Jan Potůček Návštěvníci pražské zoologické zahrady můžou ode dneška opět procházet celou spodní částí zoo včetně všech ptačích expozic, jako je Sečuán nebo Rákosův pavilon s vzácnými druhy papoušků včetně arů kobaltových. Státní veterinární správa dovolila ukončit mimořádná opatření zavedená kvůli úhynům chovaných vodních ptáků na ptačí chřipku. Kvůli nim návštěvníci nemohli chodit do dvou zmiňovaných pavilonů, ale také do expozice Africké mokřady. Uzavírka platila od 12. února a prodlužovala se kvůli dalším případům úhynů chovaných ptáků na ptačí chřipku. Nákaza velmi pravděpodobně pochází od divokých ptáků z nedaleké Vltavy, kteří do areálu zoo zalétají za potravou.
Prvotní ohnisko ptačí chřipky se nacházelo v průchozí voliéře Asijská delta a přilehlém výběhu pro pelikány, který není zastřešený. Celkově tyto expozice zabírají plochu 2600 m². Později na ptačí chřipku uhynuli i obyvatelé expozice přesunutí do karanténních místností. „Šlo o zástupce vrubozobých: morčák bílý, morčák prostřední, kolpík růžový, potom nesyt bílý. O tom se dá říci, že byl největší ztrátou, protože tohoto ptáka na svět chovají už jen zoo v San Diegu a ve Zlíně. Byť nejde o kriticky ohrožený druh v přírodě, tak to byla největší ztráta, co se týče jedinců,“ přiblížil začátkem března v rozhovoru pro Araraunu mluvčí pražské zoo Filip Mašek. Mezi uhynulými ptáky byl i bažant Edwardsův a holub kouřový.
Jak zabránit další nákaze ptačí chřipkou?
Pražská zoo nyní řeší, jaká preventivní opatření proti ptačí chřipce zavést, aby se podobná situace neopakovala. „Tato nemoc se bude objevovat stále častěji a je to tedy něco, s čím se musíme naučit žít. V nějaké periodicitě se bude vracet. Jsou zde ale určité možnosti, bavili jsme se o očkování ptáků a dalších různých metodách. Také o zasíťování úplně otevřených expozic, což se týká například tučňáků a venkovního výběhu plameňáků, ale také zmiňovaného výběhu pelikánů a dalších vodních ptáků, jako je výběh pro čáje obojkové a čápy černé,“ uvedl pro Araraunu Filip Mašek, podle něhož zoo musí s ohledem na trasy letu divokých volavek, racků, slípek a kachen k nějakým opatřením přistoupit.
Už nyní jsou všechna krmná místa napříč zoologickou zahradou i u ptáků, kteří zůstávají venku v zastřešených voliérách, zastřešena, aby nemohlo dojít ke kontaminaci krmiva trusem divokých ptáků. „Otázkou je, zda se to osvědčí jako dlouhodobé nebo stálé opatření,“ říká mluvčí zoo. Zahrada chce informovat návštěvníky, aby nekrmili divoké kachny a racky v areálu zoo z ruky. Zároveň se ale nechce oprostit od volně žijících ptáků. V areálu zoo pravidelně hnízdí dudci chocholatí, kalousi ušatí či výři velcí, ale je zde také kolonie volavek popelavých. „Zoo by neměla být betonový ohrazený park, má být součástí krajiny. Musíme se jen do budoucna zamyslet, jak redukovat počty, protože třeba u volavek jde o 60 hnízdících párů na malém místě, což je i pro návštěvníky nekomfortní kvůli trusu na cestách,“ dodal mluvčí.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
