Jan Potůček Víte, jaký je rozdíl mezi papouškem kakariki a kakari? Ten první se tak česky jmenuje už léta, ten druhý dostal nový název teprve přednedávnem. Jde o další „zlepšovák“ Názvoslovné komise České společnosti ornitologické, tedy nové české názvosloví papoušků, o kterém jsme na webu Ararauna.cz informovali již koncem června. Rod „kakari“ je podle tohoto názvosloví nové označení australských zemních papoušků latinského rodu Pezoporus, mezi které patří i papoušek noční, dlouho považovaný za vyhynulý druh. Vedle něj rod zahrnoval ještě papouška zemního, který se dělil na dva poddruhy: papoušek zemní východní a papoušek zemní západní. Nově jsou tyto dva poddruhy považované za samostatné druhy a všechny tři zástupce rodu Pezoporus česká Názvoslovná komise označuje jako kakari.
Papoušek noční je tedy podle tohoto nového názvosloví kakari noční, papoušek zemní západní zase kakari žlutobřichý a papoušek zemní východní je kakari zemní. Všechny tři druhy nemají nic společného s kakariki, kteří žijí na Novém Zélandu a blízkých ostrovech a jediné, co by snad mohlo oba rody spojovat, je fakt, že všichni tito papoušci rádi tráví čas na zemi. Jak už Ararauna upozornila v červnovém článku, Názvoslovná komise ČSO zařadila mezi kakariki i papouška chocholatého, byť jde o úplně jiný latinský rod Eunyphicus (česky se tedy nyní nazývá kakariki chocholatý), a také jeho příbuzného papouška ostrovního, z něhož členové Názvoslovné komise ČSO učinili kakariki maskového. A z původního kakariki rudočelého antipodského zase kakariki ostřicového (anglicky je to kakariki Reischnekův podle jeho objevitele).
Katastrofa, laická veřejnost bude zmatená, říká šéf Zoo Praha
Přejmenování ovšem neušly ani vyhynulé druhy papoušků. Například z papouška maskarénského, který měl v přírodě vyhynout okolo roku 1770 a v zajetí pak roku 1834, je nově (tedy spíše byl) maskaréňan běloskvrnný. Z dalšího vyhynulého papouška širokozobého je regát širokozobý a z papouška rodriguezského zase regát rodrigueský. Přejmenovávání existujících druhů exotických ptáků se stává terčem kritiky od zoologických zahrad. Například ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek mu věnoval svůj zoopisník v deníku MF Dnes, který se v plné verzi objevuje i na webu zoo. Podotýká přitom, že v odborných kruzích se ornitologové a chovatelé zvládnou domluvit i za pomoci vědeckého názvosloví, to však neplatí při komunikaci směrem k laické veřejnosti.
„Představujeme lidem jednotlivé druhy, snažíme se o nich poskytnout zajímavé a důležité informace a často také vysvětlujeme, proč jsou ohrožení. Když se ale řekněme mada modrotemenný změní na alexandra modrošíjného, můžeme s touto prací začít od začátku. Navíc o „novém“ alexandrovi modrošíjném se samozřejmě nikdo nikde nedočte … Zcela bez nadsázky: tyhle hry se jmény jdou nejen proti snahám o vzdělávání, ale v případě ohrožených druhů i proti zájmům jejich ochrany,“ píše Miroslav Bobek, který se kvůli práci Názvoslovné komise obrátil na předsedu ČSO Tomáše Bělku. „Jsem s ním v telefonickém i písemném kontaktu. Snažil jsem se mu jak osvětlit šíři problému, tak mu popsat řešení. Je vstřícný, v neděli večer mi ještě napsal, že Výbor ČSO se tím bude zabývat,“ uvedl Bobek v e-mailu skupině ornitologů, kteří protestují proti novému českému názvosloví ptáků.
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Steve Murphy
