Jan Potůček Jak se mohli kriticky ohrožení arové škraboškoví, které před třemi lety německá Asociace na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) společně s brazilskými úřady vypustila do volné přírody, nakazit nevyléčitelným cirkovirem (PBFD)? Veterinář ACTP Lorenzo Crosta, který byl přede dvěma lety jedním z řečníků na mezinárodním chovatelském kongresu EXOTA Olomouc, ve videu zveřejněném na YouTube (níže) odhaluje nesrovnalosti ve vyjádřeních brazilského vládního Institutu pro ochranu biologické rozmanitosti (ICMBio), který požaduje okamžitý odchyt všech vypuštěných arů škoraboškových, aby nenakazili další volně žijící ptačí druhy v Brazílii. Podle ICMBio se totiž PBFD u volně žijících ptáků v Brazílii dosud nevyskytl.
Podle Lorenza Crosty nejsou informace zveřejňované ICMBio úplně pravdivé. Předně stovka arů škraboškových, která se nachází v reintrodukčním a chovném centru ACTP přímo v brazilské Bahii nepochází pouze z německého chovu ACTP. Část ptáků přišla přímo z brazilských chovů, konkrétně ze Zoo Sao Paulo a Fazendy Casioeira. „Jde tedy o smíšený chov, který nepochází celý z Německa. Před transportem do Brazílie byli arové v Německu testovaní na řadu nemocí včetně PBFD. A po příletu do Brazílie nebyli rovnou vypuštěni, ale podstoupili druhou karanténu, která se nacházela asi 80 až 100 km od reintrodukčního centra. Během této karantény byli ptáci znovu testováni,“ podotkl Lorenzo Crosta.
Může jít o nákazu od ptáků zabavených v Brazílii
Sám Crosta letos v lednu doprovázel dosud poslední zásilku 41 arů škraboškových z Německa, jejichž transport zajišťovala indická zoo Vantara. „Opět byli všichni v karanténě na jednom místě, na izolované farmě, zcela odříznutí od kontaktu s volně žijícími ptáky. Testy všech arů byly negativní,“ líčí Crosta. Začátkem letošního března pak bylo těchto 41 arů škraboškových převezeno do reintrodukčního centra. Ale už v únoru si podle Crosty ošetřovatelé z tohoto centra všimli něčeho velmi zvláštního u mláděte ary škraboškového, které se vylíhlo páru vypuštěnému do přírody. „To zvíře nebylo zjevně v pořádku, nemohlo létat. Velmi rychle jsme ho odchytili a převezli do karantény,“ popisuje Crosta.
Další problém nastal u arů, kteří se nacházeli v aklimatizační voliéře poblíž reintrodukčního centra. Tato voliéra slouží ptákům, kteří jsou určeni pro vypuštění do přírody, aby si zvykli na prostředí a odvykli od lidí. Tito arové mohli přijít do styku s volně žijícími ptáky, včetně dříve vypuštěných arů škraboškových, přes pletivo. Nejde tedy o karanténu, kde by byli izolovaní od okolního světa. V této aklimatizační voliéře se měli nacházet čtyři arové z brazilského chovu a dva z německého. Podle Crosty není možné určit, odkud pocházeli brazilští ptáci, protože mezi nimi mohli být i jedinci zabavení soukromým chovatelům či jejich potomci. A u těch se v minulosti vyskytly případy nákazy PBFD.
Nakažené mládě z přírody se prý uzdravilo
Crosta se domnívá, že někteří nemocní ptáci, kteří nevykazovali známky onemocnění, mohli být využiti v chovu a přenést cirkovir na svá mláďata, která byla dál používaná v chovu. Zcela vylučuje, že by nynější nákaza pocházela od ptáků, které ACTP dovezlo do Brazílie letos v lednu. Dokazuje to podle něj i výsledek sekvence cirkoviru u mláděte, které letos ACTP odchytila poté, co zjistila, že nemůže létat. „Tento typ cirkoviru neodpovídal žádnému typu PBFD, které byly kdy zachyceny v Evropě,“ upozornil Lorenzo Crosta. „Sám jsem v Brazílii našel u jednoho ary hyacintového určitý typ cirkoviru, takže to naznačuje, že PBFD se v této zemi už vyskytovalo. To znamená, že v současném případu musíme pracovat s jinou chronologií.“
Crosta navíc upozorňuje, že žádný z arů škraboškových pozitivně testovaných na PBFD, včetně zmíněného mláděte, momentálně nemá pozitivní klinické příznaky nemoci. „Všichni jsou zjevně v pořádku. Navíc mláděti dorostlo peří, vypadá a létá naprosto normálně, bylo znovu testováno a výsledek byl negativní. Takže to nám dává naději, že jak se to obvykle stává u tropických druhů, jedná se o infekci, ze které se zvíře dokáže zotavit,“ tvrdí Lorenzo Crosta, byť je PBFD stále považován za nevyléčitelný virus. Situace by se podle veterináře ACTP dala vyřešit velice rychle, ale brazilské úřady trvají na odchytu všech vypuštěných arů a tvrdí, že nemoc byla zavlečena ptáky dovezenými z Evropy.
Úvodní foto: archiv Lorenza Crosty
