případů osm nakažených nemělo žádný kontakt s ptáky, sedm potvrdilo kontakt s trusem domácích a šest s trusem divokých ptáků. WHO ujistila, že bude situaci v citovaných zemích podrobně sledovat a zároveň vyzvala evropské lékaře, aby si dávali na tuto infekci pozor. Majitele ptáků v zájmovém chovu a zaměstnance, kteří bývají často v kontaktu s živými ptáky, pak varovala, aby dodržovali správnou hygienu rukou. „Lidé, kteří chovají ptáky v zájmovém chovu, by měli udržovat klece v čistotě a vyvarovat se toho, aby byly přeplněny ptáky,“ konstatovala WHO. Úklid takových klecí by měl probíhat minimálně jednou týdně.
