Švédský senior zemřel po nákaze psitakózou od nemocného papouška. Rarita, říkají lékaři

UVNITŘ VIDEO – Neobvyklý případ úmrtí seniora, který se zřejmě nakazil psitakózou od nemocného papouška, zaznamenali v jižním Švédsku. Kromě pětasedmdesátiletého muže, kterého zradily plíce, se nemocí nakazilo dalších nejméně osm lidí, především z lékařského týmu, který o muže pečoval. Podle odborníků jde o velmi výjimečnou záležitost, protože přenos psitakózy z člověka na člověka je mimořádně neobvyklý. Loni v listopadu ale podobný případ zaznamenali v Hong-Kongu, kde se nakazilo pět zaměstnanců tamní ptačí farmy.


Evropský unikát, shodují se vědci

Švédský senior nemoci podlehl kvůli podlomenému zdraví a vysokému věku. „Tato osoba byla velmi nemocná, byl to extrémní případ. Stále jde o velmi neobvyklý jev, kdy se nakazil člověk od ptáka a od něj potom další lidé,“ řekl anglicky psanému švédskému listu The Local lékař tamního Institutu pro kontrolu infekčních chorob Arne Runehagen. V celé Evropě byl přenos psitakózy z člověka na člověka v minulosti zaznamenán jen jednou ve Skotsku, jinak se nemoc přenáší pouze mezi ptáky, případně z ptáka na člověka. Lidé se většinou nakazí od divokých ptáků z přírody a v drtivé většině případů je nemoc léčitelná antibiotiky.

K TÉMATU: Pracovníci papouščí farmy v Hongkongu se hromadně nakazili psitakózou

Psitakózu způsobuje bakterie Chlamydia psittaci a šíří se prachem z kontaminovaného trusu, peří a dalších výměšků ptáků. Kromě papoušků mohou být bacilonosiči také holubi, drůbež a vodní ptáci. Nemoc připomíná atypický zápal plic s pneumonií a pneumonitidou, vysokými horečkami, průjmy a silnou bolestí hlavy. Prokázána byla například i u ovcí, od kterých se lehce nakazili pastýři (vdechováním prachu z jejich trusu). Ve Švédsku se podle Runehagena vyskytuje pět až deset případů nakažených lidí ročně, obvykle však od divokých zvířat. Veškeré nákazy se musí povinně hlásit Institutu pro kontrolu infekčních chorob.

Myjte si pořádně ruce, vyzývají Švédy

„Důrazně doporučujeme, aby si každý, kdo přichází do styku s ptáky či jejich trusem, důkladně umýval ruce,“ naléhá Institut na švéskou veřejnost. Zároveň uklidňuje majitele ochočených papoušků, že ptáci odchovaní v zajetí, kteří nepřijdou do styku s volně žijícími zvířaty, se nemohou touto nemocí nakazit a stát se tak bacilonosiči. Naopak nebezpečí hrozí od papoušků, kteří pochází z dovozu z volné přírody. Takoví ptáci by měli procházet povinnou karanténou a majitelé by měli před jejich koupí vyžadovat od prodávajícího potvrzení o negativních testech na chlamydie.

Testování papoušků, zejména pak větších druhů, jako jsou amazoňani, žakové, kakaduové či arové, na chlamydie a cirkoviry (PBFD) se v posledních letech stalo téměř pravidlem i u prodeje těchto papoušků v České republice. Některé veterinární kliniky dokonce začaly nabízet speciální balíček testů, který zahrnuje testování chlamydií, PBFD a určení pohlaví analýzou DNA. Švédská média neuvádí, od jakého papouška se měl zesnulý senior nakazit, ani zda pták pocházel z odchytu.

Úvodní foto: Limbewildlifecentre.wildlifedirect.org


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..