Jan Potůček Nepříbuzné ptáky do chovu méně častých druhů papoušků si kvůli „oživení krve“ dovezla z německého ptačího parku Weltvogelpark Walsrode pražská zoologická zahrada. Posílila tak chov novozélandských papoušků nestorů kea, kteří jsou považovaní za nejinteligentnější na světě, a také jihoamerických kognů dlouhozobých. V obou případech si zoo z Walsrode dovezla po jedné samici, nestora keu 28. května a kognu dlouhozobého o den později. Vyplývá to z pravidelného měsíčního výpisu přírůstků zvířat, který Zoo Praha zveřejňuje na svém webu. Začátkem roku si takto zoo dovezla i amazoňany šedohlavé ze Zoo Vídeň.
V případě nestorů kea zoo řeší situaci po loňském úhynu chovné samice. K tomu došlo v době, kdy zrovna seděla na snůšce. Ošetřovatelé tak museli vejce odebrat do líhně a jedno vylíhnuté mládě nejprve odchovávali ručně, ale později ho vrátili do hnízdní nory, kde ho adoptoval jeho vlastní biologický otec. Podobnou zkušenost s adopcí vlastními rodiči měla pražská zoo u tohoto páru nestorů kea už od roku 2023, kdy samice Judy zahnízdila poprvé a ošetřovatelé tak raději odebrali její snůšku do líhně. Po vylíhnutí pak dvě mláďata nejprve dokrmovali ručně, později se ale rozhodli, že vyzkouší adopci jejich vlastními rodiči.Tento alternativní způsob odchovu se už v pražské zoo dříve osvědčil u krasek krátkoocasých a několika druhů sojkovců. V případě papoušků jde ale šlo o premiéru.
Dovozy z Walsrode jsou snadnější, kurátorem je Čech
Loni při úhynu chovné samice byla umělá inkubace a následná adopce mláděte vlastním rodičem nutnost, samci nestorů kea se totiž se samicemi v sezení na snůšce nestřídají. Při vracení mláďat do hnízda biologických rodičů zoo používá mřížku, přes kterou můžou dospělí mláďata pozorovat a krmit, ale zabrání jim v případných útocích. Po nějaké době pak ošetřovatelé mřížku odstraní a rodiče tak můžou k mláďatům bez omezení. „Když jsme mřížku odstranili, samice už měla na ptáčata větší vazbu, ale samec byl bázlivější a zprvu se je snažil odehnat. Už za pár dní jsme ale pozorovali, jak i on obě mláďata krmí a stará se o ně přímo vzorně,“ popisoval první zkušenost u nestorů před třemi lety kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl.
U kognů dlouhozobých zoo dlouhodobě řeší nedostatek samic. Přede dvěma lety chovala tři samce a dvě samice, dva ptáci ale právě v roce 2024 uhynuli (samec a samice) a téhož roku zoo pořídila jednoho nového samce. Měla tedy tři samce a jedinou samici. V roce 2024 také podle výroční zprávy zoo poprvé zaznamenala u kognů dlouhozobých oplozenou snůšku. Na rozdíl od kogny jižního, který je v zajetí v České republice výrazně častější, nejsou kognové dlouhozobí zase tolik zastoupení a získat nové jedince není zase tak jednoduché. České zoo ale mají v případě dovozů ptáků z německého Weltvogelparku Walsrode výhodu v tom, že hlavním kurátorem tam je Tomáš Peš, dříve dlouholetý kurátor ptáků v plzeňské zoologické zahradě.
Úvodní foto: Petr Hamernik, Zoo Praha
