Jan Potůček Vůbec první celonárodní studii o vztahu obyvatel Velké Británie k invaznímu druhu papouška alexandra malého publikoval časopis NeoBiota. Průzkumu, který připravili vědci z Imperial College London, University of Exeter, University of Brighton a British Trust for Ornithology se zúčastnilo 3947 respondentů napříč Spojeným královstvím, kteří odpovídali na otázky spojené s jejich povědomím, znalostí a postojům k divoce žijícím alexandrům malým. Ti se v Británii vyskytují v počtu asi 12 tisíc párů, což je největší divoká populace v Evropě. Papoušci žijí především v městských parcích, v posledních letech se ale rozšiřují i do vesnických oblastí. Souvisí to s hledáním nových hnízdních příležitostí.
Ze studie vyplývá, že víc než devět z deseti účastníků průzkumu (konkrétně 90,2 procenta) má povědomí o existenci alexandra malého a významná část z nich je schopna tohoto ptáka identifikovat podle názvu. Mezi respondenty ale byla poměrně malá skupina těch, kteří by uvítali hnízdění alexadrů malých poblíž svého bydliště (pouze 7,8 procenta) a to byl ještě významný rozdíl mezi těmi, co bydlí ve městech a na venkově. Přítomnost papoušků více akceptují městští obyvatelé, kteří zmiňovali, že díky přítomnosti alexandrů mají pocit estetického vylepšení prostředí, které je jinak vnímané jako málo pestré. Na venkově ale existuje vůči rozšíření alexandrů malých silnější odpor.
Ve městech představuje vítané zpestření, na vsi hrozbu
Právě na venkově jsou tito invazní papoušci považováni za hrozbu pro původní britskou avifaunu a celkově pro klid v těchto mimoměstských oblastech. Jasným trendem, který vyplynul z průzkumu, tak je snaha udržet tyto ptáky mimo venkov, aby zůstala zachována druhová čistota venkovských ekosystémů. Z nejčastěji zmiňovaných obav studie zmiňuje potenciální konkurenci alexandrů a původních druhů ptáků, zvýšení hladiny hluku a nejisté dopady na místní ekosystémy. Předchozí studie ale žádné jasné ekologické dopady invazního alexandra malého na původní ptačí druhy ve Velké Británii neprokázaly. Zatím jde tedy jen o neoficiální domněnky.
Studie rovněž naznačuje možný generační rozdíl ve vnímání alexandrů malých, kdy mladí lidé vykazují větší toleranci vůči invazním papouškům než starší respondenti. Autoři průzkumu tak soudí, že potenciálně může dojít k posunu veřejného mínění k tomuto tématu v průběhu času. To je zásadní informace pro manažery a autory politických řešená v oblasti volně žijících živočichů, zejména pak proto, že alexandr malý je zahrnut mezi oficiální nepůvodní invazní druhy v Británii. „Shromáždili jsme jedinečné poznatky o tom, jak lidé vnímají alexandry, což může být základ budoucího výzkumu zaměřeného na tyto papoušky v celém areálu jejich rozšíření mimo původní domovinu,“ uvedl hlavní autor studie Alessandro Pirzio-Biroli.
Jak upozornil, výsledky studie odráží pouze názory a zkušenosti konkrétního vzorku obyvatel Spojeného království a další studie mohou potvrdit její obecné závěry oslovením širší veřejnosti.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Dick Daniels
